Olše zelená

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxOlše zelená
alternativní popis obrázku chybí
Olše zelená
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád bukotvaré (Fagales)
Čeleď břízovité (Betulaceae)
Rod olše (Alnus)
Binomické jméno
Alnus viridis
(Chaix) DC.
Synonyma

Alnus viridis (Chaix) DC., Alnaster viridis (Chaix) Spach. – olšička, olšovka zelená, Alnus alnobetula, Alnus ovata, Duschekia alnobetula

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Olše zelená (Alnus viridis) je keř dorůstající do výšky 3 až 5 m, vzácně nízký strom, s obloukovitými, na konci vystoupavými větvemi z čeledi břízovitých (Betulaceae). Strom kvete od dubna do května.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Kmínky dosahují 5–8 cm v průměru, borka je hnědá s nápadnými červenohnědými lenticelami. Kořenový systém je převážně povrchový, ale bohatě rozvinutý a dobře váže půdu. Listy jsou vejčité, nebo okrouhle oválné, 2,5 až 8 cm dlouhé, 2 až 7 cm široké, zašpičatělé, okraj dvakrát zubatý. Řapík 1,5 cm dlouhý. Samčí jehnědy jsou 5 až 10 cm dlouhé, žluté, prášící na konci dubna, samičí šištice jsou ve většině případů zelené (od toho název druhu), později červenohnědé, asi 2 cm dlouhé, vejčité. Pupeny kopinaté, s mnoha těsně přilehlými šupinami, zářivě zelené nebo purpurové.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Olše zelená je druh vyskytující se v horských oblastech jižní a střední Evropy. Má řadu oddělených arel v Alpách, Poloninských Karpatech a vzácně také v Dinárském pohoří. Kromě toho se řídce vyskytuje i v nižších polohách. Nejvíce se jí daří v polohách do 2000 m. V Česku se jako původní vyskytuje pravděpodobně jen v jižních Čechách a jihozápadním cípu Moravy.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Olše zelená je světlomilná dřevina vyskytující se na prosluněných místech, snáší jen slabý zástin. Nachází se na okrajích lesa a na pastvinách. Dává přednost vlhkým podkladům a oblastem s vysokými srážkami. Roste na kyselých horninách, vyhýbá se vápenatým půdám. Snese extrémní klimatické podmínky: kruté zimy, pozdní mrazy, surové polohy, spokojí se s krátkou vegetační dobou.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Olše zelená byla již před desetiletími s úspěchem používána ke zpevňování svážných území v horách, vysazována na březích toků při hrazení horských bystřin a zkoušena také k ozelenění lavinových svahů a holí nad hranicí lesa. Používá se také jako podrost za účelem zkvalitnění půdy při obnově lesů. Pro svoji malou výšku nemůže ohrozit růst užitkových lesních dřevin.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Úradníček Luboš; Maděra Petr a kol., Dřeviny České republiky. Písek, Matice Lesnická, 2001.
  • Slavík Bohumil a kol. Květena České republiky, 2. díl, Praha: Academia, 1995.
  • Rushforth Keith. Svět stromů. Praha: Granit, 2006
  • Větvička Václav. Stromy průvodce přírodou. Praha: Aventinum, 1999

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]