Pálení chrastí (obraz)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pálení chrastí
Eero Järnefelt - Under the Yoke (Burning the Brushwood) - Google Art Project.jpg
Základní informace
Jiný název Pod jhem; Otroci mzdy
Původní název Raatajat rahanalaiset, Kaski
Autor Eero Järnefelt
Vznik 1893
Typ žánrové umění
Hnutí realismus
Vlastnosti
Medium olej na plátně
Rozměry 131x164 cm
Umístění
Inv. číslo A I 514
Umístění Finská národní galerie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pálení chrastí či také Pod jhem je obraz finského umělce Eera Järnefelta z roku 1893,[1] který je součástí sbírky Atenea v Helsinkách.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Obraz namaloval Järnefelt během letního pobytu v oblasti Lapinlahti (Severní Savo) na farmě Rannan Puurula.[2] Žďáření se v této oblasti stále provádělo a Järnefelt si skicoval místní krajinu a fotografoval pracující lid, mezi nimiž i čtrnáctiletou služku Johannu Kokkonen z Väisälänmäki, držící větev břízy, kterou na plátně vyobrazil.[2][3][4][5] Finský název Raatajat rahanalaiset (česky otroci peněz či mzdy) odkazuje na 610. verš v 20. runě eposu Kalevaly začínající Tuop' on piika pikkarainen, raataja rahan-alainen,[6] v českém překladu od Josefa Holečka znějící Na to dívka služebnice, námezdnice, robotnice,[7] který pojednává o mladé služebné.[3] Až po výstavě ve Stockholmu roku 1897 se ujal název Kaski, česky ždáření či pálení chrastí,[2] název, který neměl u veřejnosti tak radikální společenské konotace.[5] Název měl změnit sám autor.[8]

Motiv obrazu[editovat | editovat zdroj]

V 90. letech 19. století se Järnefelt zviditelnil krajinomalbou a zobrazováním lidí. Jeho snahou bylo zobrazit život takový, jaký je, skutečný a bez zkrášlení.[5] Tento přístup je typický pro realismus a Järnefelt vyobrazoval chudý pracující lid, v tomto případě kopaničáře.[4] Žďáření bylo v Savonii běžné a jako osivo se používalo žito či ječmen, avšak kopaničáři nezískávali žádnou mzdu, ale žili pouze z úrody, která když byla malá, tak vedla k chudobě a žebráctví.[4] Malíř obraz namaloval zrovna v době, kdy byly klady a zápory této zastaralé zemědělské metody veřejně debatovány. Motiv obrazu se navíc stal aktuálním během slabé úrody v letech 1892 až 1893.[5] I přes svoji snahu o objektivní zobrazení si malíř adaptoval skutečnost a zesiloval její účinek.[5] Malíř odlišil cudnou dívku od ostatních tím, že pózuje stejně jako na fotografii a dívá se na diváka.[5] Navíc ji začernil oči sazemi, zvětšil břicho jako známku hladovění, její hlavu obklopil kouřem jakoby měla svatozář – čímž glorifikuje její práci a její pohled vyobrazil tak, jakoby se měl citelně dotknout diváka ve jménu těchto těžce pracujících lidí.[2][9][8] Její pohled obsahuje výčitku a udržuje diváka v zasmušilé, pasivní nejistotě.[8] Má jít o nový příklad nespočtu vyobrazení dětí, jenž mají apelovat na sympatie společnosti, přičemž tento záměr autora je zřejmý pokud si místo dítěte představíme dospělého člověka zírajícího na diváka.[5] Obraz je označován jako politická malba a protest proti nespravedlnosti,[10] dle Valkonena však Järnefelt nezobrazil „společenskou bitevní hymnu proletariátu“, ale idealizovaný obraz tvrdě pracujícího lidu. Podle něj i přes to, že byl malíř znalý Tolstoje (Eerův bratr Arvid byl spisovatel) a tento obraz byl interpretován jako příklad tolstoismu – vyjádření sympatie vůči běžnému lidu, ideologický obsah, který mu dal autor, je jiný. Järnefelt, jenž měl aristokratický původ, se nesnažil obyčejný a tvrdě pracující lid pochopit, ale pro něj měla mít tvrdá práce stejný status jako příroda, zvířata nebo krajina.[5] Valkonen uvažuje také tom, že Järnefelt vyobrazil dívčin pohled právě takto, protože si možná uvědomil svůj odstup vůči těmto lidem.[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KOŘISTOVÁ, Michaela. Finský výtvarný symbolismus. Brno, 2018. 73 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Aleš Filip. s. 50. Dostupné online.
  2. a b c d Under the Yoke (Burning the Brushwood) - Eero Järnefelt. Google Arts & Culture [online]. [cit. 2019-11-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b UNDER THE YOKE (BURNING THE BRUSHWOOD). [s.l.]: Ateneum Dostupné online. 
  4. a b c Eero Järnefelt: Kaski, 1893. Ateneum [online]. [cit. 2019-11-07]. Dostupné online. (finsky) 
  5. a b c d e f g h VALKONEN, Markku. Finnish art over the centuries. 2. vyd. Helsinki: Otava Publishing, 1992. 168 s. ISBN 951116080X, ISBN 9789511160809. S. 77–78. 
  6. Suomalaisen Kirjallisuuden Seura: KALEVALA. neba.finlit.fi [online]. [cit. 2019-11-07]. Dostupné online. 
  7. HOLEČEK, Josef. Kalevala: Národní epos Finů. Praha: Vlastní vydavatelství, 1894. 942 s. Dostupné online. S. 334. 
  8. a b c d VALKONEN, Markku. The Golden Age: Finnish art 1850 - 1907. 3. vyd. Porvoo: Werner Söderström Osakeyhtiö, 1998. 311 s. ISBN 9510175706, ISBN 9789510175705. S. 68–70. 
  9. Stories of Finnish Art – Eero Järnefelt: Burning the Brushwood, 1893. Youtube: Ateneum Art Museum, 2018. Dostupné online. (anglicky) Video. 
  10. kolektiv autorů. Art in Finland: From the Middle Ages to the present day. Esbo: Schildts, 2000. 410 s. ISBN 9515011167, ISBN 9789515011169. OCLC 48613821 S. 215. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]