Obměkčení zlých srdcí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ikona Matky Boží Obměkčení zlých srdcí

Ikona Matky Boží Obměkčení zlých srdcí je podobná svým obsahem s ikonami Sedmistřelná a Strastná ikona Matky Boží: i tvou vlastní duší pronikne meč – aby vyšlo najevo myšlení mnohých srdcí.[1] Druhý název ikony je Simeonovo proroctví, neboť je na ní symbolicky zobraženo proroctví svatého Simeona Bohopříjemce, které pronesl v Jeruzalémském chrámě v den Uvedení Páně do chrámu.

A Simeon jim požehnal a řekl jeho matce Marii: „Hle, on jest dán k pádu i k povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, kterému se budou vzpírat

– i tvou vlastní duší pronikne meč – aby vyšlo najevo myšlení mnohých srdcí.“[2]

Popis a historie[editovat | editovat zdroj]

Na ikoně je Bohorodice zobrazená se sedmi vetknutými meči do srdce: tři meče zprava, tři meče zleva a jeden zespodu. Číslo sedm představuje plnost hoře, smutku a srdeční bolesti, které Bohorodice ve svém pozemském životě přetrpěla. Někdy se na klíně Bohorodice nachází i Předvěčné Dítě – tehdy se jedná o prapůvodní obraz ikony Matky Boží Obměkčení zlých srdcí typu Hodegetria,[3] který byl podle legendy napsán apoštolem evangelistou svatým Lukášem, jenž se dostal do Polska, kde se proslavila jako Černá madona Čenstochovská.

Podobné zobrazení představuje i Sedmistřelná ikona Matky Boží, jen postavení mečů je odlišné – tři zprava a čtyři zleva.

Ikona Matky Boží Čenstochovská
Ikona Matky Boží Obměkčení zlých srdcí

Hymnografie[editovat | editovat zdroj]

Modlitba před ikonou Matky Boží Obměkčení zlých srdcí:

Mnohobolestná Matko Boží, jež ve své čistotě a množstvím svých strádání, které jsi na zemi zakusila, převyšuješ všechny pozemské dcery!

Přijmi mnohobolestné naše povzdechy a ochraňuj nás pod záštitou Tvojí milosti. Jiného útočiště a jiného vřelého zastání, kromě tebe, neznáme,

ale majíce smělost před Tím, který se z Tebe narodil, pomoz a spasiž nás Tvými modlitbami. Nechť bez klopýtnutí dostihneme Nebeského Království,

abychom tam, se všemi svatými, mohli pět chválu v Trojici Jedinému Bohu, nyní i vždycky až na věky věkův. Amen.[4]

Svátek ikony se koná v pravoslaví v neděli Všech svatých (první neděle po Padesátnici) a také 15. února (2. února dle juliánského kalendáře).

Před ikonou se věřící modlí za uzdravení z cholery, kulhání a slabosti, za usmíření válčících a za obměkčení zlých srdcí v případě nepřátelství nebo pronásledování.

Novodobá ikona Matky Boží[editovat | editovat zdroj]

Novodobá ikona Matky Boží Obměkčení zlých srdcí je obyčejná, z originálu tištěná litografie z továrny Sofrino v Rusku a nacházela se v panelovém bytě jedné moskevské rodiny. Jednoho dne v 90. letech XX. století začala ikona ronit zázračné vonné myro a přivedla k obrácení desetitisíce Rusů.[5] Ikona se stala jednou z největších novodobých svatyní Ruska, byl pro ni postaven chrám na okraji Moskvy a rodina, u níž se ikona nacházela, se stala jejím opatrovníkem.[6]

Autentická novodobá myrotočivá ikona Matky Boží Obměkčení zlých srdcí

Extrémně zázračná a myrotočivá ikona Matky Boží Obměkčení zlých srdcí poprvé opustila Rusko v roce 2007 a navštívila také Čechy a Moravu.[7]

Myrotočící ikona[editovat | editovat zdroj]

Křesťanské ikony představují živé setkání s tím, koho představují a i jejich kopie zpřítomňují v tomto případě Matku Boží. Proto mohou ikony ronit myro nebo krvavé slzy.[6] Ikona začala ronit myro v 90. letech a před velkými tragédiemi jako byla havárie ruské atomové ponorky Kursk a při teroristických útocích v Moskvě začala spolu s myrem ronit krvavé slzy. Od těch dob ikona nepřetržitě roní myro a krev. Její slzy přivedly k pokání mnoho vlažných křesťanů a mnoho ostatních lidí se při uzření krvavě plačící ikony obrátilo k Bohu.[6] Vědecká zkoumání zázračného myra na obraze prokázala živou krevní plazmu.[8] V České republice ikona zamyrotočila podle očitých svědků při všenočním bdění v Praze-Dejvicích a v Jihlavě.[9][10][11][12]

Ikona v České republice[editovat | editovat zdroj]

V letech 2007–2018 ikona každý rok přijížděla do Čech a na Moravu. V roce 2018 doputovala do Brna z italského města Bari, kde se nacházela v den svátku Přenesení ostatků sv. Mikuláše z Myr Lykejských do Bari (rok 1087), k nimž byla ikona přiložena během bohoslužby. Ikona také navštívila základy trojlodní baziliky svatých věrozvěstů Cyrila a Metoděje v Mikulčicích.[13] Ikona se nacházela také v Hodoníně[14] a v dalších městech Čech a Moravy: např. v monastýru sv. Václava a sv. Ludmily na zámku v Loděnicích nebo ve Žďáru nad Sázavou.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Умягчение злых сердец na ruské Wikipedii.

  1. Lk 2, 35 (Kral, ČEP)
  2. Lk 2, 34–35 (Kral, ČEP)
  3. Hodegetria - ABZ.cz: slovník cizích slov. slovnik-cizich-slov.abz.cz [online]. [cit. 2022-11-27]. Dostupné online. 
  4. Životy Svatých [online]. [cit. 2022-11-25]. Dostupné online. 
  5. DVOŘÁČEK, Michal. O ikoně Přesvaté Bohorodice „Sedmibolestné“. Pravoslavná církevní obec při chrámu svatého Václava v Brně [online]. 2018-05-24 [cit. 2022-11-27]. Dostupné online. 
  6. a b c Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2022-11-27]. Dostupné online. 
  7. Zázračná pravoslavná ikona přilákala v Jihlavě davy | Jihlavské listy | Noviny Kraje Vysočina. www.jihlavske-listy.cz [online]. [cit. 2022-11-27]. Dostupné online. 
  8. Zázračná ikona v Plzni. Plzeňský deník. 2007-09-25. Dostupné online [cit. 2022-11-27]. 
  9. Jihlava 2017 - zazracna ikona - fotogalerie. pravoslavi.cz [online]. [cit. 2022-11-27]. Dostupné online. 
  10. Ambon - pravoslavný weblog. www.ambon.or.cz [online]. [cit. 2022-11-27]. Dostupné online. 
  11. Ambon - pravoslavný weblog. www.ambon.or.cz [online]. [cit. 2022-11-27]. Dostupné online. 
  12. Ambon - pravoslavný weblog. www.ambon.or.cz [online]. [cit. 2022-11-27]. Dostupné online. 
  13. DVOŘÁČEK, Michal. Aktualita k návštěvě ikony Boží Matky „Sedmibolestné“ v Brně a v Mikulčicích. Pravoslavná církevní obec při chrámu svatého Václava v Brně [online]. 2018-05-30 [cit. 2022-11-27]. Dostupné online. 
  14. TLACHOVÁ, Alena. Uctění pravoslavné ikony. Cesta: Časopis farnosti Dolní Bojanovice. 2009-02, roč. XX, čís. 2/2009, s. 9. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]