Oleg Malevič

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Oleg Malevič
Narození 24. června 1928
Úmrtí 13. června 2013 (ve věku 84 let)
Povolání spisovatel
Ocenění Artis Bohemiae Amicis
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Oleg Michajlovič Malevič (rusky Олег Михайлович Малевич; 24. června 1928 Leningrad, SSSR13. června 2013) byl ruský básník a překladatel, oceněný za své překlady z češtiny cenou Premia Bohemica (společně se svou ženou Viktorií Kamenskou) v roce 1998.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

V letech 1932–1934 žil s rodiči ve Francii, v letech 1935–1936 žili v Moskvě, kde byl otec v roce 1936 zatčen a zemřel ve vězení (po smrti rehabilitován). Oleg se s matkou vrátil do Leningradu, odkud během blokády v roce 1942 museli uprchnout a vrátili se až v roce 1944, aby mohl dokončit školu.

Po válce O. Malevič vystudoval bohemistiku na leningradské univerzitě a více než půl století se spolu s manželkou Viktorií Kamenskou věnoval české literatuře a její propagaci v Rusku. Kromě více než tří stovek literárněvědných studií, článků a předmluv vydal několik knižních publikací. V češtině vyšly knihy Bratři Čapkové (1999) a Osobitost české literatury (2009), která obsahuje studie, úvahy a eseje přinášející řadu objevných pohledů na vztahy mezi ruskou a českou literaturou konce 19. a první poloviny 20. století.

Objektem Malevičova vědeckého i překladatelského zájmu byli zejména T. G. Masaryk, Karel a Josef Čapkové, Vladislav Vančura, Karel Poláček, Jaromír John, Karolina Světlá, Ivan Olbracht, Fráňa Šrámek, Jiří Voskovec a Jan Werich, Pavel Kohout a další. Podrobně se zabýval rovněž literární činností ruských emigrantů žijících v meziválečném Československu a jejich vlivu na českou literaturu.

V roce 1998 obdržel čestný doktorát Univerzity Karlovy, byl nositelem mnoha českých vyznamenání, naposledy byl vyznamenán cenou Gratias Agit za rok 2011, udělovanou Ministerstvem zahraničních věcí ČR za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí. V roce 1995 spolu s petrohradskou bohemiskou Irinou Poročkinovou založil Společnost bratří Čapků v Petrohradě pod patronátem konzulátu ČR. Byl čestným členem Společnosti bratří Čapků v Praze, členem Společnosti F. X. Šaldy a Společnosti Otokara Březiny. Definitivně své bohemistické úsilí završil redakcí souborného vydání Březinových básní a esejů v ruských překladech.

Výběrová bibliografie Olega Maleviče[editovat | editovat zdroj]

1. Knihy[editovat | editovat zdroj]

  • Ranneje tvorčestvo Karela Čapeka. (Avtoreferat dissertacii na soiskanije učjonoj stepeni kandidata filologičeskich nauk.) Leningrad : Izdateľstvo LGU, 1964, 20 s.
  • Karel Čapek. Kritiko-biografičeskij očerk. Moskva : Chudožestvennaja literatura, 1968, 208 s. (druhé rozšířené vydání tamtéž 1989, 304 s.).
  • Vladislav Vančura. Kritiko-biografičeskij očerk. Leningrad : Chudožestvennaja literatura. Leningradskoje otdělenije, 1973, 200 s.
  • Pešechod. Stichi 1947–1987 godov. Leningrad : RTPLIJAF, 1991, 105 s.
  • Bratři Čapkové. Přel. Hana Štěpánková. Praha : Ivo Železný, 1999, 200 s.
  • Osobitost české literatury. Praha,Malvern, 2009.344 s.
  • Meždu dvumja pocelujami. Pamjati Viktorii Kamenskoj. Sankt-Peterburg, Rostok, 2009.64 s.

2. Překlady[editovat | editovat zdroj]

Z češtiny:

  • Kohout, P. Chorošaja pesňa. Spoluautoři L. S. Druskin, I. V. Ivanov, V. A. Kamenskaja. Moskva : Iskusstvo, 1957.
  • Šramek, F. Mes’ac nad rekoj. Spoluautor I. V. Ivanov. Moskva : VUOAP, 1958.
  • Pujmanová, M. Pacientka doktora Gegeľa. In táž. Sočiněnija v pjati tomach. D. 4. Moskva : GICHL, 1961, s. 179–324.
  • Cynybuľk, V. Priključenija Kaima, afrikanskogo maľčika. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. Moskva : VUOAP, 1961.
  • Ivanov, M. Lenin v Prage. Moskva : Gospolitizdat, 1963.
  • Polaček, K. Javrejskije rasskazy. In týž. Karuseľ. Nas bylo pjatěro. Moskva – Leningrad : Chudožestvennaja literatura, 1965, s. 82–107.
  • Polaček, K. Edudant i Francimor. Moskva : Detskaja literatura, 1967.
  • Bartľ, S. Atom v Arktike. Leningrad : Gidrometeoizdat, 1967.
  • Oľbracht, I. Putěšestvije za poznanijem. Strana Sovětov 1920 goda. Moskva : Mysľ, 1967.
  • Čapek, K. Skandaľnaja afjora Jozefa Goloušeka. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. Inostrannaja literatura, 1967, č. 9, s. 173–192. (Též in týž. Sobranije sočinenij v semi tomach. D. 7. Moskva : Chudožestvennaja literatura, 1977, s. 7–36.)
  • Gofman, O. Poběg. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. In Kostěr, 1968, č. 4, s. 38–47, č. 5, s. 25–31, č. 6, s. 30–37.
  • Plachta, J. Amina semji Pučalkovych. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. Leninskije iskry, 1971, č. 54–65, 67–69, 71–77. (Též in Uraľskij sledopyt, 1976, č. 9, s. 52–76.)
  • Stingl, M. Indejci bez tomagavkov. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. Moskva : Progress, 1971. (Druhé, doplněné vydání 1978)
  • Světlaja, K. Seľskij roman. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. In táž. V gorach Ještěda. Leningrad : Chudožestvennaja literatura, 1972, s. 21–204.
  • Oľbracht, I. Udivitěľnaja družba aktera Jeseniusa. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. In Majerova, M. – Olbracht, I. Izbrannoje. Moskva : Chudožestvennaja literatura, 1973, s. 189–418.
  • Oľbracht, I. Vospominanija. Moskva : Chudožestvennaja literatura, 1973, s. 601–602.
  • Vamberk, F. F. Odinnadcataja zapověď. Spoluautor I. V. Inov. Moskva : VUOAP, 1973.
  • Čapek, K. Adam-tvorec. Spoluautor I. V. Inov. In týž. Sobranije sočinenij v cemi tomach. D. 4. Moskva : Chudožestvennaja literatura, 1976, s. 357–444.
  • Jilek, J. Silvestr. In Dramaturgija Čechoslovakii. Moskva : Iskusstvo, 1976, s. 567–622.
  • Pytlik, R. Gašek. Moskva : Molodaja gvardija, 1977.
  • Čapek-Chod, K. M. Dar svjatogo Floriana. In Češskije jumorističeskije povesti. Leningrad : Chudožestvennaja literatura, 1978, s. 25–132.
  • Stingl, M. Tajny indějskich piramid. Moskva : Progress, 1977.
  • Vichra, J. Moja appasionata. Inostrannaja literatura, 1983, č. 11, s. 3–8.
  • Stingl, M. Pokloňajuščijes’a zvězdam. Po sledam isčeznuvšich peruanskich gosudarstv. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. Moskva : Progress, 1983.
  • Šramek, F. Mesjac nad rekoj. Spoluaotor I. V. Nov; Vančura, V. Učitěľ i učenik. In Češskaja i slovackaja dramaturgija pervoj poloviny 20 veka. D. I. Moskva : Iskusstvo, 1985, s. 227–304.
  • Voskovec J. – Werich, J. Cezar. Spoluautor I. V. Inov. In Češskaja i slovackaja dramaturgija pervoj poloviny 20 veka. D. II, s. 245–316.
  • Zbavitěľ, D. Odno žarkoje indijskoje leto. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. Moskva : Nauka, 1986.
  • Fišerová, D. Čas meždu psom i volkom. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. Moskva : VAAP, 1989. (Druhé vydání: Sufljor, 1996, č. 2, s. 72–142.)
  • Riga, B. Směna kapitanov. In týž. Koňok Rin. Směna kapitanov. Moskva : Dětskaja litěratura, 1989, s. 103–191.
  • Neizvěstnyj Karel Čapek. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. Voprosy literatury, 1990, č. 3, s. 266–278.
  • Kratochvil, M. V. Jevropa v okopach. In týž. Jevropa kružilas’ v vaľse. Jevropa v okopach. Leningrad : Chudožestvennaja literatura, Leningradskoje otdělenije, 1990, s. 262–443.
  • Stingl, M. Tainstvennaja Polinezija. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. Moskva : Nauka, 1991. 224 s.
  • Čapek, K. Pis’ma iz buduščego. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. Krokodil, 1991, č. 9, s. 13–14.
  • Topoľ, J. Golosa ptic. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. Moskva : Kuľtura, 1991. 78 s. (Též in Sufljor, 1996, č. 2, s. 26–71.)
  • Gavel, V. Slovo o slove. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. Vsemirnoje slovo, 1991, č. 1, s. 3–6.
  • Petiška, E. Golem. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. Praha : Martin, 1997.
  • Klima, I. „Iz esse ,Sovremennyj apokalipsis Karela Čapeka‘“. In Praga–Sankt-Peterburg. 1998.

Ježegodnik Obščestva braťjev Čapek. Sankt-Peterburg, 1998, s. 9–14.

  • Petiška, E. „Mify drevnego Egypta“. „Mify drevnej Mezopotámii“. „Mify drevnego Izraiľa“. „Evropa“. „Kadm“. „Nioba“. „Dedal i Ikar“. „Tesej“. „Meleagr“. „Orfej“. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. In Mify drevnego mira. Sankt-Peterburg : Světľačok, 2001, s. 5–174, 312–319, 340–362.
  • Masarik, T. G. Rossija i Jevropa. D. 3. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. Sankt-Peterburg : Izdatěľstvo RCHGI, 2003.
  • Birinskij, L. „Chorovod masok“. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. Baltijskije sezony, č. 10, 2004, s. 104–131.
  • Malkina, I. J. „Ja byla Kolinoj babuškoj“. Baltijskije sezony, č. 10, 2004, s. 233–245.
  • Čapek, K. Pis’ma iz buduščego. (Neizvěstnyj Karel Čapek). Spoluautoři V. A. Kamenskaja – I. V. Inov – V. A. Martěmjanovová. Sankt-Peterburg : Globus, 2005.
  • Iz věka v věk. Češskaja poezija. Spoluautoři M. Pismennen, V. Širokovová, E. Vichrevová, A. Bessmertná, S. Mnacakanjan, S. Glovjuk, J. Šepoťjevová, B. Sluckij, V. Kamensksjs, A. Babrakov-Timoškin, O. Lukovová, N. Rumarčuk, J. Gluško, M. Gubinová, O. Paňkinová, V. Kuprejanov, D. Valentinovová, O. Prodan, A. Voľnovová, J. Rejn, M. Šostinová. Moskva : Pranat, 2005. (Druhé vzdání 2007)
  • Kogout, P. Takaja ľubov’. Spoluautoři V. A. Kamenskaja – V. D. Savickij. Sankt-Peterburg : Aleteja, 2007.

Ze slovenštiny :

  • Chalupka, J. Kocurkovo, ili Kak nam v durakach ne ostaťs’a. Spoluautor V. D. Savickij. In Klassičeskaja dramatutgija stran narodnoj demokratii. D. I. Moskva : Iskusstvo, 1955, s. 493–570.
  • Chrobák, D. Drakon vozvraščajets’a. Moskva : Progress, 1967. 127 s.
  • Zamarovskij, V. Tajny chettov. Spoluautorka I. M. Poročkinová. Moskva : Nauka, 1968. (Druhé vydání: Moskva : Veče, 2000.)
  • Beňo, J. „Vtoroj semestr“. In Sovremennaja čechoslovackaja pověsť. 70-yje gody. Moskva : Progress, 1979, s. 193–312.
  • Zamarovskij, V. Ich Veličenstva piramidy. Moskva : Nauka, 1981. (Druhé vydání 1986)
  • Andruška, P. „Izbrannoje obščestvo“. In Sovremennyj čechoslovackij detektiv. Moskva : Raduga, 1990, s. 151–339.
  • Rufus, M. Čtěnije po ladoni. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. Sank-Peterburg : Akademičeskij projekt, 2000.
  • Karvaš, P. Tajna sfinksa. Spoluautoři V. A. Kamenskaja – V. D. Savickij. Sankt-Peterburg : Globus, 2004.
  • Iz věka v věk. Slovackaja poezija. Spoluautoři N. Švedovová, S. Glovjuk, A. Bessmertná, M. Pismennen, N. Gorlovová, J. Isajevová, A. Gerasimov, D. Anisimovová, N. Timkinová, S. Mnacakanjan, J. Tambovcevová-Širokovová. Moskva : Pranat, 2006.

3. Studie v časopisech a sbornících[editovat | editovat zdroj]

  • „Karel Čapek i Alexej Tolstoj. A. N. Tolstoj v Čechoslovakiji“. Spoluautor Z. G. Minc. Učenyje zapiski Tartuskogo universiteta, sekcija filologii, 1958, č. 65, s. 120–164, 204–214.
  • „Znalosti ruskej predrevolučnej společnosti o živote a činnosti Ľudovíta Štura“. In Z dejin československo-slovanských vzťahov. Díl 2. Bratislava, 1959, s. 339–386.
  • „Novoje o Karele Čapeke. Vestnik Leningradskogo universiteta, serija jazyka i literatury, 1961, č. 3, s. 92–105.
  • „Puť Karela Čapeka k realizmu“. In Razvitije realizma v slavjanskich stranach, Leningrad : Izdateľstvo LGU, 1962, s. 38–57.
  • „Továrna na Absolutno po 40 letech čili Utopie a dějiny“. Česká literatura, 1962, č. 3, s. 365–369.
  • „Karel Čapek i Rossija“. In Vsesojuznaja konferencija po slavjanskoj filologii 17–22 dekabr’a 1962 g. Leningrad : Izdateľstvo LGU, 1963, s. 30–31.
  • „Karel Čapek i kino“. Iskusstvo kino, 1965, č. 1, s. 124.
  • „Karel Čapek i Rossija“. Voprosy literatury, 1965, č. 7, s. 86–96.
  • „Kompozice a chronologie vzniku knihy K. Čapka Boží muka“. In Krkonoše. Podkrkonoší. Trutnov, 1966, s. 234–244.
  • „Langer František“. In Kratkaja literaturnaja enciklopedija. Díl 4. Moskva : Sovětskaja enciklopedija, 1967, s. 24.
  • „Literaturoveděnje v Čechoslovakiji“. Tamtéž, s. 356–357.
  • „Úloha literární tradice v knize Karla Čapka Boží muka. Boží muka a ruský realismus“. Přel. Renata Štindlová. Česká literatura, 1967, č. 2, s. 131–142.
  • „Jan Neruda i F. M. Dostojevskij“. In Češsko-russkije i slovacko-russkije literaturnyje otnošenija, Moskva : Nauka, 1968, s. 300–322, 449–453.
  • „Jindržich Gonzl“. In Teatraľnyj kalendar’ 1969. Leningrad : Iskusstvo. Leningradskoje otdělenije, 1968.
  • „Naš Gašek“. Spoluautorství V. D. Savickij. Něva, 1971, č. 5, s. 192–197.
  • „Ešte jedno stretnutie s Jozefom Makom“. Slovenské pohľady, 1971, č. 10, s. 53–59.
  • „Vývoj stylu raných próz Karla Čapka“. Česká literatura, 1971, č. 5–6, s. 409–427.
  • „Z vančurovských marginálií“. Literární měsíčník, 1972, č. 1, s. 56–61.
  • „F. Šramek, S. Neuman, O. Scheinpflugova, V. Dyk“. In Teatraľnyj kalendar’ 1974. Leningrad : Iskusstvo. Leningradskoje otdělenije, 1973, s. 14–16, 87–89, 169–170, 188–189.
  • „Vančura známý a neznámý“. Česká literatura, 1974, č. 3, s. 231–251.
  • „Milan Rufus“. Inostrannaja literatura, 1974, č. 10, s. 31–32.
  • „Pavel Kojš“. Inostrannaja literatura, 1976, č. 3, s. 38–39.
  • „Jozef Gora i Boris Pasternak“. Spoluautorství J. V. Pasternak. Voprosy literatury, 1979, s. 177–187.
  • „Z archivu badatele. Korespondence o Karlu Čapkovi“. Sovětská literatura, 1980, č. 2, s. 147–164.
  • „V poiskach korněj“. Voprosy literatury, 1981, č. 11, s. 68–75.
  • „Od scénáře k románu. (K devadesátému výročí narození Vladislava Vančury)“. Sovětská literatura, 1981, č. 6, s. 138–145.
  • „100 let so dňa otkrytija (1883) pražskogo Nacionaľnogo teatra“. In Teatraľnyj kalendar’ 1983. Leningrad : Iskusstvo. Leningradskoje otdělenije, 1982, s. 156–158.
  • „O národní osobitosti české prózy“. Literární měsíčník, 1986, č. 1, s. 108–112.
  • „Wolkrova cesta k ruskému sovětskému čtenáři“. Štafeta, 1986, č. 1, s. 3–8.
  • „,Literární snění‘ F. X. Šaldy a V. G. Bělinského“. Česká literatura, 1986, č. 4, s. 307–323.
  • „O Josefu Čapkovi spisovateli“. Literární měsíčník, 1987, č. 3, s. 56–59.
  • „F. X. Šalda a Karel Čapek (Smysl jednoho literárního sporu)“. Česká literatura, 1987, č. 5–6, s. 451–486.
  • „Od deníku k epopeji“. Literární měsíčník, 1987, č. 9, s. 101–106.
  • „F. X. Šalda a Karel Čapek“. Literární měsíčník, 1988, č. 3, s. 56–59.
  • „O správných zásadách a šťastných výjimkách“. Acta universitatis Carolinae. Philologica 1–3. 1986. Translatologica II. I. část. Praha : Universita Karlova, 1988, s. 85–104.
  • „Několik málo známých stránek z veřejné biografie Karla Čapka“. Slavica Pragensia XXXIII. Karel Čapek. 1988. Praha : Univerzita Karlova, 1989, s. 97–110.
  • „Fenomen Bogumila Grabala. Obzor“. Sovremennaja chudožestvennaja literatura za rubežom, 1989, č. 4, s. 109–115.
  • „S básnířkou o překladu a nejen o něm“. Kmen, 1989, č. 24, s. 8.
  • „Jesli pisateľ ispytyvajet potrebnosť v organizacii, značit čto-to ne v poriadke“. Spoluautorství V. A. Kamenskaja. Leningradskij literator, 1990, č. 8 (13), s. 5.
  • „Veščije ,sny‘ Ludvika Vaculika. Obzor. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. Sovremennaja chudožestvennaja literatura za rubežom, 1990, č. 5, s. 79–82.
  • „K reabiletacii ,pražskoj vesny‘ v literaturověděnii“. Spoluautor B. F. Jegorov. Československá rusistika, 1990, č. 3, s. 129–135.
  • „K stému výročí narození Karla Čapka“. In Karel Čapek. Sborník příspěvků z národní konference k stému výročí autorova narození. Hradec Kralové 10.–11. ledna 1990. Hradec Králové : Státní vědecká knihovna, 1990, s. 37–41.
  • „Čudo vernogo ugadanija. K 100-letiju so dňa rožděnija Karela Čapeka“. Sovětskaja kuľtura, 1990, č. 2, s. 16.
  • „Sto let nazad…“ Slovo, 1990, č. 2, s. 7.
  • „Čto nam ostavil Jan Skácel“. Inostrannaja literatura, 1990, č. 11, s. 65–66.
  • Lubomír Tomek. Kříž Jidašův. In: Diapazon. 1991, N 2, s. 171 – 174.
  • „Točno golyj v ternovnike…“ Něva, 1991, č. 1, s. 161.
  • „I togda my sojdems’a op’ať na zemle ili net–ne poňať…“. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. Literator, 1991, č. 5 (59), s. 7.
  • „Sčastlivaja suďba pisateľa. Ivan Klima“. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. Diapazon, 1991, č. 1, s. 156–161.
  • „Saga o Danni Smiržickom. Obzor romanov J. Škvorečkovo“. Diapazon, 1991, č. 2, s. 166–171.
  • „Pavel Kogout borets’a s angelami“. Diapazon, 1991, č. 3, s. 123–127.
  • „Opaľnaja poetičeskaja próza (J. Gruša, A. Kliment, E. Brabcova)“. Diapazon, 1991, č. 4, s. 132–138.
  • „Druhé stvoření světa. (Adam Stvořitel bratří Čapků)“. Proměny (New York), 1991, č. 4, s. 117–126.
  • „Iz emigrantskoj prózy I. Obzor. (Z. Salivarova, J. Beneš, V. Tršešňak)“. Diapazon, 1992, č. 1, s. 135–140.
  • „Z emigrantskoj prózy II. Obzor. (E. Hostovskij, J. Kovtun, N. Terleckij)“. Diapazon, 1992, č. 2–3, s. 210–215.
  • „Jan Mukařovský a ruská sovětská literární věda v šedesátých až osmdesátých letech“. Česká literatura, 1992, č. 2–3, s. 300–310.
  • „Karel Poláček a Rusko“. Kritický sborník, 1992, č. 2, s. 7–11.
  • „Karel Poláček a Rusko, Karel Poláček v Rusku“. In Ptáci vítají jitro zpěvem, poddůstojníci řvaním. Karel Poláček 1892–1992. Záznam sympozia ke stému výročí narození Karla Poláčka. Praha–Rychnov nad Kněžnou, 1992, s. 194–201.
  • „Poetičeskoje nasledije Valerija Didenko i problemy istorii neoficiaľnoj literatury“. In Blokovskij sborník XII. Tartu : Tartuskij universitet. Kafedra russkoj literatury, 1993, s. 212–226.
  • „Blok v Čechoslovakii“. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. In Literaturnoje nasledstvo 92. Aleksandr Blok. Novyje materialy i issledovanija. Kniga p’ataja. Moskva : Nauka, 1993, s. 454–542.
  • „Česká literatura v současném Rusku“. Literární noviny, 1993, č. 6, s. 6.
  • „Roman Jakobson v Čechoslovakii“. In Jevrei v kuľture russkogo zarubežja. Sbornik statej, publikacij, memuarov i esse 1919–1939 gg. Vypusk 2. Ierusalim : Izdateľ i sostaviteľ M. Parchomovskij, 1993, s. 65–90.
  • „Roman Jakobson a Československo“. Literární noviny, 1993, č. 46, s. 6. (Též in Morávková, A. Roman Jakobson. Z korespondence. Praha–Litomyšl : Paseka, 1997, s. 121–127.)
  • „Próza Jana Trefuľki“. Diapazon, 1993, č. 1, s. 117–121.
  • „Otokar Bržezina“. Diapazon, 1993, č. 1, s. 223–224.
  • „Ferdinand Peroutka – prozaik i dramaturg“. Diapazon, 1994, č. 2, s. 73–77.
  • „Svidětěľstvo ob epoche boľšogo tetroda“. Diapazon, 1993, č. 3–4, s. 83–89.
  • „Romany Jaroslava Putíka“. Diapazon, 1993, č. 3–4, s. 56–60.
  • „Jirži Gaussman“. Diapazon, 1993, č. 3–4, s. 191.
  • „,Povesť‘, ,rasskaz‘, ,novella‘ v češskoj terminologičeskoj interpretacii. In Litteraria humanitas. Genologické studie II. Brno : Masarykova univerzita, fakulta filosofická, 1994, s. 315–322.
  • „Jaroslav Vrchlickou“. Diapazon, 1994, č. 2, s. 240.
  • „Tri žizni i tri ľubvi Marca Slonima“. In Jevrei v kuľture russkogo zarubežja III. Ierusalim : M. Parchomovskij, 1994, s. 73–100.
  • „Dva divadla na Fontánce“. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. Svět divadla, 1994, č. 3, s. 104–112.
  • „Vokrug Skita (Po materialam rukopisnogo otděla Instituta russkoj literatury [Puškinskij dom] v Sankt-Petěrburge)“. In Russkaja, ukrajinskaja i bělorusskaja emigracija v Čechoslovakii meždu dvum’a vojnami. Rezuľtaty i perspektivy provedennych issledovanij. Fondy Slavjanskoj biblioteki i pražskich archivov. Praha : Národní knihovna ČR, 1995, s. 221–229.
  • „Iz slovackoj poezii“. Diapazon, 1995, č. 1, s. 226.
  • „Bratři Čapkové mezi Hitlerem a Stalinem“. Literární noviny, 1995, č. 21, s. 16.
  • „Bratja Čapek meždu Gitlerom i Stalinom“. Čas pik, 1995, č. 142 (413), s. 14.
  • „Preklad poézie ako osobitný druh literatury alebo šest paradoxov básnického prekladu“. Slovak review, 1995, č. 1, s. 3–10.
  • „Žánrové zvláštnosti českého románu ve světle poetiky Romana Jakobsona“. Svět literatury, 1995, č. 9, s. 78–84.
  • „Poljot let. Vospominanija literatorov. Obzor“. Diapazon, 1995, č. 1, s. 128–137.
  • „Daniela Hodrová – teoretik i praktik romana“. Diapazon, 1995, č. 1, s. 137–143.
  • „Karel Poláček a problém národní specifičnosti“. In O Karlu Poláčkovi a jiných. Sborník příspěvků ze sympozia Karel Poláček a historie židovské kultury ve východních Čechách. Rychnov nad Kněžnou, 995, s. 110–119.
  • „Ladislav Mňačko : zapozdalyj nekrolog“. Diapazon, 1995, č. 2, s. 45–52.
  • „Česká a ruská literatura 20. století. (Paralely a konfrontace.)“. In Světová literárněvědná bohemistika II. Úvahy a studie o české literatuře. Materiály z I. Kongresu světové literárněvědné bohemistiky. Praha : Edice K. Ústav pro českou literaturu AV ČR, 1995, s. 639–647.
  • „O vzájemném vztahu bratří Čapků“. Literární noviny, 1996, č. 1, 2, 3, 4, 5, s. 16.
  • „O někotorych osobennosťach češskogo romana 20-ch–30-ch godov 20 věka v světě poetiky Romana Jakobsona“. In Litteraria humanitas IV. Brno : Masarykova univerzita, 1996, s. 495–509.
  • „T. G. Masarik, braťja Čapek i Rossija“. In T. G. Masarik i Rossija. Razvernutyje tezisy dokladov meždunarodnoj naučnoj konferencii. Sankt-Peterburg : Institut „Otkrytoje obščestvo“. Obščestvo braťjev Čapek v Sankt-Peterburge. Sankt-Peterburgskaja Associacija meždunarodnogo sotrudničestva. Sankt-Peterburgskaja Associacija druzej Čechii i Slovakii, 199, s. 66–72.
  • „Literární proces v pojetí R. O. Jakobsona, J. Mukařovského a J. M. Lotmana“. Svět literatury, 1997, č. 14, s. 1–11.
  • „První etapa mé cesty po stopách bratří Čapků“. Zpravodaj SBČ, 1997, č. 36, s. 49–52. (Též Šedesát let Společnosti bratří Čapků 1947–2007. Praha : Společnost bratří Čapků, 2007, s. 81–84.)
  • „K voprosu o suďbě akmeizma (Pereklička Peterburga, Moskvy, Pragi i Pariža)“. In Vzajimosv’azi i vzajimovlijanije russkoj i evropejskoj literatur. Tezisy dokladov na meždunarodnoj konferencii. Sankt Peterburg : Izdateľstvo S.–Peterburgskogo universiteta, 1997, s. 85–86.
  • „T. G. Masaryk a Karel Čapek“. Zpravodaj SBČ, 1998, č. 37, s. 29–45.
  • „O dopisech T. G. Masaryka K. Čapkovi“. Čas, 1998, č. 27, s. 6–7.
  • „T. G. Masaryk, Karel Čapek a problém českého universitního vzdělání“. Literární noviny, 1998, č. 25.
  • „Vokrug ,Skita‘“. In Ježegodnik rukopisnogo otděla Puškinskogo doma. 1994. Sankt-Peterburg : Akaděmičeskij projekt, 1998, s. 175–247.
  • „Karel Poláček a teoretické koncepce komična“. In Lidové noviny a Karel Poláček. Sborník příspěvků ze sympozia Lidové noviny a Karel Poláček. Boskovice : Albert, 1998, s. 18–23.
  • „O vzájemném vztahu bratří Čapků“. In Josef Čapek. 1887–1945. Sborník příspěvků ze sympozia. Městský úřad v Hronově, 1998, s. 75–83.
  • „Milan Kundera a česká literární tradice“. In Pocta 650. výročí založení Univerzity Karlovy v Praze. Sborník. Díl I. Praha, 1998, s. 85–91.
  • „Mrtvý předchůdce nebo mrtvý rival?“. Svět literatury, 1999, č. 17, s. 118–122.
  • „Z dopisů T. G. Masaryka Karlu Čapkovi“. Literární noviny, 1999, č. 12, s. 8–9.
  • „Společnost bratří Čapků v Petrohradě“. Český dialog, 1999, č. 3, s. 10–11.
  • „Diela Vojtecha Zamarovského a jich ohlas v Rusku“. In Život a dielo Vojtecha Zamarovského. Zborník prednášok z odborného seminára venovaného 80. narodeninám spisovateľa, publicistu a bádateľa. Trenčín 1. 10. 1999. Trenčín : Mesto Trenčín, Mestské kultúrne stredisko Trenčín a Trenčianské osvetové stredisko Trenčín, 1999, s. 23–26.
  • „Ztracené dopisy Karla Čapka“. Zpravodaj SBČ, 2000, č. 39, s. 14–26.
  • „Češskij roman: Karel Čapek i Oľga scheinpflugová“. Něva, 2000, č. 1, s. 172–173.
  • „Dialog o židovském osudu. Postskriptum“. Svět literatury, 2000, č. 19, s. 34–56.
  • „K voprosu o roli A. L. Bema v russkoj kuľture pervoj poloviny 20 věka. (A. L. Bem v pražskom „Skitě“.)“. In Zarubežnaja Rossija. 1917–1939. Sankt-Peterburg : Jevropejskij dom, 2000, s. 308–314.
  • „T. G Masaryk: F. M. Dostojevskij, Rossija, Evropa“. Spoluautoři M. A. Aramova – E. G. Zadorožňuk. Voprosy filosofii, 2000, č. 11, s. 68–75.
  • „Peter Karvaš izdaleka i vblizi“. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. In Peter Karvaš: Spriaznení duchom. Spomienky na Petra Karvaša. Banská Bystriica : Fakulta humanitných vied. Univerzita Mateja Bela, 2000, s. 119–124.
  • “O klasickém období české literatury“. In Česká literatura na konci tisíciletí I. Příspěvky z 2. kongresu světové literárněvědné bohemistiky. Praha : Ústav pro českou literaturu AV ČR, 2001, s. 359–367.
  • „A. L. Bem ob emigrantskoj i sovětskoj literature“. In Fakty i versii. Kniga III. Russkoje zarubežje : politika, ekonomika, kuľtura. Sankt-Peterburg : Sankt-Peterburgskij meždunarodnzj institut menedžmenta, 2002, s. 109–118.
  • „T. G. Masaryk a Karel Čapek: Vztah k ruské literatuře“. In TGM, Rusko a Evropa. Dílo–Vize –Přítomnost. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference. Praha : Masarykův ústav AV ČR, 2002, s. 107–115.
  • „České osvícenské a romantické tradice a T. G. Masaryk“. Tvar, 2002, č. 15, s. 8–9.
  • „O literaturnom processe v ponimanii R. O. Jakobsona, J. Mukaržovskogo i Ju. M. Lotmana“. Reaľnosť i subjekt, 2002, č. 4, s. 45–49.
  • „Ilja Erenburg a česká avantgarda“. Svět literatury, 2002, č. 23–24, s. 61–77.
  • „Čapkovy dopisy Olze Scheinpflugové a Čapkovo dílo“. Zpravodaj SBČ, 2003, č. 42, s. 25–27.
  • „Slovackije stranicy. Ot sostaviteľa“. Něva, 2003, č. 10, s. 56–57.
  • „Ještě jednou o Švejkovi, aneb Byl Hašek modernista?“. Přel. Hana Štěpánková – Jaroslav Tichý. Česká literatura, 2003, č. 3, s. 328–341.
  • „Tomaš Garrig Masarik i russkaja literatura“. Spoluautor B. F. Jegorov. In Masarik, T. G. Rossija i Jevropa. Tom 3. Sankt-Peterburg : Izdateľstvo RCHGI, 2003, s. 470–514.
  • „Tomaš Garrig Masarik : žizň, dělo, učenice“. Spoluautoři M. A. Aramova – E. G. Lavrik. In Masarik, T. G. Rossija i Jevropa. Tom II. Sankt-Peterburg : Izdateľstvo RCHGI, 2004, s. 588–655.
  • „Viktorija Kamenskaja i Čechija“. In Praga–Sankt-Peterburg. Ježegodnik Obščestva bratjev Čapek. 2002–2003. Sankt-Peterburg : Globus, 2004, s. 50–57.
  • „Bibliografičeskij ukazateľ rabot V. A. Kamenskoj“. Tamtéž, s. 57–67.
  • „Sam i sobytije i letopisec. Ob Igorě Inově“. Tamtéž, s. 68–74. (Též in Sankt-Peterburgskij Universitet, 2004, č. 27–28, s. 29–31.)
  • „O Otokaru Březinovi“. In Otokar Březina. 2003. Materiály ze sympozia konaného v Jaroměřicích nad Rokytou 17. a 18. října 2003. Tišnov : Sursum, 2004, s. 239–241.
  • „Avtor, kotoryj vsech oduračil. O Lvu Berinském“. Baltijskije sezony, 2004, č. 10, s. 103.
  • „Dvě žizni Avigdora Dagana. O Viktoru Fischlovi“. Zvězda, 2004, č. 5, s. 100–103.
  • „Karel Poláček, čeští satirikové vůbec a válka se satirou v Čechách“. In Karel Poláček a podoby humoru v české literatuře 19. a 20. století. Rychnov nad Kněžnou, 2004, s. 22–33.
  • „Istoričeskije portrety. Tomaš Garrig Masarik“. In Voprosy istorii, 2004, s. 58–80.
  • Russkije v Čechii. In: Russkije maršruty v Evropě. Vaterialymeždunarodnoj konferencii. Sankt-Peterburg, Smoľnyj 23 _ 25 ijunja 2004, s. 82 – 84.
  • „Nasledničky Anny Achmatovej. Sedem petrohradských poetiek“. Revue svetovej literatúry, 2005, č. 1, s. 102–112.
  • „Milena Jesenskaja – ne toľko vozľublennaja Franca Kafki“. Něva, 2005, č. 10, s. 195–204.
  • „T. Masarik i litěratura: Dostojevskij, Bem, Kundera, Brodskij…“ In T. G. Masarik i „Russkaja akcija“ Čechoslovackogo pravitěľstva. K 150-letiju so dňa rožděnija T. G. Masarika. Moskva : Russkij puť, 2005, s. 32–41.
  • „Dostojevskij, Masarik, Bém, Kundera, Brodskij“. Svět literatury, 2005, č. 32, s. 94–103.
  • „Velikij jevropějec. O T. G. Masarykovi“. Russkaja Evropa, 2005, č. 3 (7), s. 7.
  • „Slovackije predstaviteli v Sankt-Peterburge v 1867 godu“. In Slovaki v Peterburge. Slováci v Petrohrade. Sankt-Peterburg : Globus, 2006, s. 30–36.
  • „Slovackaja pressa v Petrogradě“. Tamtéž, s. 37–56.
  • „Blistateľnaja plejada slovackich žurnalistov: Janko Jesenskou“. Tamtéž, s. 70–75.
  • „Dva sada Karela Čapeka“. Spoluautor I. Gorin. Věstnik sadovoda, 2006, č. 5, s. 12–15.
  • „Relativnost světovosti. K problému přeložitelnosti tvorby Josefa Škvoreckého do ruštiny a jejího přijetí ruským čtenářem“. In Škvorecký 80. Sborník z mezinárodní konference o životě a díle Josefa Škvoreckého. Praha : Literární akademie, 2006, s. 331–341.
  • „Odna vstreča s Annoj Achmatovoj“. In „Ja vsem proščenije daruju…“ Achmatovskij sbornik. Red. D. Makfadjen – N. I. Krajnevoj. Ed. N. I. Krajněva. Moskva–Sankt-Peterburg : Aljans–Archeo (University of California, Los Angeles. UCLA Slavic Studies. New Series. Vol. V.), 2006, s. 49–58.
  • „A. Achmatova, M. Marčanova. Perepiska (1962–1964). Vstupitěľnaja zametka O. M. Maleviča, podgotovka texta i primečanija N. I. Krajněvoj i O. M. Maleviča“. Tamtéž, s. 318–331.
  • „Labutín česko-ruské avantgardy, ili Kak analizirovať poeziju“. Slavia, 2006, č. 4, s. 23–25.
  • „Vjačeslav Lebeděv a česká poezie“. Česká literatura, 2006, č. 2–3, s. 241–247.
  • „Roman Jakobson po-češski“. Russkaja literatura, 2007, č. 2, s. 104–117.
  • „Velikij jevropějec“. In Sankt-Peterburg–Praga. 2006. Ježegodnik Obščestva bratjev Čapek. Sankt-Petěrburg : Globus, 2007, s. 60–64.
  • „Setkání na dálku“. In … Návraty Viktora Fischla. Vzpomínky přátel a blízkých spolupracovníků. Hradec Králové : Garamon, 2007, s. 90–94.
  • Karel Čapek a generová psychologie. In: Labirint čenského světa. Sborník z konference pořádané Literární akademií 15. – 16- února 2007. Praha, 2007, 174 – 184.(Spoluautorka Valentina Malevič)
  • První etapa mé cesty po stopách bratří Čapků- In: Šedesát let Společnosti bratří Čapků. 1947 _ 2007. Zvláštní číslo Zpravodaje Společnosti bratří ‚Čapků. Praha, 2007, s. 81- 84.
  • Iz preambuly k kommemtarijam“ Iz V. Nezvala. In: Vítězslav Nezval. „Udiviteľnyj kudľsnik“ češskoj poezii v russkoj literature. Moskva, Rudomino, 2007, s. 331 – 335.
  • T.G.Masarik i F.K.Šalda o Dostojevskom. In. Dostojevskij. Materialy i issledovanija. 18- Sankt-Peterburg, 2007, s. 191 – 200.
  • O jedné epizodce života Josefa Palivce. In: Zpravodaj Společnosti bratří Čapků, č. 46. Praha, 2008,s.51 – 53.
  • Vjačeslav Leběděv i češskaja poezija. In: Literatura russkogo zarubežja. (1920 – 1940 –yje gody). Vzgľad iz XXI věka. Sankt-Petěrburg, Filologičeskij fakuľtet SPb.GU, 2008, s. 260 – 267.
  • Slovo o Milaně Rufuse. In. „…pobud´tě minutu vmestě so mnoju…“Sbornik materialov meždunarodnoj konferencii, posvjaščjonnoj 80-letiju so dňa rožděnija slovackogo poeta Milana Rufusa. Moskva, 4 dekabrja 2008 goda. Moskva, MIK, 2009, s. 9 – 16.
  • Pražské jaro 1968 v osudech a dopisech mých českých přátel. In: Pražské jaro 1968. Literatura. – Film.. - Media. Materiály z mezinárodní konference pořádané Literární akademií; za spolupráce s Městskou knihovnou. Praha, 20. – 22- května 2008. Praha, Literární akademie, 2009, S. 147 – 154.
  • (Dopis Viktoru Fischlovi.) 2Velevážený Mistře…“ In: Milada Kad´ůrková.. Zamyšlení nad dopisy Viktora Fiscla. Středoluky, Zdeněk Šimsa, 2009, s. 140 – 142.
  • Osobnost, jazyk, kultura. Pokuso sebeanalýzu. In. Literatura na hranici jazyků. a kultur. Praha, FF UK, 2009, s. 2004 – 2015.
  • T.G.Masarik i sovremennyj mir. In: T.G.Masarik. K 160-j godovščině so dňa roždenija. Sankt-Petěrburg_ Petropolis, 2010, s.35 – 40. (totéž česky: T.G.M. a dnešní svět. Přeložil Dalibor Dobiáš. In: Krajiny češtiny. 2011, ě. 3, s. 61 – 63.)
  • Otokar Březina a ruský symbolismus. In. Otokar Březina 2008. Materiály z mezinárodní konference 2008, pořádané ve dnech 25. § 26.9.2008 v Jaroměřících nad Rokytnou. Nakladatelství Dalibor Malina, 2010, s. 49 – 68.
  • Bratja Čapek i Jan Amos Komenskij. In. Jan Amos Komenskij i sovremennyj mir. Materialy meždunarodnoj naučno=praktičeskoj konferencii. Sankt-Peterburg, 15. – 16. nojabrja 2010 goda. Sankt-Peterburg, Peteršule, 2011, s. 157 – 167.
  • Poezia pražskogo „Skita poetov“. In: Literatura russkogo zarubežja. /1920 – 1940/ Učebnik.. Filologičeskij fakultet Sankt-Petrburgskogo universiteta. Sankt-Peterburg, Filologičeskij fakultet Sankt-Petrburgskogo universiteta, 2011, s.792 – 805.

3. Eseje[editovat | editovat zdroj]

  • „Dopis z Petrohradu“. Reportér, 1992, č. 48. s. 30.
  • „Petrohrad v období čtvrté revoluce: Subjektivní poznámky“. Přel. Hana Štěpánková. Tvar, 1993, č. 14, s. 8.
  • „Ot imeni renegatov“. In Jevrei v kuľture Russkogo Zaruběžja. Tom IV. 1939–1960. Ierusalim : M. Parchomovskij, 1995, s. 548–549.
  • „Čapkové, Experiment a Sankt-Peterburg: Bratři Čapkové na petěrburské scéně a televizní obrazovce. Epitaf Experimentu“. Divadelní noviny, 1996, č. 10, s. 9.
  • „Noblesse oblige“. In Sborník RNDr. Zdeňku Kleinovi in memoriam. Praha, 2002, s. 11–12.
  • Josef ŠVEJK A Jurij Gagarin. In: Mezinárodní konference Hašek a Švejk. Humor tisíceletí-Vepřová historie.Lipnice, 2003, s. 49 – 52.
  • Dikaja sobaka Dingo. In: Natašs, děvočka izGžatska. Iževsk, 2008, s.197 – 204.
  • Čechov - Šramek – Čapek. In. Disk. Časopis pro studium scenické tvorby, 34, prosinec 2010, s. 138 – 131.
  • Ob avtore romana „Na kryše Mendelson. Im: Něva, 2011, N 5, s. 130 – 131.

Reference[editovat | editovat zdroj]