Otto Wilhelm von Struve

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Otto Wilhelm von Struve
Struve O.jpg
Narození7. května 1819
Tartu
Úmrtí14. dubna 1905 (ve věku 85 let)
Karlsruhe
Alma materImperátorská dorpatská univerzita
Petrohradská státní univerzita
Povoláníastronom
ZaměstnavatelPulkovská hvězdárna
OceněníZlatá medaile Královské astronomické společnosti (1850)
velkokříž Řádu Františka Josefa
Řád za zásluhy v oblasti umění a věd
zahraniční člen Královské společnosti
DětiHermann Struve
Ludwig von Struve
Alfred von Struve
RodičeFriedrich Georg Wilhelm von Struve a Emilie Wall
RodStruveové
PříbuzníBerngard Vasiljevič Struve a Conrad Struve (sourozenci)
Georg von Struve (vnuk)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otto Wilhelm von Struve, (rusky: О́тто (Оттон) Васи́льевич Стру́ве, česky: Otto Vasiljevič Struve 7. května 1819 Tartu - 14. dubna 1905 Karlsruhe) byl baltskoněmecký astronom narozený na území dnešního Estonska, které bylo tehdy součástí Ruské říše. V letech 1862–1889 vedl Pulkovskou hvězdárnu. Významným astronomem byl už jeho otec Friedrich Georg Wilhelm von Struve a později i jeho synové.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako třetí syn z osmnácti dětí. Gymnázium dokončil v patnácti letech, vysokoškolská studia na Tartuské univerzitě ve dvaceti (1839). Již během studia pomáhal svému otci na městské observatoři a po otevření Pulkovské hvězdárny, kde byl jeho otec jmenován ředitelem, se stal okamžitě jeho asistentem. Za svá pozorování získal v roce 1841 na Petrohradské univerzitě titul magistra astronomie. V roce 1843 obhájil doktorát.

V letech 1843 až 1844 se účastnil měření zeměpisné délky mezi Altonou, Greenwichem a Pulkovem, které bylo založeno na velkém posunu chronometrů po povrchu Země. Tato nově vyvinutá metoda byla v Rusku přijata a od roku 1844 byla zeměpisná délka měřena nikoli od observatoře v Tartu, ale právě od Pulkova. Roku 1844 se též hodně věnoval výzkumu Slunce. Odvodil jeho lineární rychlost 7,3 km/s, což bylo sice značně nesprávné (správná hodnota 19,5 km/s byla změřená v roce 1901), ale Struve správně určil, že rychlost Slunce je menší než rychlost hvězd.

Kolem roku 1845 se otec zřekl většiny řídících činností na Pulkovské hvězdárně a zaměřil se na soukromý výzkum. Od té doby většina administrativních povinností připadla na Otto Wilhelma, plně pak v roce 1858, kdy jeho otec vážně onemocněl. Po otcově odchodu do důchodu v roce 1862 se Otto Wilhelm oficiálně stal ředitelem a tuto pozici si zastával 27 let až do roku 1889. Pokračoval v práci svého otce a doplňoval slavné pulkovské katalogy hvězdných souřadnic. V letech 1816 až 1852 dokončila Pulkovská hvězdárna slavná měření Země pomocí soustavy 265 triangulačních bodů, které se táhnou od nejsevernějšího bodu v Norsku až po nejjižněji položený bod u Černého moře (celkem přes 2820 km). Tato soustava se obvykle nazývá Struveho geodetický oblouk.

V roce 1850 získal Zlatou medaili Královské astronomické společnosti za práci o precesi z roku 1840. V roce 1851, při pozorování zatmění Slunce, došel k závěru, že sluneční korona a různé výčnělky z povrchu Slunce jsou fyzicky spojeny se Sluncem, spíše než že by byly optickým klamem, čemuž tehdy věřila většina astronomů. V roce 1856 se stal akademikem Ruské akademie věd. V roce 1860 nastolil tezi o úzké souvislosti slunečních výčnělků s erupcemi. Pozoroval také měsíce Uranu (Ariel a Umbriel) a Neptunu a změřil prstence Saturnu. Objevil (spolu s dalšími výzkumníky) temný vnitřní prsten Saturnu. V roce 1861 ve své zprávě pro Akademii věd podpořil a rozvinul myšlenky Williama Herschela, že hvězdy jsou tvořeny z rozptýlené hmoty.

V roce 1865 objevil NGC 8, dvojhvězdu v souhvězdí Pegase, a spirální galaxii NGC 9 v souhvězdí Andromedy. Prozkoumal též souhvězdí Kasiopeji a našel v ní dvojhvězdy. V roce 1874 vypravil několik expedic, aby sledovaly tranzit Venuše přes sluneční disk ve východní Asii, na Kavkaze, v Persii a Egyptě. V roce 1885 byl v Pulkově instalován 30palcový refrakční dalekohled, v té době největší na světě.

Během své cesty do Německa v roce 1895 onemocněl natolik, že se vzdal dalšího cestování. Zůstal v Německu a zemřel zde v roce 1905.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Otto Wilhelm von Struve na anglické Wikipedii.