Oleg II. Rjazaňský
| Oleg II. Ivanovič Rjazaňský | |
|---|---|
_-_panoramio.jpg) Jezdecká socha Olega II. na Chrámovém náměstí v Rjazani. | |
| Narození | 14. století Rjazaň |
| Úmrtí | 1402 Rjazaň |
| Potomci | Fjodor II. Rjazaňský, Rodoslav Olgovič, Anastázie Rjazaňská, Agrafena Rjazaňská a Aljona Olegovna Rjazaňská |
| Otec | Ivan Alexandrovič |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Oleg II. Ivanovič (rusky Оле́г Ива́нович Ряза́нский, † 1402) byl knížetem a velkoknížetem Rjazaňského knížectví v letech 1350–1402.
Vláda[editovat | editovat zdroj]
_(1779).png)
Dle tradice byl synem Ivana Ivanoviče Krotopola a měl sestru Anastázii. Sám sebe však Oleg v dopise Olegovskému klášteru v Arestovském nazývá synem Ivana Alexandroviče („modlím se za svého otce, knížete velikého, Ivana Alexandroviče“). Badatelé se proto přiklánějí k názoru, že Oleg byl synem Ivana Alexandroviče, a nikoli Ivana Korotopola.
Na knížecí stolec Rjazaně nastoupil po smrti knížete Ivana nebo Vasilije Alexandroviče.
Období let 1370 - 1387 je poznamenáno vytrvalými pokusy Olega uhájit nezávislost svého knížectví proti nájezdům Zlaté hordy. V roce 1370 byl Oleg jedním z organizátorů spojení vojsk na pomoc Moskvě obléhané litevským knížetem Olgerdem.[2]
Je znám především pro své soupeření s Moskevským knížectvím a v roce 1371 byl poražen v bitvě u Skorniščeva vojsky moskevskéhého knížete Dmitrije Donského. Poněkud tajemná je Olegova role v bitvě na Kulikovském poli. Zde byl nominálně spojencem Zlaté hordy, bitvy se však nezúčastnil a několik jeho bojarů bojovalo a zemřelo za ruskou stranu.
V roce 1377 byla Rjazaň zpustošena hordským knížetem Arapšou, Oleg jen o vlásek unikl zajetí. V roce 1378 Dmitrij stáhl jednotky za Oku a ve spojenectví s Danilou Pronským porazil tatarskou armádu v bitvě u Vozhy. V roce 1379 byla Rjazaň znovu zpustošena samotným Mamajem.
Jeho dcera se provdala za Jurije Svjatoslaviče Smolenského.
Před úplným koncem svého života přijal Oleg mnišství a schimu pod jménem Joachim v jím založeném Solotčinském klášteře 28 mil od Rjazaně. Inokinea ukončila svůj život a jeho manželka, kněžna Eufrosina.
Rodina a potomstvo[editovat | editovat zdroj]
Měl sestru Anastázii. Byl ženatý s Eufrosinou (Jevpraksií), † 5. prosince 1404. Manželé měli několik dětí:
- Agrippina - od roku 1377 provdaná za Ivana Titoviče Kozelského;
- Alena - provdaná za Jurije Svjatoslaviče Smolenského;
- Fjodor († 1427 ) - velkokníže rjazaňský (1402-1427);
- Rodoslav (Jaroslav?) († 1407);
- dcera - provdaná za Vladimíra Pronského;
- Anastázie - provdaná za Dmitrije-Koributa Olgerdoviče, knížete novgorodsko-severského a zbaražského
Znak města Rjazaně[editovat | editovat zdroj]
Ve zlatém poli stojí kníže, v pravé ruce drží meč a v levé pochvu. Je oděn má na sobě šarlatovou epanču a zelený šat a klobouk v téže barvě lemované sobolí kožešinou“ (Winkler, s. 131). Podle rjazaňské legendy znak zobrazuje právě knížete Olega Ivanoviče.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Oleg II of Ryazan na anglické Wikipedii a Олег Иванович na ruské Wikipedii.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ «Мир истории. Русские земли в XIII—XV веках», Греков И. Б., Шахмагонов Ф. Ф., «Молодая Гвардия», М., 1988
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Oleg II. Ivanovič Rjazaňský na Wikimedia Commons
