Ostrý (České středohoří, 553 m)
| Ostrý | |
|---|---|
 Ostrý od západu, v popředí socha sv. Antonína Paduánského | |
| Vrchol | 553 m n. m. |
| Prominence | 120 m ↓ ZJZ sedlo[1] |
| Izolace | 1,1 km → Lhota → Kloc |
| Seznamy | Nejprominentnější hory CZ Hory Českého středohoří |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | České středohoří / Milešovské středohoří / Kostomlatské středohoří / Medvědická vrchovina / Kocourovská část |
| Souřadnice | 50°31′53″ s. š., 13°57′6″ v. d. |
  Ostrý | |
| Hornina | čedič |
| Povodí | Labe |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ostrý (553 m) je vrch sopečného původu v Českém středohoří. Nachází se mezi vesnicemi Milešov, Velemín, Kocourov a Březno. Je porostlý smíšeným lesem a na jeho vrcholu se nachází zřícenina hradu Ostrý, který je prvně připomínán na počátku 15. století, kdy byl v držení pánů ze Sulevic.
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Z geologického hlediska vrch představuje kuželovitý suk z olivinického bazaltu.[2] V geomorfologickém členění Ostrý patří do podcelku Milešovské středohoří a okrsku Kostomlatské středohoří.[3] Na příkrých svazích se vyskytují skály a mrazové sruby s hrubou sloupcovou odlučností, četná kamenná moře a balvanové proudy. Část balvanů byla soliflukcí přesunuta až na úpatí.[2]
Na severovýchodním úpatí kopce roste památný jeřáb oskeruše. V sedle jihozápadně od vrcholu stojí u silnice Vlastislav–Milešov socha svatého Antonína Paduánského z poloviny 18. století, představující jeden z reliktů barokní komponované krajiny v okolí Milešova.[zdroj?]
Přístup a vrchol[editovat | editovat zdroj]
Přes Ostrý vede modrá turistická značka začínající v Lovosicích a pokračující přes Vchynice a Březno pod vrchol Ostrého, odkud klesá na silnici z Vlastislavi na Milešov, kde je poblíž rozcestí ke Kocourovu ukončena, resp. je odtud možno červenou turistickou značkou pokračovat k Milešovu nebo Medvědici. Horní spirálovitá část přístupové cesty (modrá odbočka značené stezky) je lemována zdmi z nasucho kladených balvanů, na nichž spočívaly části obranného opevnění. Z hradu se zachovaly zbytky okrouhlé bašty, brány a hradeb, na nejvyšším místě torzo paláce dnes již neznámé podoby.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
- ↑ a b Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Ostrý, s. 334.
- ↑ CENIA. Geomorfologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2016-09-28]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- FOREJT, Michal. Geomorfologie kamenitých akumulací na Ostrém v Českém středohoří. In: TREFNÝ, Martin. Podřipský muzejník. Roudnice nad Labem: Podřipské muzeum, 2014. ISBN 978-80-86924-23-6. S. 40–65.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ostrý na Wikimedia Commons
