Oplopanax horridus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Oplopanax horridus

Květenství se čmeláky
Květenství se čmeláky
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: miříkotvaré (Apiales)
Čeleď: aralkovité (Araliaceae)
Rod: Oplopanax
Binomické jméno
Oplopanax horridus
Miq., 1863

Oplopanax horridus, v angličtině Devil's Club, neboli Ďáblova hůl, je velký keř pocházející z chladných vlhkých lesů západu Severní Ameriky, vyskytuje se též na některých ostrovech Hořejšího jezera. Je známý pro své velké dlanitě složené listy a dřevnaté stonky pokryté ostrými ostny.

Ďáblova hůl dorůstá obvykle 1 až 1,5 metru, v lesních roklích se však mohou vyskytovat i pět metrů vysoké exempláře. Stonky a povrchy žil na listech jsou pokryty ostny. Listy jsou na stonku uspořádány spirálovitě, jsou jednoduché a dlanitě složené, s pěti až třinácti laloky, a měří 20 až 40 centimetrů na šířku. Květy se vyskytují v hustých okolících o 10 až 20 centimetrech v průměru. Každý květ je malý, s pěti zelenavými okvětními lístky. Plodem je malá červená peckovice o průměru 4 až 7 milimetrů.

Rostlinu pokrývají ostré žluté ostny, které se při manipulaci nebo vyrušení snadno odlomí, a rostlina má sama o sobě poměrně primitivní vzhled. Jedná se o rostlinu citlivou vůči lidské aktivitě, navíc má pomalé rozmnožování. Ďáblovy hole rostou pomalu a trvá jim mnoho let, než dosáhnou dospělosti, tedy než začnou nést semena. Především se vyskytují v hustých a vlhkých deštných jehličnatých pralesích severozápadu Spojených států amerických.

Životní prostředí[editovat | editovat zdroj]

Ďáblova hůl obvykle roste ve vlhkých hustě zalesněných oblastech, nejvíce pak v jehličnatých pralesích. Její rozšíření se nachází především na západě Severní Ameriky, od Aljašky po Oregon, na východě pak končí na úrovní kanadské provincie Alberta. Oddělené populace se vyskytují na několika ostrovech Hořejšího jezera, konkrétně na Královském ostrově, Porfyrovém ostrově a Břidlicových ostrovech.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Ďáblova hůl se rozmnožuje vytvářením klonů procesem hřížení. Celý klon vzniklý z jedné rostliny pak může vypadat jako skupina několika různých rostlin.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Původní obyvatelé využívali rostlinu jako potravu i jako léčivo. Tradičně s ní léčili cukrovku typu 2 a různé nádory. Také ji stále využívají k výrobě barev. Výzkumem in vitro bylo zjištěno, že rostlina je schopna potlačovat mikroorganismy způsobující tuberkulózu.

Dále rostlinu využívají Tlingitové, kmen indiánů z Aljašky, kteří ji nazývají 'tlingitský aspirin'. Úlomek Ďáblovy hole pověšený ve dveřích podle nich odhání zlo. Dále jej využívají jako balzám na rty, mast nebo čaj. Někteří Tlingitové jsou proti komercializaci rostliny, jelikož je tak porušována její svatost.

Jelikož se jedná o rostlinu příbuznou ženšenu severoamerickému, je někdy pokládána za adaptogen. Pro tento účel je tato rostlina sklízena a hojně nabízena prodejci jako 'aljašský ženšen'. Rod Ženšen je však jak morfologicky, tak i po chemické stránce dosti odlišný. Dokonce i ženšenu blízce příbuzné rostliny s prokázaným adaptogenním účinkem, jako je eleuterokok ostnitý (Eleutherococcus senticosus), se od pravého ženšenu (Panax ginseng) chemicky odlišují.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Devil's Club na anglické Wikipedii.