Oxazepam

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Oxazepam
Schéma chemické struktury
Název (INN)Oxazepam (angličtina)
Kódy
Číslo CAS604-75-1
ChEMBL IDCHEMBL568
ChemSpider ID4455
PubChem4616
Chemie
Sumární vzorecC₁₅H₁₁ClN₂O₂
SMILESC1=CC=C(C=C1)C2=NC(C(=O)NC3=C2C=C(C=C3)Cl)O
InChIInChI=1S/C15H11ClN2O2/c16-10-6-7-12-11(8-10)13(9-4-2-1-3-5-9)18-15(20)14(19)17-12/h1-8,15,20H,(H,17,19)
Molární hmotnost286,051 Da
Farmakologie
Indikacefocal epilepsy a úzkostná porucha
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oxazepam (INN) je léčivo ze skupiny benzodiazepinů.[1]anglicky mluvících zemích je v prodeji pod obchodními značkami Alepam, Medopam, Murelax, Noripam, Ox-Pam, Purata, Serax a Serepax. V Česku je jediným registrovaným léčivým přípravkem Oxazepam Léčiva.[2]

Oxazepam je benzodiazepin široce používaný od 60. let 20. století pro léčbu úzkosti a nespavosti a při potlačování symptomů odvykání alkoholu. Je metabolitem diazepamu, prazepamu a temazepamu.[3] Oxazepam má v porovnání s jinými benzodiazepiny mírné amnestické, anxiolytické, antikonvulzivní, hypnotické, sedativní a myorelaxační účinky.[4]

Indikace[editovat | editovat zdroj]

Oxazepam je středně účinným benzodiazepinem s pomalým nástupem účinku, proto se obvykle předepisuje osobám, která mají problémy s udržením spánku, tedy nikoli s usínáním. Často se předepisuje také při úzkostné poruše s přidruženým napětím, podrážděností a agitacemi. Používá se i při odvykání ze závislosti na alkoholu a jiných drogách a při úzkosti spjaté s depresí. Lékaři mohou léčivo používat i mimo schválené indikace pro léčbu sociální fobie, posttraumatické stresové poruchy, premenstruačního syndromu nebo jiných stavů.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oxazepam na anglické Wikipedii.

  1. Benzodiazepine Names [online]. non-benzodiazepines.org.uk [cit. 2008-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-08. 
  2. Databáze registrovaných léčivých přípravků a PZLÚ - Státní ústav pro kontrolu léčiv
  3. Oxazepam (IARC Summary & Evaluation, Volume 66, 1996) [online]. IARC [cit. 2009-03-12]. Dostupné online. 
  4. Mandrioli R, Mercolini L, Raggi MA. Benzodiazepine metabolism: an analytical perspective. Curr. Drug Metab.. October 2008, roč. 9, čís. 8, s. 827–44. Dostupné v archivu pořízeném dne 17-03-2009. DOI 10.2174/138920008786049258. PMID 18855614.  Archivováno 17. 3. 2009 na Wayback Machine.
  5. www.psychatlanta.com [online]. [cit. 26-04-2010]. Dostupné v archivu pořízeném dne 15-07-2011. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]