Ostrva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ostrva
Ostrva, serpentiny magistrály do sedla p. O., vpravo dole světlejší Galéria Ostrvy
Ostrva, serpentiny magistrály do sedla p. O., vpravo dole světlejší Galéria Ostrvy

Vrchol1984 m n. m.
Poloha
SvětadílEvropa
StátSlovenskoSlovensko Slovensko,
PohoříVysoké Tatry
Souřadnice
Ostrva
Ostrva
Prvovýstup1895, Ferenc Dénes
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostrva je nevýrazný, ale velmi hojně navštěvovaný tatranský vrchol. Tvoří široký závěr jihozápadního hřebene, ve kterém dominuje Končistá. Krásný výhled do Mengusovské doliny, na skupinu Vysoké a do doliny Zlomísk. Červená značka - Tatranská magistrála - vede na Sedlo pod Ostrvou, z něj si mnozí turisté odskočí na vrchol nápadným krátkým, ale neznačených chodníkem. Prvními návštěvníky byli pytláci a lovci kamzíků. První stezka na vrchol byla vybudována z Vyšných Hágů roku 1886, stezku vybudoval Uherský Karpatský spolek. Název "Ostrva" rozumí dřevěnou konstrukci na seno, obvykle trojnožku z klád. Pod západními srázy leží Symbolický hřbitov obětem Tater.

Topografie[editovat | editovat zdroj]

K Popradskému plesu a do Mengusovské doliny spadá strmými stěnami, na jihovýchod klesá pozvolna, s širokým pásmem kosodřeviny. Na severovýchodě sutinového hřebenu pokračuje na Tupou. Výrazným samostatným prvkem je Ihla v Ostrve (asi 1890 m vysoká, pouze horolezecky dostupná štíhlá věž (exponovaná II).

Přístupy[editovat | editovat zdroj]

Galerie Ostrvy[editovat | editovat zdroj]

Pohled z Ostrvy na Tupý hrb (ještě ne Tupá, pouze její předvrchol) a Klin, dole sedlo pod Ostrvou
Pohled na Ostrvy od Hincova plesa, Ihla v Ostrve v pravé části vrhá krátký stín

K horolezci nejvyhledávanějším tatranským terénům patří Galéria Ostrvy, kolmá stěna nedaleko Symbolického hřbitova. Využívána je typicky lezecky, po přelezení něco přes 100 m zajímavého terénu se obvykle nepokračuje na vrchol, ale slaňuje se či slézá. Nejtěžší cestou je "Posledný súd", klasifikace 9, patří k technicky nejnáročnějším na slovenské straně Tater.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ostrva na slovenské Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • F. Kroutil, Vysoké Tatry pro horolezce, Olympia Praha 1974.
  • A. Puškáš, Vysoké Tatry - monografie, 5. díl, 1972.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]