Olin–Raschigův proces
Olin–Raschigův proces je metoda výroby hydrazinu. Hlavními kroky tohoto procesu, na nějž získal německý chemik Friedrich Raschig roku 1906 patent, jsou tvorba monochloraminu reakcí amoniaku a chlornanu a následná reakce monochloraminu s amoniakem za vzniku hydrazinu.[1] Proces byl později zdokonalen a následně využit v průmyslu firmou Olin Corporation na výrobu bezvodého hydrazinu pro letecké účely.[2]
V průmyslové výrobě probíhá takto:[2]
- Roztok chlornanu sodného se smíchá s trojnásobným přebytkem amoniaku při 5 °C , čímž vznikne monochloramin.
- K roztok monochloraminu se přidá 30násobný přebytek amoniaku za teploty 130 °C a zvýšeného tlaku.
- Přebytečný amoniak se spolu s chloridem sodným, který vzniká jako vedlejší produkt, odstraní.
- Odstraní se voda pomocí azeotropní destilace s anilinem.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Raschigův proces - výroba hydroxylaminu z dusitanu a hydrogensiřičitanu
- Raschigův - Hookerův proces - výroba fenolu z chlorbenzenu
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Olin Raschig process na anglické Wikipedii.
- ↑ Verfahren zur Darstellung von Hydrazin.. Původce vynálezu: Friedrich Raschig. Německo. Patent 192783. 1906-11-23.
- ↑ a b SCHIRMANN, Jean-Pierre; BOURDAUDUCQ, Paul. Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry. Hydrazine. [s.l.]: [s.n.], 2001. DOI 10.1002/14356007.a13_177.