Olše (strom)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Olše

alternativní popis obrázku chybí
Olše srdčitá
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: bukotvaré (Fagales)
Čeleď: břízovité (Betulaceae)
Rod: olše (Alnus)
Druhy

Asi 30 druhů, více v textu

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Olše (Alnus) jsou opadavé stromy nebo keře patřící do čeledi břízovitých. Rychle rostou, ale málokdy dosahují velké výšky. Olše jsou rozšířené hlavně v mírném pásmu severní polokoule, v Americe zasahují na jih až do Argentiny.

Vzhled a vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Nejznámější olší je olše lepkavá, strom rostoucí i v ČR; olše lepkavá roste po celé Evropě a byla introdukována i jinam. Nejvyšším druhem je olše červená, rostoucí na západním pobřeží Severní Ameriky, dosahuje výšky až 35 metrů. Olše lepkavá a olše srdčitá mohou dorůst výšky kolem 30 metrů. Naproti tomu olše zelená je zřídka vyšší než 5 metrů.

Listy jsou opadavé, střídavé, jednoduché a pilovité. Květem jsou jehnědy, samčí jsou protáhlé, samičí dřevnatí a připomínají malé šištice jehličnatých stromů. Oba typy jehněd se vyskytují na jedné rostlině, často se objevují brzy zjara, ještě před vyrašením listů. Jsou hlavně větrosnubné, ale opylují je i včely. Olše jsou medonosné rostliny a jejich pyl nesený větrem může působit problémy alergikům.

Co se týče dřeva, mezi bělí a jádrem nejsou signifikantní rozdíly. Dřevo olše nemá výrazné letokruhy a její kresba je ryze monotónní. Čerstvě po pokácení je dřevo načervenale oranžové, ovšem postupem času vlivem přístupu vzduchu tmavne do načervenale bílé až načervenale hnědé. Přestože olše roste převážně u vodních toků, dřevo nezadržuje vodu a velmi dobře vysychá.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Olšové dřevo figuruje na trhu se dřevem jako alternativa k jasanovému dřevu na výrobu násad zemědělského náčiní a sportovních pomůcek. Díky velmi nízké tuhosti a střední pevnosti v tlaku jej lze dobře ohýbat (i když ne tak dobře jako jasan). Dřevo lze dobře opracovávat jak strojem, tak manuálně, řezné nástroje se tupí jen minimálně. Bělová část není trvanlivá a je dobré ji impregnovat. Hrozí napadení červotočem.

Málokdo možná ví, že se dřevo olše používá na výrobu tradičních českých dřeváků. Mimo to má speciální využití i v Japonsku v uměleckém řezbářství a sochařství – pokroucené stromy olše jsou tam ceněným artiklem. I když dřevo nemá výraznou texturu, najdeme jej i jako složku mozaikových podlah, kde v kombinaci s tmavšími odstíny jiných druhů dřeva vytváří velmi dekorativní dojem. V některých domácnostech se olše používá i jako tzv. falešný mahagon. Při adekvátním nalakování jsou totiž oba druhy dřeva pohledem k nerozeznání. Mahagon je ovšem daleko tvrdší a dražší.

Olše se někdy vysazují i jako okrasné stromy a keře do parků a zahrad.

Suché olšové plody se využívají v akvaristice. Jejich přidání do akvária má pozitivní vliv na tvrdost vody, omezují růst řas a uvolňují rybám prospěšné třísloviny. Voda se však lehce zabarvuje dohněda. Místo plodů lze přidat výluh z nich.

Druhy olší[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]