Otl Aicher

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Otl Aicher
Otl Aicher (1959)
Otl Aicher (1959)
Rodné jménoOtto Aicher
Narození13. května 1922
Ulm
Úmrtí1. září 1991 (ve věku 69 let)
Günzburg
Příčina úmrtísilniční dopravní nehoda
Alma materAkademie výtvarných umění v Mnichově
Povolánídesignér, grafický designér, sochař, typograf a vysokoškolský učitel
ChoťInge Aicher-Schollová
DětiJulian Aicher
Manuel Aicher
Florian Aicher
Pia Aicher
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otto „Otl“ Aicher (13. května 1922 Ulm1. září 1991 Günzburg) byl německý grafický designér, typograf, zakladatel ulmské školy designu a autor piktogramů pro Letní olympijské hry 1972 v Mnichově.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v roce 1922 v ulmské městské části Söflingen.[1] Odmítl vstoupit do Hitlerjugend, kvůli čemuž nebyl nejprve připuštěn k Abitur, německé obdobě maturity. Za protistátní činnost byl krátce zadržen Gestapem. V září 1941 byl odveden na frontu. Byl aktivním členem Bílé růže a blízkým přítelem sourozenců Schollových, se kterými vedl filozofické debaty a vyměňoval si eseje.[2] Před koncem války v roce 1945 dezertoval. S nejstarší sestrou popravených Sophie a Hanse Inge (1917–1998) se v roce 1952 oženil, pár měl spolu pět dětí. Aicher zemřel 1. září 1991 v nemocnici v Günzburgu na následky dopravní nehody.[1]

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Po válce studoval sochařství a začal se aktivně zajímat o budoucí liberální směřování německé společnosti, k čemuž měl sloužit mimo jiné kvalitní funkcionální design všedních věcí bez patosu.[3] V roce 1948 si založil vlastní grafické studio v Ulmu a podílel se na novém firemním stylu společnosti Braun.[4] S Inge a Maxem Billem založil v Ulmu v roce 1953 vysokou školu designu Hochschule für Gestaltung Ulm, která byla považována za duchovního pokračovatele Bauhausu a jejíž fungování a filozofie vycházely z jejich demokratického pohledu na svět.[3]

Aicher byl zodpovědný za vizuální styl Letních olympijských her 1972 v Mnichově a dbal na to, aby druhé německé hry nijak neodkazovaly na monumentálnost těch v roce 1936. Krajinným architektem her byl jeho přítel Günther Grzimek. Aicher pro hry vytvořil sadu piktogramů, vycházející z piktogramů z Tokia před osmi lety, která zobecněla.[3] Je rovněž autorem identity Lufthansy a v roce 1988 vydal písmo Rotis, pojmenované po vesnici, ve které od roku 1972 žil. Aicher navrhl busty sourozenců Schollových vystavené v Ulmu.[1]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c The biography of an exceptional designer [online]. Internationales Design Zentrum Berlin [cit. 2022-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. At the Heart of the White Rose: Letters and Diaries of Hans and Sophie Scholl. Překlad J. Maxwell Brownjohn. Walden: Plough Publishing House, 2017. S. 174. (anglicky) 
  3. a b c SCHILLER, Kay; YOUNG, Christopher. Motion and landscape: Otl Aicher, Günther Grzimek and the graphic and garden designs of the 1972 Munich Olympics. S. 274–276, 279. www.jstor.org [online]. Urban History, 2010. Roč. 37, čís. 2, s. 274–276, 279. Dostupné online. (anglicky) 
  4. FIELL, Charlotte; FIELL, Peter. Design 20. století. Překlad Jaroslava Burkertová. Praha: Nakladatelství Slovart, 2003. ISBN 80-7209-560-9. S. 11. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]