Oskar Kolberg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Oskar Kolberg
1OskarKolberg.jpg
Narození 22. února 1814
Przysucha
Úmrtí 3. června 1890 (ve věku 76 let)
Krakov
Místo odpočinku Cmentarz Rakowicki w Krakowie
Příbuzní Antoni Kolberg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Henry Oskar Kolberg (22. únor 1814, Przysucha - 3. červen 1890, Krakov) byl polský etnograf, folklorista a hudební skladatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jeho otec byl zeměměřič v polském Prusku, matka měla francouzský původ. Po několikaletém pobytu v Prusku byl Oskarův otec jmenován profesorem na katedře geodézie, mapování a topografie univerzity ve Varšavě. Rodina se nejen přestěhovala do Varšavy, ale zapojila se též do zdejší intelektuální a umělecké komunity, Kolbergovi žili Kazimírském paláci, kam zvali významné představitele světa vědy a umění, jako byli Samuel Bogumil Linde, Nicholas Chopin, nebo Kazimierz Brodziński. Oskarův starší bratr Wilhelm byl navíc blízkým přítelem Frederica Chopina.

V letech 1823-1830 Oskar studoval na gymnáziu, ovšem po jeho nuceném uzavření v roce 1830 (jež bylo součástí carských represí - Polsko bylo tehdy z velké části součástí Ruské říše - po Listopadovém povstání) musel ve svých šestnácti letech nastoupit jako účetní na přepážce do bankovního domu Samuela Fraenkela (působil zde v letech 1830-1833 a 1841-1844). Ovšem již během gymnaziálních studií také studoval hru na klavír, u Františka Vettera, později pod vedením Josepha Elsnera, v letech 1832-1834 Ignatiuse Felixe Dobrzyńského, v letech 1835-1836 Karla Friedricha a Karla Friedricha Girschnera Rungenhagena v Berlíně. Začal se brzy etablovat i jako skladatel, svou první skladbu publikoval roku 1836.

Na konci 30. let se začal zajímat o folklór. Iniciačním zážitkem pro něj byla cesta, kterou podnikl s několika přáteli (mj. Joseph Konopko, Emil Jenike, Theophilus Lenartowicz, Ignacy Marceli Komorowski, Cyprian Norwid, Wojciech Gerson) po vsích v okolí Varšavy. Tehdy si prvně začal zapisovat lidové písně. V roce 1840 už jich měl sesbíráno přes 600. V letech 1842-1845 je vydal v pěti sbornících pod názvem Písně polského lidu. Písně i upravoval, takto využil 125 lidových melodií a adaptoval je pro zpěv a klavír. Přitom se ovšem také setkal s kritikou, že porušil jednoduchost melodie a tradiční harmonii lidových písní. Navzdory těmto kritickým hlasům Kolberg v přepracovávání pokračoval. Pro český kontext je zajímavé, že jeden takový soubor věnoval i českým a slovenských písním, vyšel pod názvem Pieśni czeskie i słowackie roku 1846.

Tuto činnost mohl ovšem provádět jen ve volném čase. Od roku 1845 působil (po příštích 12 let) jako úředník ústředí železnic, dohlížel na provoz na železniční trati Varšava-Vídeň. Přesto souběžně prováděl systematický folkloristický terénní výzkum, zpočátku v mazovské oblasti, časem po celém Polsku.

V letech 1859-1868 byl spolueditorem Univerzální encyklopedie Samuela Orgelbrandta, pro niž vytvořil asi 150 hesel s tématem folklóru a etnologie.

V letech 1856-1857 vydal sérii publikací Písně polského lidu, které obsahovaly více než 400 lidových melodií, tentokrát ve zcela autentické podobě, bez úprav. Toto dílo bylo přijato s obrovským nadšením. V roce 1865 vykročil za hranice zájmu o hudbu, když publikoval etnografickou práci nazvanou Lidé, zvyky, způsob života, jazyk, správa, přísloví, rituály, čarodějnictví, hry, písně, hudba a tance sandoměřské.

Přestože dílo vyvolávalo ohlas, nenašel ve Varšavě finanční pomoc. Proto ji v roce 1871 opustil, stejně jako tehdejší Polské království, a přesídlil do Krakova (který tehdy součástí Polska nebyl). Zde, pod patrnací Rakousko-Uherska, byly mnohem lepší podmínky pro rozvoj vědy a polského národního hnutí než v ruském záboru Polska. V roce 1873 se Kolberg stal členem Krakovské Akademie věd a v roce 1874 předsedou etnologické části antropologické komise Akademie. V roce 1878 se zúčastnil světové výstavy v Paříži, za své publikace, vystavované v etnografické části Rakousko-Uherského pavilonu, získal bronzovou medaili. Byl jedním z patronů významné národopisné výstavy v Kolomyji.

V roce 1885 vydal první svazek Obrázků etnografických. V roce 1889 mu bylo uděleno čestné členství Společnosti přátel přírody, antropologie a etnografie v Moskvě a stal se též členem Varšavské hudební společnosti a varšavského spolku Lutnia.

Jeho rozsáhlé sbírky byly uspořádány a vcelku vydány teprve po druhé světové válce.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://culture.pl/pl/tworca/oskar-kolberg

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]