Gustav V.
Gustav V. (celé jméno švédsky Oscar Gustaf Adolf) (16. června 1858, Stockholm - 29. října 1950 tamtéž) byl v letech 1907-1950 švédský král z dynastie Bernadotte.
Biografie
Gustav se narodil jako první ze čtyř synů švédského a norského krále Oskara II. a jeho manželky Žofie Vilemíny Nassavské. Do roku 1905 byl následníkem norského trůnu. Na švédský trůn nastoupil po otcově smrti v roce 1907 a setrval na něm do své smrti v roce 1950.
Byl zastáncem reforem a velmi dbal na dodržování konstitučního systému. Za jeho panování bylo ženám přiznáno volební právo. V zahraniční politice došlo za jeho vlády k těsnému spojenectví skandinávských zemí, třebaže Norsko v roce 1905 vyhlásilo na Švédsku nezávislost. V období jeho vlády proběhly obě světové války, během nichž se snažil – přes své proněmecké sympatie – zachovat neutralitu své země, což se Švédsku - především díky němu - podařilo. Za 2. světové války nicméně prováděl politiku jistého diplomatického sbližování s Německem a s některými nacistickými prominenty.
Gustav V. – tenista
Jako dítě byl Gustav slabé tělesné konstituce, ale díky soustavné tělesné výchově vyrostl ve vysokého štíhlého muže atletické postavy, jenž se dožil vysokého věku.
Gustav V. má velké zásluhy o rozvoj tenisu ve Švédsku – do té doby zde byl velmi řídce praktikovaným sportem, ale díky královu aktivnímu hraní se v této zemi stal velmi populární. Hrát tenis se Gustav naučil za svého pobytu ve Velké Británii v roce 1878 a po návratu do Švédska založil v zemi první tenisový klub, v roce 1936 pak založil Královský pohár – důležitý evropský halový turnaj. Sám byl vynikajícím tenistou; jako "Pan G" mnohokrát hrál na francouzské Riviéře, nejraději v mixu se současnými hvězdami ženského tenisu, mj. se Suzanne Lenglenovou a Jadwigou Jędrzejowskou, a to do pozdního věku.
V době 2. světové války intervenoval u německé vlády za lepší zacházení s vězněnými tenisty Jeanem Borotrou a Gottfriedem von Crammem. V roce 1980 byl poctěn členstvím v Mezinárodní tenisové galerii slávy.
Manželství a potomci
20. září roku 1881 se princ Gustav oženil s bádenskou princeznou Viktorií (1862–1930), dcerou bádenského velkovévody Fridricha I. Z manželství vzešli tři synové:
- Gustav VI. Adolf (1882-1973), v letech 1959–1973 švédský král
- Vilém Bernadotte (1884-1965);
- Erik Bernadotte (1889-1918).
Bylo veřejným tajemstvím, že král byl homosexuál a často se to ani nepokoušel skrývat. (Zde je nutno mít na paměti, že v této době byla homosexualita nejen společensky nepřijatelná, ale i trestná.) Jeho vztah s Kurtem Haijbym byl předmětem aféry, během níž vyšlo najevo, že mu koruna platila velké sumy za mlčení (170.000 korun), že byl dvakrát nucen opustit zemi a že byl neoprávněně hospitalizován na psychiatrii. Král o tom pravděpodobně nevěděl nebo to přinejmenším sám přímo neinicioval. Podrobnosti odhalil na počátku 50. let Vilhelm Moberg.
V roce 1948 proběhly velké oslavy Gustavových devadesátin. Byla při nich patrná králova zjevná fyzická zchátralost; při otevření parlamentu v roce 1950 byl trůn prázdný.
Gustav V. zemřel ráno dne 29. října roku 1950 v paláci Drottningholm na komplikace bronchitidy. Se 43 lety panování byl nejdéle vládnoucím monarchou na švédském trůně (vyjma Magnuse Erikssona, který seděl na švédském trůně 45 let, z nichž ovšem 12 nemohl pro svůj nízký věk vládnout aktivně). 9. listopadu byl pohřben v kostele Riddarholmen ve Stockholmu.
Externí odkazy
Galerie Gustaf V of Sweden na Wikimedia Commons
- Lokální šablona odkazuje na jinou galerii Commons než přiřazená položka Wikidat:
- Lokální odkaz: Gustaf V of Sweden
- Wikidata: c:Gustav V, kung av Sverige
- Lokální šablona odkazuje na jinou galerii Commons než přiřazená položka Wikidat:
CHYBA: {{Wikicitáty}} — Chybí některý z parametrů „dílo“, „kategorie“, „osoba“, „téma“.
