Olše (strom)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxOlše
alternativní popis obrázku chybí
Olše srdčitá
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád bukotvaré (Fagales)
Čeleď břízovité (Betulaceae)
Rod olše (Alnus)
Druhy

Asi 30 druhů, více v textu

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Olše (Alnus) jsou opadavé stromy nebo keře patřící do čeledi břízovitých. Rychle rostou, ale málokdy dosahují velké výšky. Olše jsou rozšířené hlavně v mírném pásmu severní polokoule, v Americe zasahují na jih až do Argentiny.

Vzhled a vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Nejznámější olší je olše lepkavá, strom rostoucí i v ČR; olše lepkavá roste po celé Evropě a byla introdukována i jinam. Nejvyšším druhem je olše červená, rostoucí na západním pobřeží Severní Ameriky, dosahuje výšky až 35 metrů. Olše lepkavá a olše srdčitá mohou dorůst výšky kolem 30 metrů. Naproti tomu olše zelená je zřídka vyšší než 5 metrů.

Listy jsou opadavé, střídavé, jednoduché a pilovité. Květem jsou jehnědy, samčí jsou protáhlé, samičí dřevnatí a připomínají malé šištice jehličnatých stromů. Oba typy jehněd se vyskytují na jedné rostlině, často se objevují brzy zjara, ještě před vyrašením listů. Jsou hlavně větrosnubné, ale opylují je i včely. Olše jsou medonosné rostliny a jejich pyl nesený větrem může působit problémy alergikům.

Co se týče dřeva, mezi bělí a jádrem nejsou signifikantní rozdíly. Dřevo olše nemá výrazné letokruhy a její kresba je ryze monotónní. Čerstvě po pokácení je dřevo načervenale oranžové, ovšem postupem času vlivem přístupu vzduchu tmavne do načervenale bílé až načervenale hnědé. Přestože olše roste převážně u vodních toků, dřevo nezadržuje vodu a velmi dobře vysychá.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Olšové dřevo figuruje na trhu se dřevem jako alternativa k jasanovému dřevu na výrobu násad zemědělského náčiní a sportovních pomůcek. Díky velmi nízké tuhosti a střední pevnosti v tlaku jej lze dobře ohýbat (i když ne tak dobře jako jasan). Dřevo lze dobře opracovávat jak strojem, tak manuálně, řezné nástroje se tupí jen minimálně. Bělová část není trvanlivá a je dobré ji impregnovat. Hrozí napadení červotočem.

Málokdo možná ví, že se dřevo olše používá na výrobu tradičních českých dřeváků. Mimo to má speciální využití i v Japonsku v uměleckém řezbářství a sochařství – pokroucené stromy olše jsou tam ceněným artiklem. I když dřevo nemá výraznou texturu, najdeme jej i jako složku mozaikových podlah, kde v kombinaci s tmavšími odstíny jiných druhů dřeva vytváří velmi dekorativní dojem. V některých domácnostech se olše používá i jako tzv. falešný mahagon. Při adekvátním nalakování jsou totiž oba druhy dřeva pohledem k nerozeznání. Mahagon je ovšem daleko tvrdší a dražší.

Olše se někdy vysazují i jako okrasné stromy a keře do parků a zahrad.

Suché olšové plody se využívají v akvaristice. Jejich přidání do akvária má pozitivní vliv na tvrdost vody, omezují růst řas a uvolňují rybám prospěšné třísloviny. Voda se však lehce zabarvuje dohněda. Místo plodů lze přidat výluh z nich.

Druhy olší[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]