Osmanské Uhersko
| Osmanské Uhersko Török hódoltság
| |||||||
Geografie
| |||||||
různá
| |||||||
| Obyvatelstvo | |||||||
Národnostní složení
|
|||||||
| Státní útvar | |||||||
| Státní útvary a území | |||||||
| |||||||
.svg){kind=small}
Osmanské Uhersko (maďarsky Török hódoltság, turecky Osmanlı döneminde Macaristan) je souhrnné označení pro území původního středověkého Uherska ovládaného Osmanskou říší v období od roku 1541 do 1699.
Osmanská říše vládla převážně středním, jižním a částečně i severovýchodním částem Uherska a rozdělila je do provincií (ejáletů neboli pašaliků). Zbytek severního a východního Uherska byl ponechán sedmihradským knížatům, kteří se však na oplátku museli stát osmanskými vazaly. Osmanská říše mimo jiné podporovala i sedmihradského vévodu Jana Zápolského v boji o uherský trůn a díky její pomoci se mu podařilo udržet si velkou část východních Uher.
Osmanské provincie v Uhersku[editovat | editovat zdroj]
- Budínský ejálet (1541–1686)
- Temešvárský ejálet (1552–1716)
- Jagerský ejálet (1596–1687)
- Sigetský ejálet (cca 1596–1600)
- Kanižský ejálet (1600–1690)
- Varadínský ejálet (1660–1692)
- Novozámecký ejálet (1663–1685)
- rozsáhlé oblasti Uher, později známé i jako Turecké Chorvatsko, se staly součástí Rumélijského ejáletu a později z něho vyčleněného Bosenského ejáletu (1580–1867)
Uherští vazalové Osmanské říše[editovat | editovat zdroj]
Sedmihradské knížectví
Východní Uhersko
Hornouherské knížectví (z pohledu Osmanské říše jako „Středouherské království“)
