Opatovický mlýn
| Opatovický mlýn | |
|---|---|
.jpg) | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní |
| Poloha | |
| Adresa | Novohradská 237, 379 01 Třeboň II, Česko, Třeboň,  Česko |
| Souřadnice | 48°59′15,66″ s. š., 14°46′39,68″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Opatovický mlýn je historická budova u Opatovického rybníka v Třeboni v okrese Jindřichův Hradec, jež se stala sídlem Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR (MBÚ AV ČR)[1] – Centra ALGATECH.
Popis a historie[editovat | editovat zdroj]
Původní mlýn je třípatrový[2] objekt v Novohradské ulici čp. 237, který stojí v blízkosti Zlaté stoky pod hrází Opatovického rybníka přibližně 2 km jižně od centra města Třeboň.[3] Poprvé je v písemnostech zmiňován roku 1367 v rámci řádu cisterciáků[4][5] a v první polovině 15. století byl popsán, že obsahuje sedm kol. Po sekularizaci kláštera v roce 1566, když přešel do rukou rodu Rožmberků, k mlýnu patřily také další podniky stoupa na kroupy, pila a soukenická valcha. Postupně se také rozšiřoval, přestože několikrát vyhořel, ale opati obnoveného třeboňského kláštera jej vždy nechali rekonstruovat. Během obléhání Třeboně v letech 1621 až 1622 byl kompletně do základů vypálen, poté jen částečně obnoven. Zcela byl obnoven roku 1708.[6] Kvůli letním pobytům třeboňských opatů byla ve mlýně v patře vznikla malá kaple s výklenkovým oltářem.[2] Od roku 1769 v objektu hospodařili mlynáři, kteří jej měli v emfyteutickém držení, a to i po zrušení kláštera v roce 1785.[5]
Voda k mlýnu byla nejdříve přiváděna z Lužnice takzvanou landštejnskou stokou, zmiňovanou v historických dokumentech jako 'příkop' a využitou Štěpánkem Netolickým ke stavbě Zlaté stoky.[7]
Když v polovině 50. let 20. století zemřela vdova po posledním mlynáři, objekt přešel do vlastnictví státu.[5][2] V roce 1961 byla budova vyjmuta ze seznamu kulturních památek a o rok později se stala součástí areálu Mikrobiologického ústavu AV ČR. [4] V letech 1962–1964 prošel objekt významnou rekonstrukcí, během níž byly uvnitř vybudovány byty a provedeny další změny nutné pro fungování vědeckého pracoviště, a naopak odstraněny budovy jako stáje a pila.[2] V letech 2009–2014[5] proběhla rekonstrukce celého areálu MBÚ,[8] v budově byly při ní obnoveny původní stavební prvky jako nika s kopií oltáře, došlo k odkrytí krovů a rozšíření podkroví.[5] Pro veřejnost se areál otvírá v rámci letních exkurzí.[9]
Další fotografie[editovat | editovat zdroj]
-
K mlýnu vede naučná stezka Okolo Třeboně -
Čelní fasáda -
Mlýn s okolím -
Socha strážného anděla z r. 1721 -
Klenba bývalé mlýnice -
Oltář sv. Ubalda
_at_Sv%C4%9Bt_03.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Třeboňský svět 1/2008
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Centrum Algatech. www.alga.cz [online]. alga.cz [cit. 2021-10-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c d NOVÁKOVÁ, Renata; SUCHÝ, Pavel. Opatovický mlýn na Zlaté stoce. adoc.pub [online]. 2009 [cit. 2021-10-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2021-10-28]. Dostupné online.
- ↑ a b Opatovický mlýn | Vodnimlyny.cz. www.vodnimlyny.cz [online]. [cit. 2021-10-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Historie | Algatech. www.alga.cz [online]. [cit. 2021-10-28]. Dostupné online.
- ↑ Třeboňský svět 1/2008
- ↑ KOCIÁNOVÁ, Zdenka. Dvojice dokumentů z roku 1417 k historii mlýnů v Třeboni a k topografii tzv. landštejnské stoky. Vlastivědný sborník Dačicka, Jindřichohradecka a Třeboňska. 2012, roč. 2012, čís. 24, s. 126–131. ISSN 1801-3759.
- ↑ Opatovický mlýn v Třeboni | ABM architekti. www.abmarch.cz [online]. [cit. 2021-10-28]. Dostupné online.
- ↑ Centrum Algatech – Mikrobiologický ústav AV ČR v Třeboni / Třeboňsko.cz. Třeboňsko [online]. trebonsko.cz [cit. 2021-10-28]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Opatovický mlýn na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
