Otto M. Urban

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: Otto Urban (historik 19. století).
Mgr. Otto M. Urban, Ph.D.
Otto M. Urban (2019)
Otto M. Urban (2019)
Narození9. února 1967
Praha
VzděláníFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníhistorik umění, kurátor
RodičeOtto Urban
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otto M. Urban (* 9. února 1967 Praha) je historik umění, výtvarný kritik, kurátor, redaktor, vysokoškolský pedagog, hlavní kurátor Centra současného umění DOX.

Otto M. Urban je synem historika Otty Urbana (1938–1996). V letech 1985–1989 vystudoval dějiny umění a estetiku na katedře dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (prof. Petr Wittlich) a obhájil zde diplomovou práci Moderní revue a česká výtvarná kritika 1894–1905. V letech 1989–1990 byl interním aspirantem Ústavu dějin umění AV ČR v Praze. Poté na katedře dějin umění FF UK pracoval jako asistent a absolvoval doktorské studium, zakončené roku 2000 obhajobou disertační práce Podoby a kontexty české dekadence (Ph.D.) V letech 1994–1999 působil v redakci časopisu Umění/ Art (ÚDU AV ČR).

Od roku 1993 do roku 1999 externě přednášel dějiny českého moderního umění v kurzech Council on International Educational Exchange (CIEE),[1] organizovaných The School of the Art Institute in Chicago (2003–2008) a FF UK Praha. V letech 1995–2001 působil jako pedagog East and Central European Studies (ECES) na FF UK Praha. Od roku 1998 je rovněž pedagogem New York University Prague, v letech 2000–2004 pedagog American University in Prague. V letech 1999, 2001, 2003 a 2005 přednášel dějiny moderního českého umění na University of Texas v Austinu a v roce 2007 na School of the Art Institute in Chicago.

V letech 2012–2016 byl vedoucím Katedry teorie a dějin umění na Akademii výtvarných umění v Praze. Od roku 2017 byl kurátorem a od roku 2018 ředitelem Sbírky umění 19. století a klasické moderny v Národní galerii Praha. Po odvolání Jiřího Fajta z místa generálního ředitele Národní galerie oznámil Otto M. Urban 15. května 2019, na protest proti nekompetentnímu řízení rezortu kultury ministrem Staňkem, svou rezignaci.[2] 1. března 2020 nastoupil jako hlavní kurátor Centra současného umění DOX.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Otto M. Urban se od počátku 90. let zabývá českým a světovým uměním z přelomu 19. a 20. století, zejména symbolismem a malířskou dekadencí. Byl autorem nebo spoluautorem řady výstav a publikuje odborné studie o dekadenci a symbolismu ve vědeckých časopisech doma i v zahraničí (Umění, Dossier de l´Art, Umělec, Iluminace, Revue des études slaves, Posel z Budče, Slovo a smysl). Je autorem hesel v Nové encyklopedii českého výtvarného umění (1995) a Dějinách českého výtvarného umění VI/2. (2007).

Jeho kniha V barvách chorobných. Idea dekadence a umění v českých zemích 1880–1914 byla nominována na cenu Magnesia Litera 2007 v kategorii naučné literatury. Za tuto knihu a za monografii Edvard Munch: Být sám (obrazy, deníky, ohlasy) byl autor navržen na cenu F. X. Šaldy pro rok 2007 a 2008. Výstava V barvách chorobných. Idea dekadence a umění v českých zemích 1880–1914 byla následně oficiální součástí prezentace české kultury v době českého předsednictví Evropské unii.

Věnuje se také současným autorům jako Jiří Petrbok, Josef Bolf, Martin Gerboc, Jakub Španiel, Jan Hísek, Mark Ther, Jakub Janovský, Jan Vytiska, Marek Škubal nebo Hynek Martinec. Připravil i samostatné výstavy Joela Petera Witkina (Brno 2010), Gilberta a George (Praha 2010), Davida LaChapella (Praha 2012, https://www.galerierudolfinum.cz/cs/vystavy/archiv-vystav/tak-pravil-lachapelle/), Jakea a Dinose Chapmanových (Praha 2013, http://jakeanddinoschapman.com/). Spolupracoval na výstavě Mata Collishawa (Praha 2018, https://matcollishaw.com/exhibitions/rudolfinum/).

Bibliografie (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Otto M. Urban, Lenka Bydžovská, František Kobliha: Grafika, kat. výstavy GVU Roudnice nad Labem 1990
  • Otto M. Urban, Jinde a v čase, kat. výst., GVUN, Náchod 1994
  • Otto M. Urban, Luboš Merhaut (eds.), Moderní revue 1894–1925. Praha 1995, s. 193–213
  • Otto M. Urban, Cesta tváře, In: Petr Wittlich (ed.), Důvěrný prostor, nová dálka. Umění pražské secese, Praha 1997, s. 127–152
  • Otto M. Urban, Symbolisme en decadentie, In: Petr Wittlich (ed.), Praag Art Nouveau, kat. výst., Palais des Beaux-Arts Brussels 1998, s. 121–142
  • Otto M. Urban, Karel Hlaváček 1874–1898, kat. výst., SGVU Litoměřice 1998
  • Otto M. Urban, František Bílek a idea dekadence, in: H. Larvová (ed.), František Bílek, kat. výst., GHMP, Praha 2000, s. 41–59
  • Otto M. Urban, Luboš Merhaut (eds.), Prostibolo duše Karla Hlaváčka, in: K.Hlaváček – Arnošt Procházka, Prostibolo duše, Brno 2000
  • Otto M. Urban, František Bílek dans le contexte de la Décadence. In: František Bílek. Musée Bourdelle, Paris, 2002, p. 29–49
  • Otto M. Urban, Karel Hlaváček, Výtvarné a kritické dílo,, 256 s., Arbor vitae Řevnice 2003, ISBN 9788086300207
  • Otto M. Urban, Edvard Munch. Být sám. Obrazy-Deníky-Ohlasy, Arbor vitae Řevnice 2006, ISBN 978-80-86300-57-3
  • Luboš Merhaut, Otto M. Urban, Daniel Vojtěch, Dekadence: V barvách chorobných: Idea dekadence a umění v českých zemích 1880–1914, 416 s., Arbor vitae Řevnice, MG Brno 2006, ISBN 9788086339351
  • Otto M. Urban, Decadence Now!, 338 s., (ang.), Arbor vitae Řevnice 2010, ISBN 978-80-87164-60-0
  • Jan Hísek, Petr Nedoma, Otto M. Urban, Noční jezdec / Night Rider, Arbor vitae Řevnice 2011, ISBN 978-80-87164-83-9
  • Otto M. Urban, Joel-Peter Witkin: Vanitas, 164 s., Arbor vitae Řevnice 2011, ISBN 978-80-87164-72-3
  • Otto M. Urban, Josef Bolf, Forlorn Martyrs Pull A Mirror From The Abyss, Galerie Ducan, Paříž 2012
  • Otto M. Urban, Filip Wittlich, 1912: 100 let od otevření Obecního domu, 264 s., Obecní dům Praha, Arbor vitae Řevnice 2012, ISBN 978-80-7467-010-7, 978-80-86339-45-0
  • Martin Gerboc, Miroslav Marcelli, Otto M. Urban, Petr Vaňous, Martin Gerboc – Un Saison en Enfer: Un Saison en Enfer, 284 s., Arbor vitae Praha 2013, ISBN 978-80-7467-027-5
  • Otto M. Urban, The Blind is leading the Blind. Jake and Dinos Chapman, Galerie Rudolfinum, Praha 2013, ISBN 978-80-86443-30-0
  • Otto M. Urban, Tajemné dálky: Symbolismus v českých zemích 1880–1914, 432 s., Arbor vitae Řevnice 2015, ISBN 978-80-7467-051-0
  • Otto M. Urban (ed.), Jiří Petrbok: Hell 3 Revisited, 1998–015, 96 s., Arbor vitae Řevnice 2015, ISBN 978-80-7467-086-2
  • Otto M. Urban, Život je bolestný a přináší zklamání. Massakr vol. 1: Lovecraft, 188 s., Galerie města Plzně, Plzeň 2016, ISBN 978-80-87289-36-5
  • Otto M. Urban, Jakub Špaňhel – Na černé hladině kde zrcadlí se noci, KANT Praha 2017, ISBN 978-80-7437-233-9
  • Otto M. Urban (ed.), Hynek Martinec, Cesta na Island / Voyage to Iceland, 152 s., Národní galerie v Praze 2018, ISBN 9788070356852
  • Otto M. Urban, Josef Bolf: Obličeje, 52 s., Galerie ART Chrudim 2018, ISBN 978-80-905740-7-6

Kurátor výstav (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • 1990 František Kobliha. Grafika, GVU Roudnice nad Labem (společně s Lenkou Bydžovskou)
  • 1995 Moderní revue, 1894–1925, NG, Praha (společně s Lubošem Merhautem)
  • 1997 F. X. Šalda v proudu času, Památník národního písemnictví, Praha (společně s Danielem Vojtěchem)
  • 1998 Karel Hlaváček, 1874–1898, GVU Litoměřice, GVU Kutná Hora
  • 2003 Karel Hlaváček. Symbolismus a dekadence, Egon Schiele Art Centrum, Český Krumlov
  • 2003 Alfred Kubin, Rytmus a konstrukce, Egon Schiele Art Centrum, Český Krumlov (společně s Ingeborg Habereder)
  • 2004 Arnold Schönberg, Styl a idea, Egon Schiele Art Centrum, Český Krumlov
  • 2006 V barvách chorobných. Idea dekadence a umění v českých zemích, 1880–1914/ In Morbid Colors. Idea of Decadence and Art in the Bohemian Lands, 1880–1914, Obecní dům, Praha
  • 2009 Dekadence. Bohemian lands 1880–1914, Brusel, Félicien Rops Museum, Namur, Belgie
  • 2010 Decadence Now! Visions of Excess. Galerie Rudolfinum, Praha
  • 2010 Vanitas. Joel-Peter Wittkin. Dům umění, Brno
  • 2010 Cesty/ Roads. Gilbert and George, 1972–1992. DOX, Praha
  • 2012 1912. 100 let od otevření Obecního domu v Praze. Obecní dům, Praha (společně s Filipem Wittlichem)
  • 2012 Josef Bolf, Forlorn Martyrs Pull A Mirror From The Abyss, Galerie Ducan, Paříž
  • 2013 The Blind is leading the Blind. Jake and Dinos Chapman. Galerie Rudolfinum, Praha
  • 2014 Wladcy snów/ Masters of Dreams. Czech Symbolism. Miedzynarodowe centrum kultury/ International Cultural Centre, Krakov
  • 2014 Tajemné dálky. Symbolismus v českých zemích, 1880–1914/ Mysterious Distances. Symbolism and Art in the Bohemian Lands, 1880–1914. MU Olomouc
  • 2015 Tajemné dálky. Symbolismus v českých zemích, 1880–1914/ Mysterious Distances. Symbolism and Art in the Bohemian Lands, 1880–1914. NGP, Praha
  • 2016 Život je bolestný a přináší zklamání. Massakr vol. 1: Lovecraft, Galerie města Plzně
  • 2018 Konec zlatých časů, Gustav Klimt, Egon Schiele & vídeňská moderna ze sbírek Národní galerie v Praze / The End of Golden Times, Gustav Klimt, Egon Schiele and the Viennese modernism in the collections of the National Gallery in Prague, NGP (společně s Petrem Šámalem, Zuzanou Novotnou a Olgou Uhrovou)
  • 2018 Jiří Petrbok, Hořící srdce. Veletržní palác, NGP
  • 2019 Josef Bolf, Tušení stínu, Veletržní palác, NGP
  • 2019 Umění dlouhého století, 1796 - 1918, Veletržní palác, NGP
  • 2020 Sen ve snu. Edgar Allan Poe a výtvarné umění v českých zemích, Veletržní palác, NGP
  • 2021 Vanitas a současné české umění. Centrum současného umění DOX
  • 2021 Siegfried Herz, O lásce. Centrum současného umění DOX
  • 2021 Vladimír Skrepl: Remixed and Reimagined. Centrum současného umění DOX
  • 2021 Nadějné vyhlídky, dítě v současném českém umění. Centrum současného umění DOX

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. CIEE Prague. www.cieeprague.cz [online]. [cit. 2019-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-01. 
  2. Otto M. Urban rezignoval na post ředitele Sbírky umění 19. století a klasické moderny v NGP, ČTK 14.5.2019

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 2, s. 1559–1560, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]