Oligosacharidy mateřského mléka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Oligosacharidy mateřského mléka představují po laktóze a tucích třetí největší pevnou složku mateřského mléka.[1] Jedná se o bioaktivní složku s ochrannými účinky, která má významný vliv na rozvoj imunity dítěte.[2] Oligosacharidy mateřského mléka vytváří více jak 200 různě složitých struktur. Nejhojnějším oligosacharidem je 2’–fukosyllaktóza, zkráceně 2’FL.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Výzkum mateřského mléka na začátku 20. století ukázal, že syrovátková složka mateřského mléka obsahuje faktor podporující růst Lactobacillus bifidus (později překlasifikován na Bifidobacterium bifidus). Chemická povaha „bifidusového faktoru“ u mateřského mléka ale známa nebyla.[4] K průlomu ve výzkumu došlo v roce 1954, kdy chemik Richard Kuhn a pediatr Paul György prokázali, že tento „faktor” se skládá z oligosacharidů.[5]

Složení[editovat | editovat zdroj]

Oligosacharidy mateřského mléka jsou složeny z pěti základních monomerů: kyseliny sialové, N-acetylglukosamin, L-fukózy, D-glukózy a D-galaktózy. Jejich tvorba se odehrává v mléčné žláze, kde se několik monosacharidů připojí k molekule laktózy působením glykosyltransferáz.[6] Složení těchto oligosacharidů je podmíněno geneticky a je závislé na sekretorickém a Lewisově krevním systému matky. Význam mají i environmentální vlivy (délka kojení, stáří matky, prostředí).[7]

Struktura HMO

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Obsah oligosacharidů se v mateřském mléce v průběhu laktace mění, nejvyšší koncentrace je v kolostru - 20–25 g/l, potom jejich množství klesá a pohybuje se v rozmezí 5–20 g/l. Každá žena má unikátní složení oligosacharidů mateřského mléka.[8] Nejvíce se vyskytujícím oligosacharidem HMO je 2´-fukosyllaktóza (2´FL). V mléce jiných savců se oligosacharidy vyskytují v minimálním množství.

Výskyt HMO

Význam oligosacharidů mateřského mléka[editovat | editovat zdroj]

Oligosacharidy mateřského mléka jsou velmi odolné proti natrávení v gastrointestinálním traktu – a to jak proti nízkému pH v žaludku dítěte, tak proti pankreatickým enzymům nebo enzymům kartáčového lemu, takže se do střeva dostávají nezměněné, jsou v něm metabolizovány bakteriemi a vyloučí se stolicí. Asi 1 % se dostane do krve, přítomnost těchto látek byla zjištěna i v moči kojených dětí.[9]

Oligosacharidy poskytují ochranu střevním prospěšným baktériím, mají antiadhezivní a antimikrobiální účinky, podílejí se na rozvoji imunitního systému a mají vliv i na rozvoj mozku.

Prebiotický efekt[editovat | editovat zdroj]

Oligosacharidy mateřského mléka jsou schopny selektivně stimulovat bifidobakterie a tím napomáhat jejich růstu a zvyšovat jejich množství.[10]

Antiadhezivní a antimikrobiální účinek[editovat | editovat zdroj]

HMO, díky svým strukturám, zabraňují uchycení patogenů na epiteliální buňky, a tím chrání hostitele proti kolonizaci patogenními mikroorganizmy a v rozvoji onemocnění.[11]

Vliv na vývoj mozku[editovat | editovat zdroj]

Kyselina sialová je důležitá pro vývoj mozku při syntéze gangliosidů a glykoproteinů.[12]

Vliv na vývoj imunity[editovat | editovat zdroj]

Byl prokázán vliv na produkci cytokinů, oligosacharidy mohou ovlivnit zrání lymfocyt a modulovat specifické imunitní odpovědi postnatálního alergenu potlačením Th2 reakcí u atopických dětí.[13]

Účinky HMO

Využití[editovat | editovat zdroj]

Na základě znalostí o účincích HMO na dětský organismus začaly být náhradní kojenecké výživy obohacovány o prebiotické oligosacharidy (například GOS, galaktooligosacharidy) nebo jejich směsi (scGOS/lcFOS /9:1/ - směs galaktooligosacharidů a fruktooligosacharidů) s cílem tyto účinky napodobit. Tyto prebiotické oligosacharidy se v mateřském mléce nevyskytují, GOS pochází z kravského mléka a FOS z rostlin. Také se výrazně liší svým složením, vlivem na střevní mikroflóru a účinky na imunitu.[14]

Obrovský vědecký pokrok již umožňuje vyrábět struktury oligosacharidů mateřského mléka, které jsou identické se strukturami HMO. Jako první se přidávají 2´FL (2´fukosyllaktóza) – nejvíce zastoupený HMO v mateřském mléce a LNnT (Lakto-N-neo-Tetraóza). U těchto kojeneckých výživ je prokázáno, že přispívají k imunologickým biomarkerům podobným jako u kojených dětí[15] a vede k menší nemocnosti a menšímu užívání léků.[16]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. https://www.nestlebaby.cz/cs/co-je-to-hmo/hmo/

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BODE, Lars; JANTSCHER-KRENN, Evelyn. Structure-Function Relationships of Human Milk Oligosaccharides. Advances in Nutrition. 2012-05-01, roč. 3, čís. 3, s. 383S–391S. Dostupné online [cit. 2019-10-23]. ISSN 2161-8313. DOI:10.3945/an.111.001404. 
  2. Advances in Nutrition. [s.l.]: Oxford University Press (OUP) Dostupné online. 
  3. HE, YingYing; NEWBURG, David. Glycobiology of Human Milk in Health and Disease. [s.l.]: CRC Press Dostupné online. ISBN 9781498709187, ISBN 9781498709194. S. 223–240. 
  4. SKRZECZKA, C.; SCHÖNFELD, G. Epidemiologische Lehrkurse. Berlin, Heidelberg: Springer Berlin Heidelberg Dostupné online. ISBN 9783642890123, ISBN 9783642908682. S. 450–451. 
  5. GYÖRGY, PAUL. Estimation. [s.l.]: Elsevier Dostupné online. ISBN 9781483196992. S. 588–589. 
  6. ŠVEJSTIL, R.; MUSILOVÁ, Š.; RADA, V. Raffinose-Series Oligosaccharides in Soybean Products. Scientia Agriculturae Bohemica. 2015-06-01, roč. 46, čís. 2, s. 73–77. Dostupné online [cit. 2019-10-23]. ISSN 1805-9430. DOI:10.1515/sab-2015-0019. 
  7. PARKER, Charles Thomas; TAYLOR, Dorothea; GARRITY, George M. Exemplar Abstract for Azoarcus anaerobius Springer et al. 1998 and Aromatoleum anaerobium (Springer et al. 1998) Rabus et al. 2019.. The NamesforLife Abstracts [online]. 2003-01-01 [cit. 2019-10-23]. Dostupné online. 
  8. KOBATA, A. The history of glycobiology in Japan. Glycobiology. 2001-08-01, roč. 11, čís. 8, s. 99R–105R. Dostupné online [cit. 2019-10-23]. ISSN 0959-6658. DOI:10.1093/glycob/11.8.99r. 
  9. ŠVEJSTIL, R.; MUSILOVÁ, Š.; RADA, V. Raffinose-Series Oligosaccharides in Soybean Products. Scientia Agriculturae Bohemica. 2015-06-01, roč. 46, čís. 2, s. 73–77. Dostupné online [cit. 2019-10-23]. ISSN 1805-9430. DOI:10.1515/sab-2015-0019. 
  10. BODE, L. Human milk oligosaccharides: Every baby needs a sugar mama. Glycobiology. 2012-04-18, roč. 22, čís. 9, s. 1147–1162. Dostupné online [cit. 2019-10-23]. ISSN 0959-6658. DOI:10.1093/glycob/cws074. 
  11. ZHANG, Lin; ET AL., et al. ChemInform Abstract: Study on Antitubercular Constituents from the Seeds of Nigella glandulifera. ChemInform. 2014-01-31, roč. 45, čís. 7, s. no–no. Dostupné online [cit. 2019-10-23]. ISSN 0931-7597. DOI:10.1002/chin.201407225. 
  12. WANG, Bing. Sialic Acid Is an Essential Nutrient for Brain Development and Cognition. Annual Review of Nutrition. 2009-08, roč. 29, čís. 1, s. 177–222. Dostupné online [cit. 2019-10-23]. ISSN 0199-9885. DOI:10.1146/annurev.nutr.28.061807.155515. 
  13. CRUZ, Andrea T. Commentary on Kapoor et al.. Pediatric Allergy, Immunology, and Pulmonology. 2011-12, roč. 24, čís. 4, s. 229–230. Dostupné online [cit. 2019-10-23]. ISSN 2151-321X. DOI:10.1089/ped.2011.2306.com. 
  14. BODE, L. Human milk oligosaccharides: Every baby needs a sugar mama. Glycobiology. 2012-04-18, roč. 22, čís. 9, s. 1147–1162. Dostupné online [cit. 2019-10-23]. ISSN 0959-6658. DOI:10.1093/glycob/cws074. 
  15. GOEHRING, R. Richard; ET AL., et al. 1,3-Dihydro-2,1,3-benzothiadiazol-2,2-diones and 3,4-Dihydro-1H-2,1,3-benzothidiazin-2,2-diones as Ligands for the NOP Receptor.. ChemInform. 2005-01-25, roč. 36, čís. 4. Dostupné online [cit. 2019-10-23]. ISSN 0931-7597. DOI:10.1002/chin.200504175. 
  16. PUCCIO, Guido. Al centro della macchina sovietica. Books Abroad. 1932, roč. 6, čís. 1, s. 33. Dostupné online [cit. 2019-10-23]. ISSN 0006-7431. DOI:10.2307/40047472.