Okrajová věda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Okrajová věda označuje myšlenky, které jsou vysoce spekulativní nebo se opírají o předpoklady, které již byly vyvráceny.[1] Okrajové vědecké teorie jsou často rozvíjeny osobami, které nemají tradiční akademické vědecké vzdělání, nebo výzkumníky mimo hlavní proud oboru.[2]:s.58[3] Široká veřejnost má potíže rozlišovat mezi vědou a jejími napodobeninami a v některých případech je "touha věřit nebo všeobecná nedůvěra k odborníkům velmi silným podnětem k přijímání pseudovědeckých tvrzení".[2]:s.173–176

Pojem "okrajová věda" zahrnuje vše od nových hypotéz, které lze ověřit vědeckou metodou, až po divoké ad hoc hypotézy a nesmysly. To má za následek tendenci odmítat všechny okrajové vědy jako doménu pseudovědců, koníčkářů a podivínů.[4]

Koncept, který byl kdysi akceptován hlavním proudem vědecké komunity, se může stát okrajovou vědou kvůli pozdějšímu vyhodnocení předchozího výzkumu.[5] Například teorie fokální infekce, podle níž jsou fokální infekce mandlí nebo zubů primární příčinou systémového onemocnění, byla kdysi považována za lékařský fakt. Od té doby byla pro nedostatek důkazů zavržena.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Hranice mezi okrajovou vědou a pseudovědou je sporná. Konotace "okrajové vědy" spočívá v tom, že jde o racionální snahu, která však z různých důvodů, například z důvodu neúplnosti nebo rozporuplnosti důkazů, pravděpodobně nepřinese dobré výsledky.[2]:s.183 Pseudověda je však něco, co není vědecké, ale nesprávně se za vědu označuje.

Tento termín může být považován za pejorativní. Například Lyell D. Henry Jr. napsal, že "okrajová věda [je] termín naznačující také bláznivost".[6] Tato charakteristika je možná inspirována výstředním chováním mnoha badatelů, kterým se hovorově (a se značným historickým precedentem) říká šílení vědci.[7]

Přestože je většina okrajových vědeckých poznatků odmítána, vědecká komunita některé jejich části přijala.[2]:s.172 Příkladem je desková tektonika, myšlenka, která vznikla jako okrajová věda o kontinentálním driftu a byla po desetiletí odmítána.[2]:s.5

Zaměňování vědy a pseudovědy, skutečných vědeckých omylů a opravdových vědeckých objevů není nic nového a je trvalým rysem vědeckého prostředí ..... Přijetí nové vědy může přijít pomalu.[2]:s.161

Příklady[editovat | editovat zdroj]

Historické[editovat | editovat zdroj]

Některé historické myšlenky, které jsou považovány za vyvrácené hlavním vědeckým proudem, jsou:

  • Práce Wilhelma Reicha s orgonem, fyzikální energií, o níž tvrdil, že ji objevil, přispěla k jeho odcizení od psychiatrické komunity. Nakonec byl odsouzen na dva roky do federálního vězení, kde zemřel.[8] V té době a dodnes vědci zpochybňují jeho tvrzení, že má vědecké důkazy o existenci orgonu.[9][10] Přesto laici a několik okrajových badatelů nadále věřilo, že orgon je skutečný.[11][12][13]
  • Teorie fokální infekce jako primární příčina systémového onemocnění byla po první světové válce rychle přijata hlavním proudem stomatologie a medicíny. Toto přijetí bylo z velké části založeno na studiích, které se později ukázaly jako zásadně chybné. V důsledku toho byly miliony lidí vystaveny zbytečným extrakcím zubů a operacím.[14] Původní studie podporující teorii fokální infekce začaly ve 30. letech 20. století upadat v nemilost. Koncem 50. let 20. století byla považována za okrajovou teorii.
  • Podle teorie Clovis First byla kultura Clovis první kulturou v Severní Americe. Dlouho byla považována za teorii hlavního proudu, dokud ji neznevěrohodnilo stále více důkazů o existenci předkloviské kultury.[15][16][17]

Současné[editovat | editovat zdroj]

Mezi relativně nedávné okrajové vědy patří:

  • Aubrey de Grey, který se v roce 2006 objevil ve speciální reportáži pořadu 60 Minutes, se zabývá studiem lidské dlouhověkosti.[18] Svou práci nazývá "strategie pro umělé zanedbatelné stárnutí" (strategies for engineered negligible senescence, SENS). Mnoho vědců hlavního proudu se domnívá, že jeho výzkum je okrajovou vědou (zejména jeho názor na význam jaderných epimutací a jeho časová osa pro terapii proti stárnutí).[19] V článku v časopise Technology Review z roku 2005 (který je součástí rozsáhlejší série) se uvádí, že "SENS je vysoce spekulativní. Mnohé z jeho návrhů nebyly reprodukovány a ani by nemohly být reprodukovány s dnešními vědeckými poznatky a technologiemi. V souladu s Myhrvoldem bychom mohli dobromyslně říci, že de Greyovy návrhy existují v jakési předsíni vědy, kde čekají (možná marně) na nezávislé ověření. SENS si nevynucuje souhlas mnoha znalých vědců, ale není ani prokazatelně chybný."[20]
  • Reakci jaderné fúze zvanou studená fúze, která probíhá při teplotě a tlaku blízkém pokojové teplotě, oznámili v březnu 1989 chemici Martin Fleischmann a Stanley Pons. Četné výzkumy v té době nebyly schopny jejich výsledky zopakovat.[21] Následně se studenou fúzí zabývala řada vědců nebo se účastnila mezinárodních konferencí na toto téma. V roce 2004 vytvořilo Ministerstvo energetiky Spojených států amerických komisi pro studenou fúzi, aby se jí znovu zabývala. Chtěli zjistit, zda by se jejich politika týkající se této technologie neměla kvůli novým důkazům změnit.
  • Teorie abiogenního původu ropy předpokládá, že ropa vznikla z hlubokých ložisek uhlíku, která se snad datují do doby vzniku Země. Všudypřítomnost uhlovodíků ve sluneční soustavě je považována za důkaz, že na Zemi může být mnohem více ropy, než se běžně předpokládá, a že ropa může pocházet z tekutin obsahujících uhlík, které migrují vzhůru ze zemského pláště. Abiogenní hypotézy zaznamenaly v poslední polovině dvacátého století oživení ruskými a ukrajinskými vědci. Větší zájem na Západě vyvolala až publikace Thomase Golda The Deep Hot Biosphere (Hluboká horká biosféra) z roku 1999. Goldova verze teorie je částečně založena na existenci biosféry tvořené termofilními bakteriemi v zemské kůře, což by mohlo vysvětlovat existenci určitých biomarkerů v těžené ropě.

Přijaté do hlavního proudu[editovat | editovat zdroj]

Některé teorie, které byly kdysi odmítány jako okrajové, ale nakonec byly přijaty jako hlavní vědecký proud, jsou:

Reakce na okrajovou vědu[editovat | editovat zdroj]

Michael W. Friedlander navrhl několik zásad, jak reagovat na okrajovou vědu, která je podle něj složitějším problémem než vědecký podvod.[2]:s.174 Mezi jím navrhované metody patří dokonalá přesnost, kontrola citovaných zdrojů, nepřeceňování ortodoxní vědy, důkladné pochopení příkladu Wegenerova kontinentálního driftu, příklady ortodoxní vědy zkoumající radikální návrhy a připravené příklady chyb okrajových vědců.[2]:s.178-9

Friedlander naznačuje, že okrajová věda je nezbytná, aby věda hlavního proudu nezanikla. Vědci musí posoudit věrohodnost každého nového okrajového tvrzení a některé okrajové objevy "později gradují mezi uznávané", zatímco jiné "se nikdy nedočkají potvrzení".[2]:s.173

Margaret Wertheimová ve své knize Physics on the Fringe (Fyzika na okraji) popsala mnoho "outsiderských vědců", kterým profesionální vědci věnují jen malou nebo žádnou pozornost. U všech popisuje, že se snaží pochopit svět pomocí vědecké metody, ale přitom nejsou schopni porozumět složitým teoriím moderní vědy. Považuje také za spravedlivé, že se pověření vědci neobtěžují věnovat mnoho času poznávání a vysvětlování problémů s okrajovými teoriemi nepověřených vědců, protože autoři těchto teorií nevěnovali čas pochopení teorií hlavního proudu, které se snaží vyvrátit.[30]

Kontroverze[editovat | editovat zdroj]

Ke konci 20. století se někteří kritici (například Answers in Genesis) začali odvolávat na okrajové vědecké teorie s omezenou podporou. Často bylo jejich cílem zařadit mezi kontroverzní celé oblasti vědeckého bádání (zejména paleoantropologii, lidskou sexualitu, evoluci, geologii a paleontologii), které jsou v rozporu s doslovným nebo fundamentalistickým výkladem různých posvátných textů.

Kritici tvrdí, že tyto spory otevírají prostor pro věrohodnost boží prozřetelnosti a inteligentního plánu.[31][32][33]

Jak tvrdí Donald E. Simanek, "příliš často se se spekulativními a nejistými hypotézami špičkové vědy zachází, jako by to byly vědecké pravdy, a tak je veřejnost dychtící po odpovědích přijímá." Veřejnost si však neuvědomuje, že "při postupu vědy od nevědomosti k porozumění musí projít přechodnou fází zmatku a nejistoty".[34]

Svou roli v šíření přesvědčení, že některé vědní obory jsou kontroverzní, hrají také média. Ve svém dokumentu z roku 2003 "Optimising Public Understanding of Science and Technology in Europe: A Comparative Perspective" Jan Nolin a kol. píší, že "z pohledu médií je zřejmé, že kontroverzní věda se prodává, a to nejen kvůli své dramatické hodnotě, ale také proto, že je často spojena se společenskými otázkami s vysokým dopadem".[35]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fringe science na anglické Wikipedii.

  1. Dutch, Steven I. Notes on the nature of fringe science. Journal of Geological Education. January 1982, s. 6–13. ISSN 0022-1368. DOI 10.5408/0022-1368-30.1.6. Bibcode 1982JGeoE..30....6D. ERIC EJ260409. (anglicky) 
  2. a b c d e f g h i Friedlander, Michael W. At the Fringes of Science. [s.l.]: [s.n.], 1995. OCLC 42309381 (anglicky) 
  3. Isaac Asimov. Left Hand of the Electron. [s.l.]: Bantam Books, 1980. ISBN 978-0-440-94717-2. (anglicky) 
  4. David Bell. Secret science. Science and Public Policy. December 1999, s. 450. DOI 10.1093/spp/26.6.450. (anglicky) 
  5. BEYERSTEIN, Barry L. Distinhuishing Science from Pseudoscience [online]. July 1995. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Henry Lyell D. Unorthodox science as a popular activity. J Am Culture. 1981, s. 1–22. DOI 10.1111/j.1542-734X.1981.0402_1.x. (anglicky) 
  7. RUNCO, Mark A; PRITZKER, Steven R. Encyclopedia of Creativity. [s.l.]: [s.n.], 1999. S. 10. (anglicky) 
  8. Two Scientists Jailed; Pair Sentenced in Maine in Sale of 'Accumulators' [online]. 12 March 1957 [cit. 2015-03-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Williams, William F. Encyclopedia of Pseudoscience: From Alien Abductions to Zone Therapy. [s.l.]: Facts on File, 2000. Dostupné online. ISBN 081603351X. S. 36, 55, 68, 248–249, 298–299. (anglicky) 
  10. Gordin, Michael D. The Pseudoscience Wars: Immanuel Velikovsky and the Birth of the Modern Fringe. [s.l.]: University of Chicago Press, 2012. Dostupné online. ISBN 978-0226101729. S. 158–159. (anglicky) 
  11. Klee, Gerald D. THE RESURRECTION OF WILHELM REICH AND ORGONE THERAPY. The Scientific Review of Mental Health Practice. 2005. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Simon, Matt. Fantastically Wrong: Why Is the Sky Blue? It's Packed With Sexy Energy, of Course. Wired. 26 November 2014. Dostupné online [cit. 31 March 2015]. (anglicky) 
  13. Orgone Energy [online]. Zephyr Technology [cit. 2015-03-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13 July 2017. (anglicky) 
  14. Pallasch, TJ. The focal infection theory: appraisal and reappraisal.. Journal of the California Dental Association. March 2000, s. 194–200. PMID 11326533. (anglicky) 
  15. Whitley, David S. (2009) Cave paintings and the human spirit p. 98
  16. WATERS, Michael. The Buttermilk Creek Complex and the Origins of Clovis at the Debra L. Friedkin Site, Texas. Science. 25 March 2011, s. 1599–1603. DOI 10.1126/science.1201855. PMID 21436451. S2CID 206531951. Bibcode 2011Sci...331.1599W. (anglicky) 
  17. WILFORD, John. Arrowheads Found in Texas Dial Back Arrival of Humans in America. The New York Times. 2011-03-24. Dostupné online [cit. 2011-03-27]. (anglicky) 
  18. The quest for immortality: Want to live 500 years? One scientist says it may be possible one day. CBS News. 2005-12-28. Dostupné online. (anglicky) 
  19. WARNER, H.; ANDERSON, J.; AUSTAD, S.; BERGAMINI, E.; BREDESEN, D.; BUTLER, R.; CARNES, B. A. Science fact and the SENS agenda. What can we reasonably expect from ageing research?. EMBO Reports. Nov 2005, s. 1006–1008. ISSN 1469-221X. DOI 10.1038/sj.embor.7400555. PMID 16264422. (anglicky) 
  20. PONTIN, Jason. Is defeating aging only a dream?. Technology Review. 2006-07-11. Dostupné online. (anglicky)  (includes June 9, 2006 critiques and rebuttals)
  21. A report from the American Physical Society spring meeting – 1–2 May 1989 Baltimore, MD Special session on cold fusion [online]. [cit. 2009-04-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. Bell, David, 2005, Science, Technology and Culture, Open University Press, p. 134, ISBN 978-0-335-21326-9
  23. Oreskes, Naomi (2003), Plate tectonics: an insider's history of the modern theory of the Earth p. 72
  24. Conklin, Wendy (2005) Mysteries in History: Ancient History p. 39
  25. Hunt, Patrick (2007) Ten Discoveries That Rewrote History
  26. JDobrzycki J Editor (1973) The reception of Copernicus' heliocentric theory p. 311
  27. Lemonick, Michael D. (2003) Echo of the Big Bang Princeton University Press p. 7
  28. BEYERSTEIN, Barry L. Distinguishing science from pseudoscience [online]. July 1995 [cit. 2017-09-27]. S. 17. Dostupné online. (anglicky) 
  29. VELASQUEZ-MANOFF, Moises. An Epidemic of Absence: A New Way of Understanding Allergies and Autoimmune Diseases. [s.l.]: Simon and Schuster, 2013. Dostupné online. ISBN 9781439199398. S. 40. (anglicky) 
  30. http://podcastdownload.npr.org/anon.npr-podcasts/podcast/77/510036/143369581/KERA_143369581.mp3
  31. The dangers of creationism in education [online]. Council of Europe, 2008-03-31. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-08-13. (anglicky) 
  32. The Wedge [online]. Discovery Institute, 1999. Dostupné online. (anglicky) 
  33. Edwards v. Aguillard [online]. Dostupné online. (anglicky) : Amicus curiae brief of 72 Nobel laureates, 17 state academies of science, and 7 other scientific organizations in support of appellees in 482 U.S. 578 (1987)
  34. SIMANEK, Donald. Cutting edge science [online]. [cit. 2008-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-03-19. (anglicky) 
  35. Nolin, Jan. Optimising public understanding of science: A comparative perspective [online]. S. 632. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-09-12. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ben-Yehuda, Nachman. The politics and morality of deviance: moral panics, drug abuse, deviant science, and reversed stigmatization. Albany: State University of New York Press, 1990. (SUNY series in deviance and social control). Dostupné online. OCLC 19128625 (anglicky) 
  • Brante, Thomas; FULLER, STEVE; LYNCH, WILLIAM. Controversial science: from content to contention. Albany, New York: State University of New York Press, 1993. OCLC 26096166 (anglicky) 
  • Brooks, M. 13 Things That Don't Make Sense. New York: Doubleday, 2008. OCLC 213480209 (anglicky)  Summarised by the author in The Daily Telegraph, 31 Mar 2009, Accessed 2 Apr 2009.
  • Brown, George E. Jr. Environmental science under siege: fringe science and the 104th Congress. Washington, D.C.: Democratic Caucus of the Committee on Science, U.S. House of Representatives, 23 October 1996. OCLC 57343997 (anglicky) 
  • Cooke, R. M. Experts in uncertainty: opinion and subjective probability in science. New York: Oxford University Press, 1991. Dostupné online. ISBN 0-19-506465-8. OCLC 22710786 (anglicky) 
  • CSICOP On-line: Scientifically Investigating Paranormal and Fringe Science Claims—Committee for Skeptical Inquiry
  • de Jager, Cornelis. Science, fringe science and pseudo-science. Quarterly Journal of the Royal Astronomical Society. March 1990, s. 31–45. ISSN 0035-8738. Bibcode 1990QJRAS..31...31D. (anglicky) 
  • Dutch, Steven I. Notes on the nature of fringe science. Journal of Geological Education. January 1982, s. 6–13. ISSN 0022-1368. DOI 10.5408/0022-1368-30.1.6. Bibcode 1982JGeoE..30....6D. (anglicky) 
  • Frazier, Kendrick. Paranormal borderlands of science. Buffalo, New York: Prometheus Books, 1981. ISBN 0-87975-148-7. OCLC 251487947 (anglicky) 
  • Friedlander, Michael W. At the Fringes of Science. Boulder, Colorado: Westview Press, February 1995. ISBN 0-8133-2200-6. OCLC 31046052 (anglicky) 
  • Communicating uncertainty: Media coverage of new and controversial science. Redakce Friedman, Sharon M. Mahwah, New Jersey; London: Lawrence Erlbaum, 1998. Dostupné online. ISBN 0-8058-2727-7. OCLC 263560777 (anglicky) 
  • Mauskopf, SH. The reception of unconventional science. Boulder, Colorado: Westview Press, 1979. ISBN 0-89158-297-5. OCLC 4495634 (anglicky) 
  • Mousseau, Marie-Catherine. Parapsychology: Science or Pseudo-Science?. Journal of Scientific Exploration. 2003, s. 271–282. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-11-27. ISSN 0892-3310. (anglicky) 
  • Truzzi, Marcello. The Perspective of Anomalistics [online]. Center for Scientific Anomalies Research, 1998 [cit. 2009-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne February 6, 2009. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]