Ordoño II. Leónský

Ordoño II. Leonský
	Král Leónu a Galicie
Král Leónu
Období	914–924
Předchůdce	García I. Leonský
Nástupce	Fruela II.
Král Galicie
Období	910–924
Předchůdce	Alfons III. Veliký
Nástupce	Fruela II.
Narození	873
Úmrtí	červen 924; León
Pohřben	katedrála v Leónu
Manželky	Elvira Menéndez; Aragonta González; Sancha Sánchez z Pamplony
Potomci	Sancho I. Ordóñez; Alfons IV. Leónský ; Ramiro II. Leónský; Jimena
Dynastie	Asturská
Otec	Alfons III. Veliký
Matka	Jimena z Pamplony
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ordoño II. (873 – červen 924 León) byl od roku 910 až do své smrti král Galicie a od roku 914 až do své smrti i král Leónu. Byl energickým vládcem, který získal pod svou kontrolu království León a úspěšně bojoval proti muslimům, kteří stále kontrolovali většinu Iberského poloostrova. Jeho vláda se vyznačovala postupnou transformací Asturského království na království León, patrnou zejména z přenesení královské moci do města León.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Narodil se kolem roku 873 jako druhý syn krále Alfonsa III. Velikého a jeho ženy, královny Jimeny.

Po Alfonsově smrti roku 910 bylo království rozděleno mezi jeho tři syny. Království León obdržel García I. Leonský, království Galicie Ordono a království Asturie Fruela II. Asturský. Prvenství Asturie zůstalo zachováno, přestože Ordono byl více ambiciozní než jeho bratři. Po Garcíově smrti v Zamoře roku 914, Ordono nastoupil i na královský trůn v Leónu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Jeho otec ho poslal do Zaragozy, aby se vzdělával na dvoře Banu Qasiho. Během života jeho otce sloužil jako správce Galicie. Před rokem 910 osobně vedl vojenskou expedici proti Muslimům v jižní části Iberského poloostrova, která dosáhla Sevilly a vyplundrovala okolí Regelu.

V roce 909 z nejasných důvodů synové Alfonsa III. rozpoutali rebelii proti svému otci. Ačkoliv byl infant García I., bratr Ordoñi, zatčen a uvězněn v Gauzónském hradu, hned následujícího roku byl Alfonso III. donucen svými syny abdikovat a rozdělit království mezi nimi. Leonské království obdržel prvorozený syn García , zatímco Asturii získal Fruela a Galicii Ordoño. Alfonso III. zemřel v Zamoře 20. prosince 910.

García I. udržoval zdrženlivý vztah se svým bratrem Ordoñem. Když Alfonso III. zemřel, García zabránil biskupovi Gennadiovi z Astorgy vzít si s sebou 500 mithqalů darovaných Alfonsem III. svatyni v Santiagu de Compostela.

Nástup na leonský trůn[editovat | editovat zdroj]

Po smrti svého bratra Garcíi, která se odehrála v Zamoře v roce 914, Ordoño zdědil království León, jelikož jeho bratr neměl žádné potomky.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Ordoño poté pokračoval v expanzivní politice svých předchůdců na dvou frontách. Na jihozápadě vypálil Meridu a Évoru a přinutil Muslimy zaplatit výkupné za svůj odchod.

Na východě se spojil se Sanchem I., navarským králem, proti córdobskému emíru Abd-ar-Rahmanovi III. Maurové byli poraženi u San Esteban de Gormaz v roce 917. Arnedo a Calahorra byly zabrány dalšího roku. Reakce And-ar-Rahmana však byla tvrdá. V roce 920 poslal armádu, aby dobyla Osmu a San Esteban de Gormaz. Dále postupovali do Navarry a porazili křesťany v bitvě u Valdejunquera, kde zajali biskupy z Tui a Salamanky. I když původním záměrem bylo dobýt i samotnou Pamplonu, nakonec se armáda vrátila zpět i s obrovskou kořistí.

Ordoño II, který přišel na Sanchovu žádost, připisoval prohru nepřítomnosti nejdůležitějších hrabat Kastilie, Nuño Fernández, Fernando Ansúrez I. a Abolmóndar Albo, kteří nedorazili na žádost o pomoc. Následkem čehož je nechal uvěznit. Křesťanská protiofenzíva bezprostřední, obsadili La Rioju a začlenila do Navary Nájeru a Vigueru.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

Ordoño se oženil třikrát. První ženou a matkou jeho dětí byla Elvira Menéndez (zemřela roku 921), dcera hraběte Hermenegilda Gutiérreza a teta Rudesinda. Dále se oženil s Aragontou González, dcerou hraběte Gonzala Betóteze. Později ji zapudil, jelikož ho už dále netěšila. Když zformoval alianci s králem Sanchem I., vzal si jeho dceru Sanchu. Zemřel roku 924 a zanechal po sobě pouze nezletilé děti, a tak se stal jeho nástupcem jeho nejstarší žijící bratr Fruela II., král Asturie, který tak opět sjednotil otcovo dědictví. Jeho vdova se znovu vdala za Álvara Herrmélize, hraběte z Álavy. Po jeho smrti v roce 931 se znovu stala manželkou Fernána Gonzáleze Kastilského.

Předchůdce:
Alfons III. Veliký