Ondřej Bartečko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ondřej Bartečko OFM
kněz
Zasvěcený život
Institut františkáni
Francescocoa.png
Svěcení
Služby kazatel
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Datum narození 1670?
Místo narození Ratiboř (Slezské vojvodství)
Datum úmrtí 11. duben 1739
Místo úmrtí Vratislav
Povolání básník
Řády a ocenění kněz císařského majestátu, poeta laureatus
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život[editovat | editovat zdroj]

Ondřej Bartečko, polsky Andrzej Barteczko, též uváděný jako Bartezko, Bartetschko nebo Partesko OFM (1670? - 1739) byl slezský františkán patřící do české řádové provincie, jenž proslul zejména jako básník. Narodil se údajně roku 1670 v slezském městě Ratiboři.[1] Jako kněz získal hodnost kazatele, ve františkánském řádu působil jako představený klášterů. Například roku 1716 byl vikářem a později kvardiánem konventu v Nyse[2] a v roce 1718 kvardiánem konventu sv. Antonína Paduánského ve Vratislavi. [3] V září 1719 byl zvolen provinčním definitorem, mimo české země působil v Řádu jako generální vizitátor.[4] Talent bratra Ondřeje však spočíval především v poetickém umění, pro jehož docenění nebylo ve františkánském řádu dostatek prostoru, leda v posmrtné oslavě řádových dobrodinců, jako v případě členovů slezského hraběcího rodu Gašínských z Gašína (Gaschin), mj. fundátorů kláštera Góra Świętej Anny v Horním Slezsku.[5] Věhlas bratra Ondřeje však dalece přesáhl františkány a psal oslavné básně pro vyšší církevní i světské kruhy až po císařský dvůr. Za své zásluhy získal tituly „kněz císařského majestátu“ a „oceněný dvorní básník“ (poeta laureatus).[6] Zemřel v pokročilém věku jako jubilant řádových slibů dne 11. dubna 1739 v klášteře sv. Antonína ve Vratislavi.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Známé poetické, tiskem vydané knihy Ondřeje Bartečko jsou zaměřený výhradně k oslavě významných osobností a jejich zásluh, zejména císařské rodiny a nejvyšší hornoslezské šlechty. Více než veršů v nich užívá anagramů a jiných přesmyček, citátů a chronogramů (seřazeno chronologicky):

  • Pax Caesare Ottomanica, anagrammate Metrico- Acrosticho, ex Hymno: Te Deum laudamus, compilato; nec non anagrammato ex Dapacem Domine apparato; et quibusdam aliis Poëticis idcidentiis celabrata - knihu vytiskl Johann Gottfried Weber v slezském Jaworu roku 1699.[7] Podle dobového kontextu jde zřejmě o oslavu vítězství vojska Evžena Savojského v bitvě u Zenty nebo souvisí s uzavřením tzv. Karlovického míru s Osmanskou říší. Dílo věnoval nejvýznamněším soudobým slezským šlechticům, jistě ve snaze získat si jejich přízeň.
  • Magno salutem minores seu apprecatio onomastica honori ... Caroli Kratochwil ... monasterii Lucensis abbatis ... In soLennItate CaroLI MagnI eDIta [=chronogram 1705] ... Vytištěné v Brně v roce 1705. Dílo je věnované louckému opatovi Karlu Kratochvílovi a jej též oslavuje.[8]
  • Castrum doloris illustriss. Domino D. Rudolpho S. R. comiti de Gaschin ...[9] chválící zesnulého hraběte Rudolfa Gašína (Rudolph von Gaschin, 1653-1715), pána v Hlučíně a opavského zemského hejtmana. Dvacetistránkovou knihu velkého formátu vytiskl městský tiskař Joseph Schlegel v Nise roku 1716.[10]
  • Eugenia adorea, Anno M. DCC. XVI. nonis Augusti pugna[m] decretoria[m] cum Othomanis ad Petri Varadinum rer fauste inita, nec non obsidione, tum quarto Idus Octobris secuta deditione Temeswarum a serenissimo prinicipe, ac ... domino Eugenio Francisco, duce Sabaudiae ... comparata. Knihu nejprve vytiskl Joseph Schlögel asi v roce 1716 v Nise, kde byl v té době Bartečko klášterním vikářem. [11] Poetické dílo oslavuje vítězné boje vojska Evžena Savojského proti Turkům u Petrovaradína a Temešváru roku 1716. Další vydání knihy, tentokráte již ve věhlasných Benátkách zajistil místní tiskař Domenico Lovisa v roce 1717. Cestu díla do Itálie a jeho vydání snad zajistil italský františkán Josepho Caccia, který je podepsán u dedikace a Benátské vydáí věnoval apoštolskému nuntiovi Hieronymu Girolamo Martinengo.[12]
  • Vesper Genethliacus, felcissimus incunabulis serenIssIMI aChIDVCis aVstrIae [=chronogram 1716] principis Austriae Leopoldi, Joannis, Josephi, Antonii, Francisci de Paula, Hermenegildi, Rudolphi, Ignatii, Balthasaris; augustissimi Romanorum inperatoris Caroli VI. Dílo napsané k oslavě císaře Karla VI. oslavující jeho děti vzniklo z popudu narození panovníkova prvorozeného syna Leopolda Jana. Knihu opět vytiskl městský tiskař Josephi Schlögel v roce 1716. [13]
  • Labores Herculis Austriaci; seu Praecipua gesta augustissimi & potentissiimi Romanorum Imperatoris Caroli VI. ... ejusdemque sacratissimae majestati in perpetuae gratitudinis Mnemosynon submississimae dedicata... Oslavné verše, epigramy a další poetické styly oslavují císaře Karla VI., jemuž jsou věnovány. Vytiskl je opět v autorovi blízké Nise tiskař Joseph Schlöhl v roce 1718.[14]
  • Virtutis imago aeternitati picta; seu Illustrissimus et excellentissimus Dominus Dominus Georgius Adamus Franciscus S.R.I. Comes de Gaschin, nobilis D. de & in Rosenberg... A. 1719 6. Octob. pijssime defunctus ... Nissae : typis Josephi Schlögel, 1720. Zádušní promluva nebo báseň k oslavě Jiřího Adama Františka hraběte Gašínského z Gašína, zemského hejtmana opolského a Ratibořského knížectví.[15]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ADAMSKI, Artur. Zanim powstała dzielnica czterech świątyń. Nowe życie. Marzec 2016 Dostupné online. 
  2. Titulní, resp. úvodní listy Bartečkových knih Virtutis Image... a Eugenia Adorea, Vesper Genethliacus, viz níže. O Bartečkovi viz též OGRODZIŃSKI, Wincenty. Barteczko (Bartetschko) Andrzej. In: Polski słownik biograficzny. Tom 1. Kraków: [s.n.], 1935. S. 310.
  3. Viz titulní list Bartečkovy knihy Labores herculis... (srov. dále).
  4. Řádové nekrologium. Liber Memorabilium conventus Novodomensis, s. 165 - strojopisný přepis - Jihočeská vědecká knihovna, Zlatá Koruna, sign. 1 JH 54. Titulní list jeho knihy Virtutis Image... , viz níže.
  5. Srov. tisky Castrum doloris... a Virtutis imago... uvedené níže.
  6. Viz františkánské nekrologium a titulní listy jeho níže uvedených knih.
  7. Dochováno ve fondu Vědecké knihovny v Olomouci, signatura II 23.852. Digitální kopie dostupné v [dig. knihovně Vědecké kihovny v Olomouci (cit. 7.12.2017).
  8. Některé níže uvedené bibliografie a soupisy tiskaře neuvádí, jiné zmiňují tiskařku vdovu Marii Alžbětu Sinapiovou. 12 stran v kvartovém ( 4°) formátu. Viz Knihovna. Akademie věd ČR. Bibliografie cizojazyčných bohemik - katalog - BCBT24962. DOKOUPIL, Vladislav. Bibliografie města Brna. Svazek 3, Soupis brněnských tisků : staré tisky do roku 1800. Brno: Státní vědecká knihovna, 1978. Rok 1705, č. 3. PUMPRLA, Václav. Soupis starých tisků ve fondech Státní vědecké knihovny v Olomouci. I, Tisky vydané na území Čech a Moravy v letech 1501-1800. Olomouc: Státní vědecká knihovna, 1974-1979. Č. 564.  - Vědecká knihovna v Olomouci, přívazek k signatuře II 34.539-II 34.569.
  9. Úplný název: „Castrum doloris illustriss. Domino D. Rudolpho S. R. comiti de Gaschin libero Baroni de et in Rosenberg, haereditario domino in Hultschin, Odersch, Katscher, Reichosalck, et Freystadt, Sac. Caes. et Cath. Majest. camerario, serenissimi principis ac ducis Oppaviensis et Carnoviensis consiliario, necnon inclyti ducatus Oppaviensis capitaneo, die 24 Julii Anno 1715. pientissme vita functo, in templo parochiali Hultschinensi instructum ibidemque sub solemnibus parentalibus die 18 Februar. Anno 1716. spectatum et illustr. ac excellent. Domino D. Georgio Adamo Francisco S. R. J. Comiti de Gaschin libero Baroni de et in Rosenberg, haereditario domino in Polonico — Neukirch, Zierowa, Katscher, Freystadt, Reichwaldt, Odersch, Hultschin, Wosnick, Zakrau, Frieschkowitz et Bodzanowiz, Sacr. Caesareae et Catholicae Majestatis intimo consiliario et camerario, necnon inclytorum ducatuum Oppoliensis ac Rattiboriensis capitaneo plenipotentario a conventu S. Ord. Minor. S. Francisci Reformat. ad S. Annam in Silesia Superiori fundatori munificentissimo in perpetuae gratitudinis mnemosynon submississime dedicatum.“
  10. Viz ESTREICHER, Karol. Bibliografia staropolska. Tom XII. Kraków: K.Estreicher, 1929. Dostupné online. S. 385.  Estreicher titul nalezl v knižní sbírce Ossolineum.
  11. 24 listů ve foliovém (2°) formátu, bez uvedení roku vydání. Viz Bibliografie cizojazyčných bohemik (cit.): BCBT14444. Dochováno v Národní knihovně ČR, signatura54 C 4048 adl. 31; nebo knihovně františkánského kláštera v .Moravské Třebové. Digitalizovaná kopie díla je dostupná na Google Books (cit. 6.12.2017).
  12. Dochováno v londýnské British Library (General Reference Collection 1474.bb.6.(1.)) nebo Sächsische Landesbibliothek - Staats- und Universitätsbibliothek Dresden. Digitální kopie dostupná na Google Books (cit. 6.12.2017).
  13. 12 nečísl. listů foliového (2°) formátu. Viz Bibliografie cizojazyčných bohemik (cit.), BCBT14441. Dochováno v Národní knihovně ČR, signatura54 C 4048 adl. 34. Několik digitalizovaných exemlářů je dostupných na Google Books, vč. zmíněného exempláře z Národní knihovny (cit- 7.12.2017).
  14. 31 stran foliového formátu. Viz „Bibliografie cizojazyčných bohemik“ (cit.), BCBT14442. Dochováno v Národní knihovně ČR, signatura 50 A 52. Tento exemplář v digitální kopii dostupný v databázi Manuscriptorium nebo na Google Books (cit. 6.12.2017). Další exempláře údajně dochovány v knihovně Národního muzea nebo Městské knihovně v Praze ( signatura 51 A 43).
  15. 10 nečíslovaných listů foliového (2°) formátu. Viz „Bibliografie cizojazyčných bohemik“ (cit.), BCBT14443. Dle této Bibliografie dochováno v Městské knihovně v Praze, ve skutečnosti se však nachází v knihovně Národního muzea, sign. 57 A 33.

Další literatura[editovat | editovat zdroj]

WOLNY, Reinhold. Oberschlesische Ordensgeistliche als Barockschriftsteller in Böhmen.. Archiv für schlesische Kirchengeschichte. 2004, roč. 62, s. 163-177.