Orientální koberec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Orientální koberec je ručně vázaný koberec vzorovaný s pestrými květinovými nebo abstraktními motivy.[1]

Výraz orientální koberec je známý teprve od druhé poloviny 19. století.[1] Podle některých definic jsou za orientální považovány jen koberce vyrobené ve střední a jižní Asii,[2] podle jiných mohou pocházet z kterékoliv oblasti ve světě, pokud jsou zhotoveny shora popsaným způsobem.[3]

Historie a způsob výroby[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Vázání koberců.

Druhy orientálních koberců[editovat | editovat zdroj]

Z několika desítek názvů bývají najčastěji jmenovány:[4]

  • Turecko: megri, melas, mossul, siwas, smyrna
  • Kavkaz: kasak, širwan, sumach
  • Persie (Irán a Afghánistán): hamadan, herat, heris, isfahan, kášán, kirman, mešed, širaz, tabriz
  • Turkmenistán: afghán, beludžistán, buchara
  • Indie: kašmír, lahore, mizapur

Obchod s orientálními koberci[editovat | editovat zdroj]

Údaje o rozsahu celosvětového obchodu s orientálními koberci nejsou publikovány. Známé je jen, že např. v první dekádě 21. století dosáhl světový export vázaných vlněných koberců cca 90 000 tun (o 25 % méně než v předchozí dekádě),[5] a že vnitrozemský obchod v Iránu (druhý největší exportér) daleko přesahoval export.[6]

Obchodování s vázanými koberci mělo podle některých znalců začít v 8. století před n. l. v Ázerbájdžánu. V době renesance se dostaly orientální koberce také do Evropy, kde s nimi začali tehdejší vládci dekorovat své paláce. V 16. století se výroba vázaných koberců značně rozvinula v Persii, perský šach Abbas systematicky podporoval prodej koberců do Evropy. Odtud se pak výroba rozšířila také do Indie a Číny. Koncem 19. století začali evropští a američtí podnikatelé organizovat v Persii výrobu vázaných koberců zaměřenou na vkus zákazníků v západních zemích.[7]

V 21. století rozeznávají někteří publicisté dva druhy zájemců o orientální koberce: Jedni, kteří s nimi chtějí jen zkrášlit své obydlí, a druzí, kteří hledají koberce jako (často spekulativní) investici.[8] Obchod s historickými exempláři se často uskutečnuje na známých aukcích, kde mohou za určitých podmínek být vydraženy za extrémně vysoké ceny.[9] Dosavadní rekord dosáhl v roce 2013 perský koberec ze 17. století (s motivy vinných listů na červeném pozadí) s prodejní cenou 33,7 milionů amerických dolarů.[10]

Běžný obchod s orientálními koberci je pro účastníky náročný na odborné znalosti a zkušenost a je spojen s finančními riziky. Orientální koberce se liší od jiných druhů zboží tím, že sotva existují objektivní kriteria pro stanovení jejich ceny. Někteří makléři nabízejí jako pomůcku k seznámení s mechanizmem tvorby cen koberců např. bodové hodnocení od 0 do 10 u sedmi základních vlastností koberce (viz následující tabulka):

Vlastnost Měřítko Hodnocení
0 bodů
Hodnocení
10 bodů
Koeficient
důležitosti
hustota uzly / cm2 <6 >105 11
materiál vlas / podklad bavlna/juta hedvábí/hedvábí 7
vzorování motivy jednobarevné
zdobení
přesné, křivočaré vzory
na celém podkladu
6
barvevnost a
druh barviva
vzhled nepřijatelné barvy
a odstíny
nejméně 15 barev
harmonicky sladěných
5
stáří počet roků <10 >100 3
stav vzhled roztrhaný,
nedá se opravit
“jako nový“ 2
poptávka a
dosažitelnost
informace o trhu masový výrobek na
nejnižší úrovni
vzácná starožitnost 2

Každá vlastnost se ohodnotí, počet bodů se pak násobí koeficientem vyjadřujícím její důležitost pro stanovení celkové hodnoty výrobku a součet všech 7 hodnot se násobí proměnlivým faktorem, který má vyjadřovat momentální postavení daného výrobku na trhu s ohledem např. na politické a ekonomické vlivy v oblasti původu výrobku. Faktor pro výpočet maloobchodní ceny asi 20 vybraných výrobků v USD/m2 se pohyboval v 1. dekádě 21. století v rozmezí 1,5 až 9, jeho výši určovali zkušení makléři. Použití podobných systémů v praxi je značně závislé na důvěryhodnosti patřičných informací.[11]

Galerie orientálních koberců[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Definition of oriental rug [online]. Collins, 2018 [cit. 2018-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Student Dictionary [online]. Merriam Webster, 2007 [cit. 2018-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. What are Oriental Rugs? [online]. Jessie´s Oriental Rugs, 2018-01-18 [cit. 2018-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 204
  5. Goswami: Advances in Carpet Manufacture, Woodhead Publishing 2009, ISBN 9781845695859, str.162
  6. The Persian Rug Trade [online]. Newsweek Magazine, 2016-02-21 [cit. 2018-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. History of Persian Rugs [online]. Little-Persia, 2003-2018 [cit. 2018-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. The market with Oriental carpets [online]. Financial Times, 2011-10-08 [cit. 2018-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. An Investment You Can Walk On [online]. CNBC, 2010-10-29 [cit. 2018-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Oriental Carpets [online]. Jeffrey Hays, 2013 [cit. 2018-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. How to buy Quality Orientl Rugs [online]. Oriental Rug Merchant, 2006-04-06 [cit. 2018-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Stone: An Illustrated Lexicon of Motifs, Materials and Origins, Tuttle Publishing 2013 ISBN 9781462911844
  • Edwards: The Persian Carpet, Duckworth Overlook 2017, ISBN 978-0715650721, str. 22-28