Ochrana klimatu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mapa Země zobrazující vzestup hladiny o 6 metrů (rovnoměrné rozložení, skutečné zvýšení hladiny moře se bude lišit regionálně), zatopené oblasti jsou vyznačeny červenou barvou.

Ochrana klimatu se zabývá vážným ohrožením bezpečnosti lidí, ekosystémů a rozvoje zemí v důsledku oteplování klimatu. Snaží se klimatické změně přizpůsobit a zmírnit dopady .[1]

Vědecké podklady ke změně klimatu zajistil Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), ktrerého se účastní vědci a instituce z celého světa. Jejich výsledky se stávají podkladem pro politická jednání a následná rozhodnutí.[2]

Během 70. a 80. let provedla skupina Jason, která se zabývá bezpečností, výzkum v oblasti změny klimatu.[3] Změna klimatu byla identifikována jako multiplikátor hrozby, který může zhoršit již existující hrozby.[4] Analýza 60 předešlých studií a 45 datových souborů ukázala, že „změna klimatu zvyšuje úbytek přírodních zdrojů způsobem, který může zvýšit pravděpodobnost devastace živobytí, nestabilitu státu, vysídlení lidí a masových úmrtí“.[5]

V roce 2015 vydal Bílý dům zprávu, která ukázala, že klimatické změny ohrožují některé pobřežní oblasti, a že měnící se Arktida představuje rizika pro ostatní části země, riziko pro infrastrukturu a zvyšuje nároky na vojenské zdroje.[6] NATO v roce 2015 uvedlo, že změna klimatu je významnou hrozbou a „její kousnutí je již cítit“.[7] V současnosti je boj za ochranu klimatu medializovaný zejména díky aktivitám švédské školačky Grety Thunbergové, která strhla ke stávkám pro ekologii další školáky po celém světě.[8]

Klimatická změna[editovat | editovat zdroj]

V roce 2003 vypracovali Peter Schwartz a Doug Randall zprávu, která se zabývala potenciálními následky různých scénářů souvisejících s klimatem pro národní bezpečnost Spojených států.  

Výzkum Národní rady pro výzkum (National Research Council) z roku 2013 zhodnotil důsledky náhlé změny klimatu, včetně následků na systém fyzického klimatu, přírodní systémy nebo lidské systémy. Autoři poznamenali: „Klíčovou charakteristikou těchto změn je, že změny mohou přijít rychleji, než by se očekávalo, plánovalo nebo vypočítalo, což vyvolává spíše reaktivnější než proaktivní způsoby chování.“[9]

Zdraví[editovat | editovat zdroj]

Studie zjistily, že v důsledku extrémních vln horka dochází k vyšší úmrtnosti. Extrémní teplotní podmínky mohou negativně působit na lidskou termoregulaci. V budoucnu by rostoucí emise mohly vystavit asi 74% světové populace po dobu nejméně dvaceti dnů ročně smrtelným hrozbám způsobeným teplem po dobu nejméně dvaceti dnů ročně.[10]

Psychologické dopady[editovat | editovat zdroj]

Článek z roku 2011 v časopise American Psychologist identifikoval tři třídy psychologických dopadů globální změny klimatu:[11]

  • Přímé – „akutní nebo traumatické účinky extrémních klimatických jevů a změně prostředí“
  • Nepřímé – „ohrožení emocionálního stavu člověka na základě pozorování dopadů a obav či nejistoty ohledně budoucích rizik“
  • Psychosociální – „chronické sociální a společenské následky velkého tepla, sucha, migrací a konfliktů souvisejících s klimatem a postkatastrofální adaptací“

Přizpůsobování se[editovat | editovat zdroj]

Stavění solárního krytu používaného při humanitární pomoci a pomoci při katastrofách. Sluneční panel může poskytnout dostatek energie pro 24hodinové denní využitý.

Energie[editovat | editovat zdroj]

Minimálně od roku 2010 začala americká armáda agresivně tlačit na využití obnovitelných zdrojů energie, aby snížila potřebu přepravy fosilních paliv.[12] Na základě výroční zprávy NATO z roku 2015 plánuje aliance investovat do obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti s cílem snížení rizika pro vojáky, a uvedení důvodů následků změny klimatu.[13]

Související stránky[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Climate security na anglické Wikipedii.

  1. Climate Change and National Security [online]. [cit. 2019-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-09. (anglicky) 
  2. ČR, MŽP. Ochrana klimatu a energetika. titul = Ochrana klimatu a energetika [online]. 2008-08-28 [cit. 2019-04-28]. Dostupné online. (cz) 
  3. Losing Earth: The Decade We Almost Stopped Climate Change [online]. [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. National Security and the Threat of Climate Change [online]. [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Climate Change, Conflict and Certainty: New Research in Context [online]. [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. 4 Reasons Climate Change Affects National Security [online]. [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. NATO: Climate Change Is Significant Security Threat and 'Its Bite Is Already Being Felt' [online]. [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ZEMKOVÁ, Barbora. Greta Thunberg: Hrdinka nebo bezmocná loutka?. Elektrina.cz [online]. [cit. 2019-10-15]. Dostupné online. 
  9. Abrupt Impacts of Climate Change. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-0-309-28773-9. DOI:10.17226/18373. (anglicky) 
  10. Mora. Global risk of deadly heat. Nature Climate Change. 2017, s. 501–506. Dostupné online [cit. 2019-05-05]. DOI:10.1038/nclimate3322. (anglicky) 
  11. Doherty, Thomas J.; CLAYTON, SUSAN. The psychological impacts of global climate change. PsycNET. 2011, s. 265–276. Dostupné online [cit. 2019-05-05]. DOI:10.1037/a0023141. PMID 21553952. (anglicky) 
  12. U.S. Military Orders Less Dependence on Fossil Fuels [online]. [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. NATO: Renewable Energy Can Save Soldiers’ Lives [online]. [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. (anglicky)