Oldřich Felix Popel z Lobkowicz (1650–1722)
| Oldřich Felix Popel z Lobkowicz | |
|---|---|
 Erb rodu Lobkoviců | |
| Nejvyšší lovčí Českého království | |
| Ve funkci: 1696 – 1712 | |
| Panovník | Leopold I., Josef I., Karel VI. |
| Císařský komorník | |
| Narození | asi 1650 |
| Úmrtí | 4. srpna 1722 (ve věku 71–72 let) |
| Místo pohřbení | Kostel sv. Václava v Roudnici nad Labem |
| Titul |  21. červen 1670 říšský hrabě |
| Choť | Marie Josefa z Bubna († 1729) |
| Rodiče | František Vilém Popel z Lobkowicz (1616–1670) Alžběta Eusebie Marie z Talmberka |
| Děti | bezdětný |
| Příbuzní | bratr: Ferdinand Vilém Popel z Lobkowicz (1647–1708) děd: Vilém mladší Popel z Lobkowicz (asi 1575–1647) babička: Benigna Kateřina z Lobkowicz (1594–1653) děd: Bedřich z Talmberka († 1643) babička: Marie Benigna z Lobkowicz († 1634) praděd: Oldřich Felix Popel z Lobkowicz († 1604) prababička: Anna z Hradce (1557–1596) strýc: Oldřich Adam Popel z Lobkowicz (1610–1649) strýc: Kryštof Ferdinand Popel z Lobkowicz (1614–1658) |
| Zaměstnání | politik, úředník |
| Profese | šlechtic |
| Náboženství | římskokatolické |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Oldřich Felix Popel z Lobkowicz (asi 1650 – 4. srpna 1722) byl poslední mužský příslušník bílinské větve šlechtického rodu Lobkoviců, v roce 1670 byl povýšen do stavu říšských hrabat. Byl císařským komořím a nejvyšším lovčím Českého království.
Původ a život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se jako syn Františka Viléma Popela z Lobkowicz (14. srpna 1616 – 26. února 1670) a jeho manželky (svatební smlouva 28. dubna 1658) Alžběty Eusebie Marie z Talmberka.
Stal se císařským komořím a v letech 1696–1712 zastával úřad nejvyššího lovčího Českého království. Spolu se svým bratrem Ferdinandem Vilémem Popelem z Lobkowicz (1647–1708) byl 21. června 1670 povýšen do stavu říšských hrabat.[1]
Dne 4. srpna 1722 byl zabit padajícím dubem. Pohřben byl 4. října 1722 v pražské Loretě, avšak tělo bylo později[kdy?] převezeno do rodové hrobky v kostele sv. Václava v Roudnici nad Labem.[1]
Po jeho smrti měla být na počest bratrů Oldřicha Felixe a Ferdinanda Viléma vystavěna rodinná hrobka v místě, kde oba přišli ke smrtelným úrazům. Kaple nikdy nebyla dostavěna, zachovala se v podobě zříceniny.[2]
Majetek[editovat | editovat zdroj]
Vlastnil Jezeří a Nové Sedlo, ze kterých zřídil fideikomis. Svůj majetek odkázal Janu Jiřímu Kristiánovi z Lobkowicz (1686–1755) z mladší knížecí (mělnické) větve rodu, který ho však převedl bratrovi Filipu Hyacintovi z Lobkowicz (1680–1734) z roudnické primogenitury.
Rodina[editovat | editovat zdroj]
Oženil se s hraběnkou Marií Josefou z Bubna († 24. květen 1729), dcerou Adama Magnuse z Bubna a Litic a Sabiny Švihovské z Rýzmberka. Zůstali však bezdětní.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 102.
- ↑ Čertova kaple [online]. Jezero Most [cit. 2023-10-23]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 30, 102, 217.