Optativ
Optativ je slovesný způsob, který vyjadřuje zpravidla doufání v něco nebo přání. Existoval již v praindoevropském jazyce. Tento slovesný způsob souvisí s konjunktivem. V češtině se optativ nevyskytuje.
Optativ v rodině indoevropských jazyků[editovat | editovat zdroj]
Jak již bylo zmíněno, optativ se spolu s konjunktivem vyskytoval již v praindoevropském jazyce (ten měl původně čtyři: oznamovací způsob, spojovací způsob, optativ a rozkazovací způsob), ale většina indoevropských jazyků ho již nemá nebo splynul s konjunktivem.
Mezi indoevropské jazyky, ve kterých se dochoval, patří například arménština, albánština nebo některé indoíránské jazyky.
Optativ v grónštině[editovat | editovat zdroj]
Grónština je jeden z těch jazyků, ve kterých optativ nesplynul s konjunktivem.
Intranzitivní časování[editovat | editovat zdroj]
| Jednotné číslo | Množné číslo | |
|---|---|---|
| První osoba | -naanga | -naagut |
| Třetí osoba | -(g)ilitoq | -(g)ilittoq |
Tranzitivní časování[editovat | editovat zdroj]
| Jednotné číslo | Množné číslo | |
|---|---|---|
| první osoba singuláru > druhá osoba | -lakkit | -lassi |
| první osoba plurálu > druhá osoba | -latsigit | -lassi |
| třetí osoba singuláru > první osoba | -linga | -lisigut |
| třetí osoba plurálu > první osoba | -linnga | -lisigut |
| třetí osoba singuláru > druhá osoba | -lisit | -lisi |
| třetí osoba plurálu > druhá osoba | -litsit | -lisi |
| třetí osoba singuláru > třetí osoba | -liuk | -ligit |
| třetí osoba plurálu > třetí osoba | -lissuk | -lisigik |