Oskar Hekš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Oskar Hekš
Oskar Hekš po vítězství v maratónu, 1929
Oskar Hekš po vítězství v maratónu, 1929
Osobní informace
Narození 10. dubna 1908
Rožďalovice
Úmrtí 8. března 1944 (ve věku 35 let)
Auschwitz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oskar Hekš (10. dubna 1908, Rožďalovice[1]8. března 1944, Auschwitz[2]) byl československý atlet, běžec.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako druhý syn v židovské rodině Bedřicha Hekše (1879–??) a matky Žofie, rozené Brumlové (1871–??[p 1]).[1]

Od roku 1927 byl hlášen v Praze,[3].Povoláním byl technický úředník.[3] Zachovaly se však i informace o tom, že Oskar Hekš byl činný i politicky.

Sportovní kariéra[editovat | editovat zdroj]

S atletikou začal v roce 1928, kdy poprvé startoval v silničním závodě Běchovice-Praha.[4] Na podzim téhož roku běžel své první maratony, v Praze skončil pátý, v Košicích desátý.[4]Dne 14. července 1929 za atletický Pedestriánský klub Vinohrady získal titul mistra republiky v maratónu,[5] roku 1930 tento titul obhájil, již však jako člen ŽSK Hagibor. Od října 1930 do března 1932 absolvoval vojenskou základní službu u pěšího pluku 44 v Liberci. V květnu 1932 zvítězil v maratonu Lány - Praha v čas 2:45:27,4.[4]

Roku 1932 reprezentoval Československo na letních olympijských hrách v Los Angeles. Zde se nejprve umístil jako patnáctý v běhu na 10 000 metrů, posléze jako osmý v maratonu v čase 2:41:35 [6]. V roce 1935 opět zvítězil v maratonu Lány - Praha.

Boj za přeložení olympijských her[editovat | editovat zdroj]

Když byly olympijské hry pro rok 1936 přiděleny nacistickéhmu Německu, usiloval jako člen Výboru pro přeložení olympijských her, aby se konaly mimo území Třetí říše. V tomto smyslu rozesílal jménem Výboru a se svým podpisem letáky sportovním svazům, tisku i úřadů, a to již od roku 1935. Československý olympijský výbor ho v tomto úsili nepodpořil; jeho stanovisko bylo, že hry nepořádá Německo, ale Mezinárodní olympijský výbor, jehož zástupce se na místě přesvědčil o vzorné přípravě.[7] Na Hekšovu stranu se nepostavily ani tehdejší velké deníky Národní listy a Lidové noviny.[8]

Sám Oskar Hekš se na protest proti Hitlerovu režimu - nehledě na velké šance umístit se na medailových pozicích - olympijských her v Berlíně neúčastnil.[p 2]

Závěr života[editovat | editovat zdroj]

V listopadu roku 1941 byl pro svůj původ deportován do židovského ghetta v Terezíně. V roce 1943 byl převezen do Osvětimi, kde 8. března 1944 zemřel v plynové komoře.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Převezena v září 1943 z Terezína do Osvětimi, kde též zahynula. [1]
  2. Oproti původním nacistickým záměrům byla účast židovských i černošských sportovců na olympijských hrách v Berlíně povolena.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Matrika narozených (židovská), Rožďalovice, 1896–1921, snímek 6
  2. http://www.lidovky.cz/pohnute-osudy-zatopkuv-zapomenuty-predchudce-oskar-heks-zemrel-v-osvetimi-17l-/lide.aspx?c=A160130_204302_lide_ELE
  3. a b Databáze obětí holocaustu: Oskar Hekš, žádost o vydání pasu
  4. a b c CÍLEK, Roman. Vítězové bez vavřínů. Praha: Olympia, 1975. Kapitola Smrt maratónského běžce, s. 69 - 83. 
  5. snímek O. H. a popis. Pestrý týden. 20. 7. 1929, s. 2. Dostupné online. 
  6. (anglicky) Profil na sports-reference.com
  7. Olympijské hry v Berlíně a propaganda proti nim. Národní listy. 15. 11. 1935, s. 6. Dostupné online. 
  8. Tělesná výchova/Přestaňte s tím už. Lidové noviny. 19. 1. 1936, s. 11. Dostupné online. 
  9. Oskar Hekš, atlet a bojovník proti zneužití berlínských olympijských her. olympic.cz [online]. [cit. 2010-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-28. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CÍLEK, Roman. Vítězové bez vavřínů. Praha: Olympia, 1975. Kapitola Smrt maratónského běžce, s. 69 - 83.