Přeskočit na obsah

Osenice polní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxOsenice polní
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádmotýli (Lepidoptera)
Čeleďmůrovití (Noctuidae)
RodAgrotis
Binomické jméno
Agrotis segetum
(Denis & Schiffermüller, 1775)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Osenice polní (Agrotis segetum) je motýl z čeledi můrovití.

Přední křídlo měří v průměru 1,5–1,8 cm. Rozpětí křídel je 3,5–4,5 cm.[1] Přední křídla jsou tmavě šedohnědá a obvykle jsou na nich výrazné skvrny různých tvarů. Zadní křídla jsou bílá. U samic jsou po okrajích lemována šedou barvou.

Housenka je až 5 cm dlouhá. Po vylíhnutí má housenka světlemodrou barvu, která postupným vývojem přechází do tmavě šedohnědé. Housenky se líhnou ve dvou generacích, první od září až do dubna, druhá od července až do srpna. Housenky se potýkají s řadou nepřátel. Mohou jimi být ptáci, rejsci, ježci, nebo dokonce jezevci. Největším nepřítelem jsou pro ně lumčíci a plísňové choroby. [2]

Osenice polní

Osenice polní je dvougenerační. První generace vylétá od poloviny května do konce července. Druhá generace vylétá od konce srpna do listopadu. Samice klade svá vajíčka na jednotlivé hostitelské rostliny. Obvykle klade 100 vajíček, výjimečně může naklást i 1600 vajíček.

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]
Dospělá housenka osenice polní

Osenice polní se vyskytuje téměř po celé Evropě včetně jižní Skandinávie a také v severní Africe a v Asii. Žije v otevřené krajině, nejčastěji v zemědělských oblastech, kde často působí jako škůdce. Největší škody páchají nejen v zelinářských a obilnářských oblastech, ale i v lesních školkách mladých modřínů, borovic a dalších dřevin.

Osenice polní se řadí mezi nejškodlivější druh můr v Evropě. V konkrétních letech se lze v některých oblastech střední Evropy setkat i s 60 % napadených hlíz, z nichž 12 % se nedá použít jinak než jako krmivo pro domácí zvěř. Silně mohou poškodit řepku nebo slunečnici (může dojít k zaorání celé plochy). Často se také objevují u květáku, zelí, tuřínu, řepy, brambor a tabáku.[3]

  1. Osenice polní - Řešení pro zemědělství. www.agro.basf.cz [online]. [cit. 2024-08-11]. Dostupné online. 
  2. REICHHOLF-RIEHM, Helgard. Průvodce přírodou Motýli. 1. vyd. Praha: Ikar, 1996. 287 s. ISBN 80-85944-93-6. S. 156. 
  3. Osenice polní [online]. [cit. 2024-08-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]