Ovce sněžná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxOvce sněžná
alternativní popis obrázku chybí
Kresba ovce sněžné z roku 1898
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída savci (Mammalia)
Řád sudokopytníci (Cetartiodactyla)
Podřád přežvýkavci (Ruminantia)
Čeleď turovití (Bovidae)
Rod ovce (Ovis)
Binomické jméno
Ovis nivicola
Eschscholtz, 1829
Areál ovce sněžné
Areál ovce sněžné
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ovce sněžná (Ovis nivicola) je druh divoké ovce endemické pro Sibiř a Ruský Dálný východ. Její nejblíže příbuzné druhy jsou ovce tlustorohá a ovce aljašská žijící v Americe.

Popis a chování[editovat | editovat zdroj]

Dosahuje délky 140 až 160 cm, v kohoutku pak měří okolo 1 metru. Hmotnost se pohybuje od 60 do 120 kg, přičemž samci jsou těžší než samice. Ocas je dlouhý 10 cm. Ovce má šedohnědou srst, s výjimkou srsti v oblasti hýždí. Tmavý pruh, který se táhne od čenichu pod očima až ke krku ostře kontrastuje s jinak svělým čelem. Jejich rohy jsou podstatně lehčí, než u severoamerické ovce tlustorohé. Samci mají až 90 cm dlouhé, zatočené rohy, které u hlavy dosahují obvodu až 38 cm. Samice mají rohy podstatně kratší a tenčí, zakřivené směrem dozadu. Po 8,5 měsíční březosti rodí samice jedno mládě, které odstaví nejpozději do půl roku. Samci pohlavně dospívají v 5 letech, samice už ve 2. Dožívají se věku asi 9 let. Ovce sněžné jsou velmi mrštné a tudíž velmi dobře vybavené pro život na strmých skalách. Hierarchie ve stádu je velmi závislá na velikosti rohů jednotlivých samců. Toto uspořádání je povětšinou stabilní a platí i v období rozmnožování. Samec s největšími rohy se páří s nejvíce samicemi. Pokud mají dva samci přibližně stejné rohy, mohou spolu bojovat. Souboje probíhají tak, že se samci proti sobě rozběhnou a srazí se rohy, podobně jako u ovcí tlustorohých.[2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Tento druh se vyskytuje v Rusku, konkrétně na náhorní plošině Putorana, na severu centrální Sibiře, severovýchodně od řeky Leny, na Čukotce a Kamčatce. Nejhojnější jsou na východ od Leny po pohoří Tenkany, na Čukotce a na západním okraji Beringovy úžiny.[3]

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

Nejčastěji jsou rozeznávány 4 poddruhy:

  • O. n. borealis
  • O. n. kodarensis
  • O. n. koriakorum
  • O. n. nivicola

Mnozí ruští autoři však rozeznávají poddruhů více.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-24]
  2. Snow sheep, Siberian bighorn sheep. Www.ultimateungulate.com [online]. 2015 [cit. 2015-08-15]. Dostupné z: http://www.ultimateungulate.com/Artiodactyla/Ovis_nivicola.html
  3. Factsheet: Snox Sheep (Sheep, goats (Artiodactyla Bovidae Caprinae) > Ovis nivicola). Large Herbivore Network (LHNet) [online]. 2009 [cit. 2015-08-15]. Dostupné z: http://www.lhnet.org/snow-sheep/
  4. Ovis nivicola (Snow Sheep). The IUCN Red List of Threatened Species [online]. 2008, 15.8. 2015 [cit. 2015-08-15]. Dostupné z: http://www.iucnredlist.org/details/15740/0

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]