Přeskočit na obsah

Oswald Avery

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Oswald Theodore Avery
Avery v roce 1937
Avery v roce 1937
Narození21. října 1877
Halifax
Úmrtí2. února 1955 (ve věku 77 let)
Nashville
Státní příslušnostamerické
Národnostkanadská
Alma materColgate University
Columbia University College of Physicians and Surgeons
PracovištěRockefeller University Hospital
OboryMolekulární biologie a molekulární genetika
Známý díkyAveryho–MacLeodův–McCartyho experiment
Oceněníspolečník Americké akademie umění a věd (1927)
zahraniční člen Královské společnosti (1944)
George M. Kober Medal (1945)
Copleyho medaile (1945)
Cena Alberta Laskera za základní lékařský výzkum (1947)
… více na Wikidatech
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oswald Theodore Avery (21. října 1877 Halifax, Kanada – 2. února 1955 Nashville) byl americký lékař, biochemik a bakteriolog kanadského původu. Většinu profesního života strávil v Rockefeller University Hospital v New Yorku. Avery byl jedním z prvních molekulárních biologů vůbec a věnoval se i imunologii, nicméně nejznámější je jeho podíl na Averyho–MacLeodově–McCartyho experimentu v roce 1944 (se spolupracovníky MacLeodem a McCartym). Tento experiment představuje důkaz, že genetickým materiálem je DNA.

Laureát Nobelovy ceny Arne Tiselius prohlásil, že Osvald Avery je vědcem, který by si Nobelovu cenu nejvíc zasloužil, ale nikdy nebyl oceněn, přestože byl na ocenění nominován v průběhu 30., 40. a 50. let 20. století.[1][2] Nositel Nobelovy ceny Joshua Lederberg uvedl, že Avery a jeho spolupracovníci vytvořili „historickou platformu pro moderní výzkum DNA“ a „předznamenali molekulární revoluci v genetice a biomedicínské vědě obecně“.

Mládí a studia

[editovat | editovat zdroj]

Oswald Avery se narodil v Halifaxu v Novém Skotsku v roce 1877 baptistickému pastorovi Francisi Josephu Averymu a jeho manželce Elizabeth Crowdy. V roce 1873 se manželé vystěhovali z Británie. Oswald se narodil a vyrůstal v malém dřevěném řadovém domě na Moran Street v North Endu v Halifaxu, který je nyní památkově chráněnou budovou.[3] Měl dva sourozence, staršího bratra Ernesta a mladšího bratra Roye.[4] Když mu bylo 10 let, rodina se přestěhovala do Lower East Side v New Yorku. Oswald se od mladého věku účastnil církevních aktivit. On a Ernest se od německého hudebníka, který hrál v kostele, naučili hrát na kornet. Brzy oba sami hráli v kostele i na schodech Mariners' Temple, aby přilákali věřící. Oba získali stipendium na Národní hudební konzervatoři,[5] ale Ernest onemocněl a v 18 letech zemřel pravděpodobně na tuberkulózu.[6] Oswald hrál s Národní hudební akademií v Dvořákově symfonii Z Nového světa pod vedením Waltera Damrosche.[7]

V roce 1900 získal bakalářský titul v humanitních vědách na Colgate University a v roce 1904 lékařský titul na College of Physicians and Surgeons na Kolumbijské univerzitě.[6] Po krátké době, kdy pracoval jako asistent v klinické praxi, zahájil svou kariéru v bakteriologii, když začal pracovat jako zástupce ředitele Benjamina Whitea v Hoaglandově laboratoři.[8]

Hoaglandova laboratoř

[editovat | editovat zdroj]

Hoaglandova laboratoř byla první soukromě financovanou laboratoří pro bakteriologický výzkum ve Spojených státech. Nejprve byl zaměstnán v laboratoři pro kontrolu mléčných výrobků a jejich vlivu na střevní flóru. Když White onemocněl tuberkulózou, Avery s ním jezdil na léčbu do sanatoria Trudea. Začal se zajímat o tuberkulózu a věnoval se jejímu výzkumu.[9]

Během svého působení v Hoaglandu publikoval Avery, většinou ve spolupráci s Whitem, devět článků na různá témata, včetně demonstrace Treponema pallidum v syfilitických lézích. Mezi lety 1910 a 1913 publikoval s Whitem tři články na téma tuberkulózy.[10] Také vedl kurz pro studium zdravotních sester, v němž přednášel o nebezpečí patogenů šířících se kýcháním. Během svého působení v Hoaglandu obdržel Avery poštou dvě písemné nabídky z Rockefellerova ústavu a obě odmítl. Nabídku nepřijal, dokud mu ředitel ústavu Rufus Cole nepřišel místo nabídnout osobně.[11]

Rockefellerův ústav

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1913 nastoupil jako bakteriolog do nemocnice Rockefellerova ústavu (později Rockefellerova univerzitní nemocnice) v New Yorku, kde začal studovat bakterii Streptococcus pneumoniae (pneumokok) způsobující zápal plic. Hlavními tématy jeho vědecké kariéry od doby, kdy ve věku 35 let nastoupil do Rockefellerova ústavu, až do své smrti o 43 let později byly výzkum, struktura a biologický význam kapsulárních polysacharidů pneumokoků.[10]

Cole, Avery a Alphonse Dochez společně vyvinuli první účinné imunitní sérum proti pneumokokům. Sérum bylo vyrobeno z krve infikovaných koní.[12] Izolovali látku z krve a moči infikovaných osob, kterou pneumokok produkoval. Látku identifikovali jako komplexní sacharid nazývaný polysacharid, který tvoří kapsulární obal bakterie. Na základě poznatku, že polysacharidové složení kapsulárních obalů se může měnit, pomohl Avery klasifikovat pneumokoky do různých typů. Zjistil také, že polysacharid může stimulovat imunitní odpověď, konkrétně produkci protilátek, a byl první, kdo prokázal, že toho může dosáhnout i jiná látka než protein. Ukázalo se, že polysacharidové složení bakterie ovlivňuje její virulenci (schopnost způsobit onemocnění) a její imunologickou specificitu a že tyto vlastnosti lze analyzovat biochemicky. Tato zjištění přispěla k rozvoji imunochemie.[13]

DNA jako genetický materiál

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Averyho–MacLeodův–McCartyho experiment.

V roce 1932 se Avery zaměřil na experiment, který provedl britský mikrobiolog Frederick Griffith. Griffith pracoval se dvěma kmeny bakterie S. pneumoniae, jedním obaleným polysacharidovou kapsulí, který byl virulentní, a druhým, který kapsuli postrádal a nebyl virulentní. Griffithovy práce ukázaly, že virulentní kmen dokázal nějakým způsobem přeměnit, či transformovat, nevirulentní kmen na původce nemoci. Transformace byla navíc dědičná, tj. mohla být předána dalším generacím bakterií. Avery se spolu s mnoha dalšími vědci pustil do určování chemické povahy látky, která umožňovala takovou transformaci.

V roce 1944 on a jeho kolegové Maclyn McCarty a Colin MacLeod oznámili, že transformující látkou, genetickým materiálem buňky, je DNA. Ukázali, že dědičná vlastnost virulence z jednoho infekčního kmene pneumokoka může být přenesena na neinfekční bakterii pomocí čisté DNA. Své závěry dále podpořili tím, že prokázali, že tuto „transformační“ aktivitu lze zničit enzymem DNázou, který štěpí DNA.[10][14][15] Tento výsledek byl zpočátku přijat se skepsí, protože mnoho vědců do té doby věřilo, že nositelem dědičné informace jsou bílkoviny. Nakonec se role DNA a Averyho přínos pro genetiku prokázaly. V roce 1952 navázali na jeho výzkum svým experimentem Alfred Hershey a Martha Chase. Jejich práce připravily půdu pro objev dvoušroubovicové struktury DNA, který učinili Watson a Crick, a tím i pro zrod moderní genetiky a molekulární biologie.

Odchod do důchodu

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1943 odešel ve věku 65 let oficiálně do důchodu, ale ve výzkumu na ústavu pokračoval až do roku 1948. Poté se přestěhoval do Nashvillu v Tennessee, kde žil poblíž svého bratra Roye a jeho rodiny.[16] Roy šel ve stopách Oswalda a působil jako bakteriolog na Vanderbiltově lékařské fakultě.[17]

Oswald Avery zemřel 20. února 1955 ve věku 77 let na rakovinu jater, obklopen svou rodinou. Byl pohřben na hřbitově Mount Olivet v Nashvillu.[18]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oswald Avery na anglické Wikipedii.

  1. ↑ REICHARD, Peter. Osvald T. Avery and the Nobel Prize in Medicine. Journal of Biological Chemistry. 2002-04-19, roč. 277, čís. 16, s. 13355–13362. PMID: 11872756. Dostupné online [cit. 2026-05-17]. ISSN 0021-9258. doi:10.1074/jbc.R200002200. PMID 11872756. (English)
  2. ↑ Judson, Horace. No Nobel Prize for Whining [online]. New York Times, 2003-10-20 [cit. 2007-08-03]. Dostupné online.
  3. ↑ Avery House. www.historicplaces.ca [online]. [cit. 2026-05-17]. Dostupné online.
  4. ↑ DUBOS, René Jules. The Professor, the Institute and DNA [deoxyribo nucleic acid]. New York: Rockefeller university press, 1976. Dostupné online. ISBN 978-0-87470-022-0. S. 53. Dále jen Dubos (1976).
  5. ↑ Dubos (1976), s. 54
  6. 1 2 RIJKERS, Ger; DEKKER, Karen; BERBERS, Guy. Oswald Avery: Pioneer of Bacterial Vaccines and the First to Discover the Function of DNA. Cureus. 2024-10, roč. 16, čís. 10, s. e71465. PMID: 39539881 PMCID: PMC11560053. Dostupné online [cit. 2026-05-17]. ISSN 2168-8184. doi:10.7759/cureus.71465. PMID 39539881.
  7. ↑ Dubos (1976), s. 55
  8. ↑ Dubos (1976), s. 59–60.
  9. ↑ Dubos (1976), s. 60–61
  10. 1 2 3 MACLEOD, Colin. Obituary Notice. Oswald Theodore Avery, 1877–1955. Microbiology. 1957, roč. 17, čís. 3, s. 539–549. Dostupné online [cit. 2026-05-14]. ISSN 1465-2080. doi:10.1099/00221287-17-3-539.
  11. ↑ Dubos (1976), s. 62–63
  12. ↑ BARRY, John M. The Great Influenza: The Story of the Deadliest Pandemic in History. [s.l.]: Penguin 580 s. Dostupné online. ISBN 978-0-14-303649-4. (anglicky) Google-Books-ID: BYsW6qTP0pMC.
  13. ↑ Oswald Avery [online]. [cit. 2026-05-17]. Dostupné online.
  14. ↑ AVERY, Oswald T.; MACLEOD, Colin M.; MCCARTY, Maclyn. STUDIES ON THE CHEMICAL NATURE OF THE SUBSTANCE INDUCING TRANSFORMATION OF PNEUMOCOCCAL TYPES. Journal of Experimental Medicine. 1944-02-01, roč. 79, čís. 2, s. 137–158. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2026-05-09. ISSN 1540-9538. doi:10.1084/jem.79.2.137. (anglicky)
  15. ↑ MCCARTY, Maclyn; AVERY, Oswald T. STUDIES ON THE CHEMICAL NATURE OF THE SUBSTANCE INDUCING TRANSFORMATION OF PNEUMOCOCCAL TYPES. Journal of Experimental Medicine. 1946-02-01, roč. 83, čís. 2, s. 89–96. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-03-19. ISSN 1540-9538. doi:10.1084/jem.83.2.89. (anglicky)
  16. ↑ Dubos (1976), s. 67–68
  17. ↑ MACLEOD, Colin. Obituary Notice. Oswald Theodore Avery, 1877–1955. Microbiology. 1957, roč. 17, čís. 3, s. 539–549. Dostupné online [cit. 2026-05-17]. ISSN 1465-2080. doi:10.1099/00221287-17-3-539.
  18. ↑ Oswald Theodore Avery vysvetlil genetický význam DNA. spravy.stvr.sk [online]. [cit. 2026-05-17]. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Oswald Avery na Wikimedia Commons
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Oswald_Avery&oldid=26141183“