Oltářní křídla z Roudník

From Wikipedie
Jump to navigation Jump to search
Oltářní křídlo z Roudníků, levé vnitřní
Oltář-z-Roudník 1-A levé vnitřní 2014 HMT OP 4335.jpg
Autor Anonymní "Mistr desek z Roudníků"
Rok vzniku před rokem 1486
Technika Tempera na dřevěné desce
Rozměry 162 × 68 cm
Umístění Husitské muzeum v Táboře

Oltářní křídla z Roudník jsou dvě dochovaná oltářní křídla pozdně gotického retáblu, který pravděpodobně vznikl v některé z dobových pražských dílen pro vesnický (utrakvistický) farní kostel sv. Václava v Roudníkách u Chabařovic (okr. Ústí n/Labem). Oltářní křídla vystavená v Husitském muzeu v Táboře mají statut národní kulturní památky. Jedná se o dvě oboustranně malované desky vzniklé před rokem 1486.[1] Křídla byla druhotně seříznuta a opatřena vrstvou barokního mramorování, díky čemuž přečkala rekatolizační období 17. a 18. století, neboť na vnitřní straně pravého křídla je nejstarší vyobrazení Upálení mistra Jana Husa doložitelné v českém gotickém deskovém malířství. Předpokládá se, že na střední desce, která se nedochovala, anonymní malíř zobrazil "Ukřižování Krista" nebo "Poslední večeři Páně", eventuálně v nice umístěnou monstranci s Tělem Páně.[2] Objednavatel oltářního retáblu není znám. Vzhledem ke skutečnosti, že na obou křídelních deskách je vyobrazen sv. Jakub Větší (2 x) a sv. Jakub Menší (1 x), předpokládá se, že objednavatelem byl Jakoubek z Vřesovic, husitský hejtman, kterému Roudníky patřily za husitských válek, nebo jeho syn Jan, který získal Roudníky v roce 1467.[2]

Popis desek z oltáře v Roudníkách[edit | edit source]

Každé ze seříznutých křídelních desek má rozměry 162 x 68 cm, po zarámování 179 x 82 cm. Vnitřní strana levého křídla (deska 1 s inv. č. OP 4335) zobrazuje v horní části Stětí sv. Jakuba Většího, zatímco v dolní části je vyobrazeno Upálení sv. Vavřince. Stětí sv. Jakuba přihlížejí dvě diskutující postavy, z nichž osoba v brokátu s pokrývkou hlavy v podobě mitry, je velekněz Abiathar. Postava je odkazem na preláty, kteří Husa odsoudili. V dolní části je zobrazena smrt sv. Vavřince, přičemž postava vpravo je ztotožnitelná s císařem Deciem. Na vnější straně levé desky je Sv. Jakub Větší s poutnickou holí a Sv. jáhen Vavřinec držící knihu a palmovou ratolest. Druhostranné oltářní křídlo (deska 2 s inv. č. 4336) má na vnitřní straně v horní části Umučení sv. Šebestiána, v dolní polovině Upálení mistra Jana Husa. Na vnější straně je vyobrazen Sv. Jakub Menší, v dolní části Sv. jáhen Štěpán. Zatímco umučení sv. Šebestiána přihlíží císař Dioklecián (postava vlevo s korunou na hlavě), části "Upálení" dominuje postava muže s knížecí čepicí. Představuje rýnského falckraběte Ludvíka z Wittelsbachu, kterému císař Zikmund předal Husa k popravě. Na oltářních deskách je tak mistr Jan Hus přiřazen k prvomučedníkům křesťanské církve - sv. Jakubovi, sv. Šebestiánovi a sv. Vavřincovi. To, že na levé desce dole je vyobrazeno "upečení" sv. Vavřince, zatímco na pravém křídle tomu odpovídá "Upálení mistra Jana Husa", není náhodné. Jedná se o paralelu mezi oběma způsoby umučení těchto světců.[1]

Pravé křídlo deskového oltáře z Roudníků (vnitřní strana), před 1486, Husitské muzeum v Táboře

Datace desek[edit | edit source]

Desková křídla oltářního retáblu nejsou datována ani signována. Na dobu jejich vzniku lze usuzovat buď zařazením rukopisu malíře do dobového kontextu nebo z životopisných dat možného objednavatele tohoto oltáře. Jaroslav Pešina uvádí, že autor desek byl ve styku s Mistrem svatojiřského oltáře, jehož tvorba se na počátku druhé poloviny 15. století nově přihlásila k české pozdně gotické deskové malbě.[3] Milena Bartlová malíře považuje za příslušníka pražského dílenského prostředí se znalostí norimberských předloh (Hans Pleydenwurff) a bruselských vzorů (Dirck Bouts).[4] Jan Royt uvádí, že Malíř desek z Roudníků byl obeznámen s malbou vratislavského Mistra oltáře sv. Barbory[5], který mohl být prostředníkem zmíněných západoevropských vlivů. Tyto konotace dovolují datovat vznik retáblu do 70. až 80. let 15. století. V případě, že objednavatelem oltáře byl husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic, který zemřel v roce 1467, datace vzniku retáblu může být posunuta do 60. let 15. století. Přitom kostel sv. Václava v Roudníkách, pro který byl oltář určen, je zmiňován jako farní již v roce 1352 a goticky byl přestavěn v roce 1486, ještě za života Jakoubkova syna Jana z Vřesovic, který umírá v roce 1488.

Osudy desek[edit | edit source]

Od roku 1607 byla desky z křídel využity jako dveře, uzavírající vstup do prostoru za oltářem, zatímco střední deska byla prodána ke spálení.[6] Pravděpodobně při změně účelu desek došlo k jejich ořezu, především ve svislém směru. V roce 1966, při restaurování mobiliáře vesnického kostela sv. Václava v Roudníkách, studenti AVU objevili zmíněné dveřní desky, které pod barokní přemalbou skrývaly kvalitní středověkou malbu předběžně datovanou do 70. let 15. století. Původní restaurování malovaných desek provedli Bohuslav a Ludmila Slánských v roce 1975. Poslední konzervační a restaurátorské práce na obou deskách provedli akademičtí malíři Naděžda Mašková a Miroslav Křížek v roce 2013/14. Oltářní křídla byla vykoupena od insolvenčního správce majetku farnosti Trmice v litoměřické diecézi za částku 12 milionů Kč uhrazenou z prostředků Ministerstva kultury České republiky. Dnes patří k nejvýznamnějším uměleckým artefaktům Husitského muzea v Táboře.

Umělecko-historický význam desek[edit | edit source]

Šťastný nález oltářních křídel z Roudníků se stal jedním z nemnoha dokladů vývoje utrakvistické malby v Čechách po období stagnace témat i malířské techniky v době poděbradské. Byl to odklon v Praze působícího "Mistra svatojiřského oltáře" od konzervativního domácího prostředí a jeho ovlivnění norimberskou malbou z poloviny 15. století, který zapůsobil na anonymního Mistra oltářních desek z Roudníků pocházejícího pravděpodobně rovněž z pražského dílenského prostředí.

Význam oltářních křídel z Roudníků spočívá v jejich ikonografii. Vyobrazení mistra Jana Husa jako svatého mučedníka je zachycením jeho nejstarší podoby, jak ji známe z několika dochovaných fragmentů deskových oltářů z doby kolem poloviny 15. století.[2] Tato monumentální malba nám představuje mistra Jana Husa jako člověka menší postavy s kulatou tváří, bezvousého, oblečeného do bílé liturgické košile. Jeho vyobrazení s dalšími církevními světci ho přiřazuje k prvomučedníkům zakládajícím legitimitu rané církve. Potřeba utrakvistů prezentovat vlastního světce na úrovni tradičních světců byla jedním z důvodů jejich nevyhroceného vztahu k obrazům s náboženskou tematikou.[1] Naopak utrakvistická malba sloužila jako prostředek s šíření reformních myšlenek, k uctívání nových mučedníků, ale měla i didaktickou funkci pro laiky neznalé písma[7]

Vystavení desek z oltáře v Roudníkách[edit | edit source]

Oltářní křídla z Roudníků byla vystavena v Tereziánském křídle Starého královského paláce na Pražském hradě v rámci výstavy "Mistr Jan Hus 1415-2005" (30. 6. - 25. 9. 2005). Znovu byly obě desky vystaveny v Císařské konírně na Pražském hradě v době výstavy "Umění české reformace", která se konala od 16. prosince 2009 do 4. dubna 2010. Jako novou akvizici vystavovalo oltářní křídla Husitské muzeum v Táboře v únoru 2009, které je dostalo do odborné péče koncem roku 2012. Naposledy obě oltářní desky obohatily výstavu "Praha Husova a husitská 1415 - 2015", která se konala v Clam-Gallasově paláci v Praze od 25. září 2015 do 24. ledna 2016.

Odkazy[edit | edit source]

Reference[edit | edit source]

  1. a b c Horníčková K. Mezi tradicí a inovací. Náboženský obraz v českém utrakvismu. In: Umění české reformace (1380-1620) (K. Horníčková a M. Šroněk, eds.). Vydala Academia, Praha, 2010. Str. 136-137. ISBN 978-80-200-1879-3
  2. a b c Royt, J. In: Gotické deskové malířství v severozápadních a severních Čechách 1340-1550 (J. Royt, ed.). Vydalo Karolínum, Praha, 2015. Str. 107-110. ISBN 978-80-246-3174-5
  3. Pešina J. Desková malba. In: Dějiny českého výtvarného umění I/2. Vydala Academia, Praha, 1984. Str.579-596.
  4. Bartlová M. "Upálení sv. Jana Husa" na malovaných křídlech utrakvistického oltáře z Roudník. Umění 53/5 (2005), str 427-443.
  5. Dobrzeniecki T. A Central Panel of a Pentaptych (The legend of S. Barbara). In: Catalogue of the Mediaeval Painting (III. Silesia) Vydalo Muzeum Narodowe w Warszawie, 1977. Str. 231-240.
  6. KOLEKTIV. Zrcadlem české a evropské reformace. In: VYBÍRAL, Z. Jan Hus 1415-2015. Tábor: Husitské muzeum v Táboře, 2015. S. 245-246.
  7. Studničková M. Kališnická ikonografie a dobová zpodobnění M. Jana Husa. In: Praha Husova a husitská (P. Čornej, V. Ledvinka, J. Hrdina, eds.). Vydal Archiv hlavního města Prahy, 2015. Str. 127-134. ISBN 978-80-88013-14-3

Literatura[edit | edit source]

  • Homolka J. et al. Pozdně gotické umění v Čechách (1471-1526). Vydal Odeon, Praha, 1968.
  • Beránek J. et al. Trans Montes, Podoby středověkého umění v severozápadních Čechách (Mudra A. a Ottová M,. eds.). Vydala Filozofická fakulta UK v Praze, 2014. ISBN 978-80-7308-537-7

Externí odkazy[edit | edit source]