Oultrejordain

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o území. O bývalé části britského mandátu Palestina pojednává článek Zajordánsko.
Panství Oultrejordain
Zajordánské panství
Seigneurie d'Outre-Jourdain
 Fátimovský chalífát 11181187 Ajjúbovský sultanát 
geografie
Mapa
Zajordánské panství ve 12. století
hlavní město:
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
feudální panství
mateřská země:
Státní útvary a území
Předcházející:
Fátimovský chalífát Fátimovský chalífát
Nástupnické:
Ajjúbovský sultanát Ajjúbovský sultanát

Oultrejordain (česky Zajordánsko) je archaický frankofónní termín pro území na východ od řeky Jordán. Rozkládá se jihovýchodně přes Negevskou poušť až k Akabskému zálivu. Na severu a východě nejsou, až na Mrtvé moře, žádné přirozené hranice. Na východě vedlo množství karavanních tras, kudy zboží putovalo z Egypta a Arábie do Sýrie a muslimští poutníci do Mekky.

ruiny křižáckého hradu Krak de Montréal

V antických časech se toto území nazývalo Edom a Moáb. V dobách před první křížovou výpravou oblast Zajordánska ovládal Fátimovský chalífát s centrem v Egyptě, avšak egyptská přítomnost zde byla spíše symbolická, pokud nějaká. Když se křižáci zmocnili Palestiny a založili Jeruzalémské království, nedlouho poté se král Balduin I. zmocnil i Zajordánska, kde nechal vybudovat hrady Krak de Montréal, Krak de Moab v Keraku a zřídil vazalské Panství Oultrejourdain (francouzsky Seigneurie d'Outre-Jourdain). Křižáci také ovládali oblast kolem Petry, kde zřídili arcibiskupství podřízení latinskému patriarchátu v Jeruzalémě.

Místní nomádské kmeny se snažily rychle uzavřít s Evropany mír a držet s nimi dobré vztahy. I za křižáků bylo v této oblasti velmi málo křesťanské populace. Oblast byla osídlena hlavně ší'itskými beduínskými kmeny, které se živily chovem velbloudů. Mnoho syrských jakobitů z oblasti na pozvání jeruzalémských králů odešlo z oblasti do Jeruzaléma, kde znovu osídlili vyvražděné židovské čtvrti. Ostatní křesťané, kteří žili v oblasti, vyznávali kočovný, či polokočovný způsob života a západní křižáci jim příliš nedůvěřovali.

Zajordánští páni či baroni[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oultrejordain na anglické Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • John L. La Monte, Feudal Monarchy in the Latin Kingdom of Jerusalem, 1100-1291. The Medieval Academy of America, 1932.
  • Jonathan Riley-Smith, The Feudal Nobility and the Kingdom of Jerusalem, 1174-1277. The Macmillan Press, 1973.
  • RUNCIMAN, Steven. A history of the crusades. Vol. 2, The Kingdom of Jerusalem and the Frankish East : 1100-1187. London : Penguin Books, 1990. 536 s. ISBN 0-14-013704-1. (anglicky)  
  • Steven Tibble, Monarchy and Lordships in the Latin Kingdom of Jerusalem, 1099-1291. Clarendon Press, 1989.

Související články[editovat | editovat zdroj]