Oscar Almgren

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Oscar Almgren
Oscar Almgren docent fornkunskap.png
Narození9. listopadu 1869
Stockholm, ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Úmrtí13. května 1945 (ve věku 75 let)
Uppsala, ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Místo pohřbeníSeverní hřbitov (59°21′17″ s. š., 18°1′40″ v. d.)
Alma materUppsalská univerzita
Povoláníantropolog, archeolog, prehistorik, vysokoškolský učitel a fotograf
ZaměstnavatelUppsalská univerzita
DětiGerd Almgren
Bertil Almgren
RodičeOscar Almgren
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oscar Almgren (9. listopadu 1869 ve Stockholmu13. května 1945 Uppsale) byl švédský archeolog, jehož systém třídění římských a germánských spon je dodnes v platnosti.

Důležité životopisné údaje[editovat | editovat zdroj]

Vědecká činnost[editovat | editovat zdroj]

Syn majitele textilní továrny. Studoval lingvistiku a nordickou a klasickou archeologii, po studiích pracoval v Historickém muzeu ve Stockholmu, odtud přešel na katedru do Uppsaly.

Spektrum jeho činnosti bylo široké, od neolitu přes dobu bronzovou k době železné. Jeho nejvýznamnějším přínosem ve vývoji prehistorie je systém třídění římských a germánských spon, který předložil ve své disertaci v roce 1897 a posléze s drobnými doplňky v r. 1923, s úpravami používaný dodnes.

Pro naše území je významná i jeho studie o germánské bronzové industrii v Marobudově říši na území Čech.

Výběr z publikací[editovat | editovat zdroj]

  • Kung Björns hög och andra fornlämningar vid Håga på föranstaltande af Prins Gustav Adolf undersökta 1902-03. Stockholm 1905.
  • Zur Bedeutung des Markomannenreiches. Mannus 1913.
  • Die ältere Eisenzeit Gotlands : nach den in Statens Historiska Museum, Stockholm aufbewahrten Funden und Ausgrabungsberichten dargestellt (s Birger Nerman). Stockholm 1914. 2. vydání 1923.
  • Svenska folkets äldsta öden : ett par inledningskapitel till vår historia. Uppsala 1920.
  • Hällristningar och kultbruk : bidrag till belysning av de nordiska bronsåldersristningarnas innebörd. Stockholm 1926-27.
  • Nordische Felszeichnungen als religiöse Urkunden. Frankfurt am Main 1934.
  • Sveriges fasta fornlämningar från hednatiden. Uppsala 1934.
  • Studien über nordeuropäische Fibelformen der ersten nachchristlichen Jahrhunderte. Leipzig 1923. On-line https://www.academia.edu/22313444/. (Nově vydáno Bonn 1973.)

Prameny[editovat | editovat zdroj]

  • Jan Filip, Enzyklopädisches Handbuch für Ur- und Frühgeschichte Europas I (A-K), Praha 1966, str. 23-24
  • Eduard Droberjar, Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě, Praha 2002, str. 11

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]