Okinawské ostrovy
| Okinawské ostrovy 沖縄諸島 | |
|---|---|
 Mapa Okinawských ostrovů. | |
| Geografie | |
| Poloha | 26°19′58″ s. š., 127°44′56″ v. d. |
| Souostroví | Rjúkjú |
| Rozloha | 1 414,34 km² |
| Počet ostrovů | 113 |
| Časové pásmo | UTC+9 |
| Hlavní ostrov | Okinawa |
| Země | |
| Stát |  Japonsko |
| Provincie | Prefektura Okinawa |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 1 285 003 (2010) |
Okinawské ostrovy (japonsky 沖縄諸島 [Okinawa-šotó])[1] je souostroví, které se rozprostírá kolem ostrova Okinawa na hranici mezi Východočínským mořem a Filipínským mořem v Tichém oceánu. Patří k Japonsku a je centrem prefektury Okinawa, do které celé spadá.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Souostroví se skládá ze 113 ostrovů a leží uprostřed souostroví Rjúkjú, zhruba na poloviční vzdálenosti mezi Kjúšú a Tchaj-wanem. Je pozůstatkem rozsáhlého pevninského mostu, který se zhruba před 5 mil. let rozlámal a během stávajícího interglaciálu byl z větší části zatopen. Od euroasijského kontinentálního šelfu odděluje ostrovy Okinawská brázda, hluboká až 2 700 m. Na opačné, východní straně mořské dno Tichého oceánu celkem strmě spadá do Rjúkjúského příkopu. Souostroví je tvořeno převážně vápenci, ale také jílovci a prachovci, které leží na vrstvách jílu. Nejvyšší vrcholy bývají uloženy na žule; nejvyšší bod (Jonahadake, 503 m n.m.) leží na ostrově Okinawa. Vyskytují se zde s krasové jevy. Kolem ostrovů se nacházejí rozsáhlé mělčiny s korálovými útesy.
Flóra je na ostrovech subtropická. Divoká příroda byla silně narušena za druhé světové války. Souvislejší neporušené porosty se nacházejí na severní části ostrova Okinawa. Především jde o vavřínové lesy. Pokud jde o faunu, žije zde několik endemických druhů jako chřástal okinawský (Gallirallus okinawae), datel okinawský (Sapheopipo noguchii) nebo užovka Opistropis kikuzatoi (na Kumedžimě). V blízkosti sídel jsou korálové útesy poškozovány znečistěnou vodou.
Podnebí je oceánické, subtropické s mírnými zimami (průměrná měsíční teplota mezi 14 a 17 °C), kdy teplota zřídka klesá pod 9 °C. Monzuny přicházejí v červnu a ochlazují teplé léto (průměrná měsíční teplota mezi 26 a 29 °C), během něhož jsou dny s teplotou nad 35 °C vzácné. Koncem léta přicházejí tajfuny a silné větry sužují ostrovy až do konce zimy.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Souostroví má 27 obydlených ostrovů, na nichž žije přes 1,2 miliónu obyvatel. Naprostá většina (téměř 99 %) z nich žije na ostrově Okinawa. Obyvatelé hovoří vesměs (900 000 mluvčích) okinawsky (沖縄語), což je jazyk podobný japonštině, která je zde druhým jazykem.
Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]
Všechny ostrovy patří do prefektury Okinawa. V jejím rámci je na ostrově Okinawa zřízeno devět městských okresů (市, ši) — Ginowan (宜野湾), Itoman (糸満), Nago (名護), Naha (那覇 hlavní město), Nandžó (南城), Okinawa (沖縄), Tomigusuku (豊見城), Urasoe (浦添), Uruma (うるま) a 3 okresy, pod něž spadají nejen blízké, ale i vzdálenější ostrovy:
- okres Kunigami (国頭郡), mj. s obcí Iedžima
- okres Šimadžiri (島尻郡), mj. s obcemi Aguni, Iheja, Izena, Tokašiki, Tonaki, Zamami a městem Kume
- okres Nakagami (中頭郡)
Přehled významnějších ostrovů dává následující tabulka:
.JPG)
.JPG)
Hospodářství[editovat | editovat zdroj]
Hlavním zdrojem obživy na ostrovech býval rybolov a zemědělství, které si podrželo svůj význam na severu ostrova Okinawy. Po druhé světové válce se staly významným ekonomickým faktorem základny ozbrojených sil USA, jejichž přítomnost se promítla do posílení sektoru služeb. Význam turistiky vzrostl až po navrácení souostroví Japonsku v 70. letech 20. století.
Nejvýznamnějším přístavem je Naha s roční překládkou téměř 10 miliónů tun. Odtud existuje spojení trajekty k většině ostrovů prefektury. Dalším významným přístavem je Unten na severu Okinawy. Mnohé malé ostrovy při pobřeží ostrova Okinawy jsou s ním propojeny mosty. Jediné letiště s pravidelným provozem je Naha (IATA:OKA, ICAO:ROAH) na Okinawě, které v r. 2006 odbavilo přes 14 mil. cestujících. Autobusová doprava je zavedena na Okinawě a zde existuje dálniční síť. Kolejová doprava je zastoupena linkou monorailu v délce 12,9 km, která zajišťuje veřejnou dopravu na letiště Naha.
Historie[editovat | editovat zdroj]
- Podrobnější informace naleznete v článku Rjúkjú
Vzhledem k dominanci ostrova Okinawa v celém souostroví probíhaly zde historické děje prakticky současně. Podle nálezů byly ostrovy osídleny již době mezi 30. a 16. tisíciletím př. n. l. Později nálezy chybějí až do 4. tisíciletí př. n. l., kdy jsou datovány nálezy keramiky z období Džómon. První písemné zmínky v japonských pramenech pocházejí ze 7. a 8. století. Později jsou zprávy četnější, protože tudy vedlo obchodní spojení mezi Japonskem a Čínou. Od 12. století na ostrovech vznikala knížectví a ta byla během 15. století sjednocena do království Rjúkjú. Království bylo koncem 19. století anektováno Japonskem. Za druhé světové války bylo souostroví obsazeno během bitvy o Okinawu Spojenými státy a zůstalo v jejich správě až do r. 1972, kdy bylo Japonsku navráceno.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- TAKEUČI, Rizó. Kadokawa Nihon čimei daidžiten (japonská encyklopedie). Svazek 13, Tókjó to. [s.l.]: Kadokawa shoten, 1991. 1253 s. ISBN 9784040011301. (japonsky)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Teikoku's Complete Atlas of Japan. Tokio: Teikoku-Shoin Co., Ltd, 1989. 57 s. Dostupné online. ISBN 4-8071-0004-1. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Okinawské ostrovy na Wikimedia Commons - (anglicky) Údaje americké Národní zeměpisné vyšetřovací služby o Okinawa Guntō
- (japonsky) Japonská topografická mapa Archivováno 10. 7. 2020 na Wayback Machine.
- (japonsky) Letecké snímky
