Odhořívání

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Odhořívání je vedle prohořívání jedním z druhů spalování. Zjednodušeně jde o stejný princip, jako u hoření svíčky.

Hořlavý materiál z těla svíčky nebo jiného zařízení na povrchu oxiduje (hoří) a uvolňuje světelnou, resp. zejména tepelnou energii. Spotřebovávání paliva se děje rovnoměrně na povrchu. U svíčky se jedná o vosk, který taje a na knotu je hoří. U odhořívacích zařízení (kotlů) hoří vždy svrchní vrstva paliva. Tento princip umožňuje maximální využití paliva, vysokou energetickou účinnost a dlouhou dobu hoření. Je známý od pradávna, ale vyžaduje na rozdíl od klasických systémů (prohořívání) sofistikované zařízení, které umožní odhořívání jako účinný energetický proces. Účinnost spalování paliva v odhořívacích zařízeních je prakticky totožná jako ve zplyňovacích kotlích, kde proces zplyňování probíhá v zásobníku kotle nad žárovou tryskou. Fáze přeměny paliva v tepelnou energii je v odhořívacích zařízeních ovšem o mnoho jednodušší. Technologie odhořívacch zařízení je chráněna u dominantních výrobců evropským patentem.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • KOLONIČNÝ, Jan; PETRÁNKOVÁ ŠEVČÍKOVÁ, Silvie. Spalovací zařízení pro domácnosti do 50 kW na biomasu [online]. Ostrava: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, 2011 [cit. 2017-07-24]. S. 7–8, 24. Dostupné online. ISBN 978-80-248-2509-0.