Ograkové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Východ slunce na Ebinurském jezeře, Sin-ťiang, Čína

Ograkové nebo Ugrakové (turecky Oğrak plurál: Oğraklar, Uğraklar, Iğraklar, urdsky اغراقAgraq) byl středověký název jednoho z tureckých kmenů usazeného v příhraniční oblasti Druhého Ujgurského kaganátu (740-840).

Ograkové v záznamech[editovat | editovat zdroj]

Záznamů o Ogracích je málo. Jediná zmínka o nich se nachází v eposu od Mahmúda Kašgarského Divân-ı Lügati't-Türk napsaného v 11. století. V záznamech jsou Ograkové popsány ve formě, specifické pro Středoasijské turecké kmeny, které žili v období středověku. Nazývaly je taky „الايغاجAla-jygač“ (východní stateční, žijící v pohraničí) a „قرا ي يغجKara-jygač“ (západní stateční, žijící ve vnitrozemí). [1]

Mahmúd Kašgarský poskytuje další důležité poznatky o Ogracích. Po sečtení plemen, jako Čigilové, Tuchsové a Jagmaové, vypráví o sídlech Ograků. Pokud tyto informace v jeho podání pospojujeme do pořadí, můžeme předpokládat, že Ograkové žili hlavně v oblasti Žety-su (česky Sedmiříčí), východně od řeky Ili v blízkosti hranic Ujgurského kaganátu, což je oblast neúrodného kraje, nebo v kraji u břehů Ebinurského jezera.

V eposu uvádí Karachány, nástupce Karluků, jako protivníky Chuej-chuů (Ujgurové), a vypráví o Ograckých nájezdech, jako o pomoci a podpoře spojenců - Karachánů. Tyto boje se musely uskutečnit v blízkosti země Ograků, na sever od řeky Ili.

Texty Mahmúda Kašgarského jsou psány Karachánštinou (tj. Hakanštinou): „يغج“„jygač“ znamená „dřevo, kus dřeva“. O Ogracích dále píše:

...„tygrak“: „تغر تغراق“ → „tygrak er“ znamená „kovář, statečný muž“.

„Oğrak eri tıgrak yemi anınğ oglak“ - „kmen Oğraků jsou stateční muži, jedí ogracké jídla“.
„Süti üze sagrak yeri takı aglak“ - „na džbánu s mlékem je vždy umístěn kámen; nicméně, jejich sídla jsou neplodná“...

— Mahmúdal-Kášgharí „Divân-ı Lügati't-Türk“ [2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Atalay, Besim (2006). Divanü Lügati't - Türk. Ankara: Türk Tarih Kurumu Basımevi. Cilt I, sayfa 82. ISBN 975-16-0405-2.
  2. TDK Divanü Lugati't-Türk Veri Tabanı in Turkish

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Atalay, Besim (2006). Divanü Lügati't - Türk. Ankara: Türk Tarih Kurumu Basımevi.(turecky) ISBN 975-16-0405-2


Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oğrak na turecké Wikipedii.