Olga Alexandrovna Spesivcevová
| Ol‘ga Aleksandrovna Spesivceva | |
|---|---|
 | |
| Narození | 18. července 1895 Rostov na Donu |
| Úmrtí | 16. září 1991 (ve věku 96 let) New York |
| Místo pohřbení | Ruský pravoslavný hřbitov v Novo-Divějevu |
| Alma mater | Akademie ruského baletu Agrippiny Vaganovové |
| Povolání | choreografka, baletka, balerína, tanečnice a taneční mistryně |
| Partner(ka) | Akim L‘vovič Flekser |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Olga Alexandrovna Spesivcevová (rusky Ольга Алекса́ндровна Спеси́вцева; 6. červencejul./ 18. července 1895greg. Rostov na Donu – 16. září 1991 Valley Cottage) byla ruská baletka.
Pocházela z herecké rodiny, po předčasné smrti otce vyrůstala v sirotčinci.[1] Absolvovala petrohradskou Akademii ruského baletu pod vedením Klavdije Kuličevské a Agrippiny Vaganovové. V roce 1913 nastoupila do Mariinského divadla. Za první světové války podnikla turné po USA se souborem Ballets russes, kde byla partnerkou Vaslava Nijinského. Po návratu se stala v Petrohradě primabalerínou. Vynikla především v titulní roli baletu Giselle, tančila také v Labutím jezeře, Sylfidách, Louskáčku, Esmeraldě, Korzárovi a Marné opatrnosti. Svůj křehký oduševnělý typ uplatnila především v romantických rolích a Sergej Ďagilev o ní prohlásil, že jemností a čistotou výrazu překonala i Annu Pavlovou.[2] Velkým obdivovatelem jejího talentu byl také Michail Michajlovič Fokin, Spesivcevová však před jeho experimenty dávala přednost klasickému repertoáru.
Sovětský svaz definitivně opustila v roce 1924.[3] V zahraničí vystupovala jako Olga Spessiva. Osm let byla primabalerínou Ballet de l'Opéra national de Paris. Vystupovala také v Londýně, Austrálii a v argentinském Teatro Colón, spolupracovala s Georgem Balanchinem a Bronislavou Nižinskou. Od roku 1939 působila v Ballet Theatre Foundation v New Yorku. Jejím prvním manželem byl teatrolog Akim Volynskyj a druhým manželem choreograf Boris Kňazev.
Perfekcionistický přístup k tanci i traumatické zážitky z dětství a z ruské občanské války se negativně projevily na jejím duševním zdraví. Od třicátých let trpěla depresí s paranoidními stavy, která ji přiměla ukončit uměleckou činnost.[4] V letech 1943 až 1963 byla hospitalizována v psychiatrické léčebně Hudson River State Hospital, pak žila v penzionu pro nemajetné ruské emigranty, který financovala Alexandra Tolstá. Je pohřbena v Novodivějevském klášteře v Nanuetu (stát New York).
Její taneční partner Anton Dolin je autorem knižního životopisu Spesivcevové nazvaného The Sleeping Ballerina. Alexej Učitěl o ní v roce 1995 natočil životopisný film Manija Žizeli a Boris Eifman jí věnoval balet Krasnaja Žizel.[5]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Olga Spessivtseva, a World-Famous Giselle and Patient 360446 [online]. Art in the Evenings [cit. 2024-10-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The SHOCKING true story of a Russian ballerina’s 20-year imprisonment in a U.S. insane asylum [online]. Russia Beyond [cit. 2024-10-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Famous Russian Ballet Dancers That Changed Ballet Forever [online]. Dancers Forum [cit. 2024-10-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Olga Spessivtseva (1895–1991): Life Imitates Art [online]. The American Journal of Psychiatry [cit. 2024-10-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Mania of Giselle [online]. Variety [cit. 2024-10-16]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ol‘ga Aleksandrovna Spesivceva na Wikimedia Commons - Classical Music News.ru (rusky)
