Obolonsko-Teremkivska (linka metra v Kyjevě)
| Obolonsko-Teremkivska | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Stát |  Ukrajina
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Město | Kyjev | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Síť metra | Kyjevské metro | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Datum otevření | 1976 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Barva na mapě | modrá | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Technické informace | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Typ linky | podzemní | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Počet stanic | 18 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Délka | 21 km | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Mapa linky | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Externí odkazy | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| OpenStreetMap | mapová data | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 multimediální obsah na Commons
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Průběh trati | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Legenda
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Obolonsko-Teremkivska (ukrajinsky Оболонсько-Теремківська лінія, Obolonsko-Teremkivska linija) je druhá nejstarší linka Kyjevského metra, která se nachází v Kyjevě na Ukrajině.
Linka je po celé své délce podzemní. Linka vede z jihu na sever a má dvě přestupní stanice Majdan Nezaležnosti a Plošča Ukrajinskych Herojiv.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První úsek Majdan Nezaležnosti – Kontraktova plošča[editovat | editovat zdroj]
V roce 1971 se začala budovat severojižní linka známá pod názvem Kurenivsko-Červonoarmijska (dnes Obolonsko-Teremkivska).[1] Původní název „Kurenivsko-Červonoarmijska“ neodrážel skutečnou trasu, ale původní projekt linky. V polovině 60. let stavební plány počítaly s výstavbou linky ve směru Kurenivka do dnešní oblasti v okolí stanice metra Tarasa Ševčenka.[2][3] Ale kvůli plánům výstavby sídliště Oboloň bylo rozhodnuto vést metro na toto sídliště.[3]
Nový úsek mezi stanicemi Kalininova plošča, Poštova plošča a Červona plošča byl hloubený, tudíž i proto bylo zbouráno mnoho historických budov v Podilu. Při stavbě stanice Červona plošča v létě roku 1972 bylo objeveno starověké ruské panství, kvůli tomu se výstavba výrazně zpomalila.[4] První úsek druhé linky byl otevřen 17. prosince 1976.[5]
Pozdější rožšíření[editovat | editovat zdroj]
Dne 19. prosince 1980 bylo otevřeno prodloužení směrem na sever, úsek obsahoval tři nové stanice, Tarasa Ševčenka, Petrivka a Prospekt Kornyjčuka[6] a roku 1982 dále na sever do stanic Minska a Herojiv Dnipra.[7] V letech 1981 a 1984 proběhlo také prodloužení jihozápadním směrem do stanic Plošča Lva Tolstoho, Respublykanskyj sadion, Červonoarmijska a Dzeržynska.[8] Poté se výstavba na jihozápad zastavila z důvodu obtížného průchodu pod řekou Lybiď.[7]
Na severu se otevřelo nové depo TČ-Oboloň,[7][8] které už disponovalo novějšími soupravami typu 81-71. Do otevření depa se soupravy na druhou linku dostávaly přes kolejovou spojku z první linky.[8]
Jihovýchodní rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Dne 15. listopadu 2010 se na druhé lince otevřely tři nové stanice, Demijivska, Holosijivska a Vasylkivska. V roce 2011 byla otevřena 50. stanice kyjevského metra, a to Vystavkovyj centr.[9][10] 25. října 2012 byla otevřena stanice Ipodrom.[11] V novém úseku měly být otevřeny dvě stanice, ale stanice Teremky se otevřela až o rok později.[12][13]
Uvažované prodloužení[editovat | editovat zdroj]
Linka se má rozšířit o dva úseky, první je prodloužení do stanice Odeska společně s depem Holosijivske a druhé rozšíření má být větev od stanice Ipodrom do stanic Avtovokzal Teremky a Vulycja Krejsera Avrova.[14]
Chronologie otevření úseků[editovat | editovat zdroj]
| Úsek | Datum otevření | Délka |
|---|---|---|
| Majdan Nezaležnosti – Kontraktova plošča | 17. prosince 1979 | 2,32 km |
| Tarasa Ševčenka – Oboloň | 19. prosince 1980 | 4,40 km |
| Plošča Ukrajinskych Herojiv – Olimpijska | 19. prosince 1981 | 1,70 km |
| Minska – Herojiv Dnipra | 6. listopad 1982 | 2,35 km |
| Palac Ukrajina – Lybidska | 30. prosince 1984 | 2,43 km |
| Demijivska – Vasylkivska | 15. prosince 2010 | 3,80 km |
| Vystavkovyj centr | 27. prosince 2011 | 1,48 km |
| Ipodrom | 25. říjen 2012 | 0,92 km |
| Teremky | 6. listopad 2013 | 1,50 km |
| Celkem: | 18 stanic | 20,95 km |
Přejmenování stanic[editovat | editovat zdroj]
Linka byla budována za doby Sovětského svazu, v té době se přejmenovala pouze jedna stanice, Majdan Nezaležnosti, jejíž původní název byl Plošča Kalinina a kvůli šedesátiletému výročí říjnové revoluce se náměstí i stanice metra přejmenovala na Plošča Žovtnevoji revoluciji. Krátce před rozpadem se 15. října 1990 přejmenovaly stanice Kontraktova plošča a Oboloň.
Po nezávislosti Ukrajiny se v 90. letech začaly přejmenovávat stanice metra, které měly něco společné s komunismem. 26. srpna 1991 byl Majdan Nezaležnosti první přejmenovanou stanicí. V roce 2011 se přejmenovala stanice Olimpijska (dříve Respublikanskyj Stadion) a v roce 2018 stanice Počajna (dříve Petrivka).
V roce 2023 místostarosta Kyjeva potvrdil přejmenování stanic Plošča Lva Tolstoho na Plošča Ukrajinskych herojiv a stanice Družby narodiv na Zvirynecka.[15][16][17]
| Stanice | Starý název | Rok |
|---|---|---|
| Majdan Nezaležnosti | Plošča Kalinina | 1976–1977 |
| Plošča Žovtnevoji revoljuciji | 1977–1991 | |
| Kontraktova plošča | Červona plošča | 1976–1990 |
| Oboloň | Prospekt Kornijčuka | 1980–1990 |
| Palac "Ukrajina" | Červonoarmijska | 1984–1993 |
| Lybidska | Dzeržynska | 1984–1993 |
| Olimpijska | Respublikanskyj stadion | 1981–2011 |
| Počajna | Petrivka | 1980–2018 |
| Plošča Ukrajinskych Herojiv | Plošča Lva Tolstoho | 1981–2023 |
Stanice[editovat | editovat zdroj]
| Obrázek | Název stanice | Původní název | Přístup |
|---|---|---|---|
|
Herojiv Dnipra | ||
|
Minska | ||
|
Oboloň | Prospekt Kornijčuka | |
|
Počajna | Petrivka | |
|
Tarasa Ševčenka | ||
|
Kontraktova plošča | Červona plošča | |
|
Poštova plošča | ||
|
Majdan Nezaležnosti → 
|
Plošča Kalinina | |
| Plošča Žovtnevoji revoljuciji | |||
|
Plošča Ukrajinskych Herojiv → 
|
Plošča Lva Tolstoho | |
|
Olimpijska | Respublikanskyj stadion | |
_1.jpg){kind=small}
|
Palac Ukrajina | Červonoarmijska | |
|
Lybidska | Dzeržynska | |
_08.jpg){kind=small}
|
Demijivska | ||
|
|
Holosijivska | ||
|
Vasylkivska | 
| |
|
Vystavkovyj centr |
| |
.JPG){kind=small}
|
Ipodrom |
| |
|
Teremky |
|
Vozový park[editovat | editovat zdroj]
Linka používá modernější soupravy série 81-71 (modifikace 81-70, 81-71.5M a Slavutyč).[18][19][20] V roce 2001, zastarávající soupravy sovětského původu typu E a 81-71 se nahrazovaly modernizovanými vlaky – na jejich úpravách se podílela i Škoda Transportation[21] a ZREPS (opravny vozů metra, specializují se hlavně na moskevské metro[22]), nakonec však byla pořízena pouze jedna prototypová souprava.
Linku obsluhuje jedno depo s názvem Oboloň, před rokem 1980 linka používala Darnycké depo nacházející se na první lince, na svou vlastní linku se dostával přes manipulační spojku.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Оболонсько-Теремківська лінія na ukrajinské Wikipedii.
- ↑ Куренёвско-Красноармейская линия, 1971 год. 81412.livejournal.com [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Schéma rozvoje metra [online]. Kyjev: Večerní Kyjev [cit. 2022-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-08-04. (ukrajinsky)
- ↑ a b Оболонско-Теремковская линия. Мир метро [online]. 2014-01-29 [cit. 2023-01-31]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Kozlov 2011.
- ↑ Оболонско-Теремковская линия. Мир метро [online]. 2014-01-29 [cit. 2023-01-31]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Dne 19. prosince byl zahájen pravidelný provoz na novém úseku metra se třemi stanicemi: "Tarasa Ševčenka", "Petrivka" a "Prospekt Kornijčuka" [online]. Kyjev: Večerní Kyjev [cit. 2022-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-13.
- ↑ a b c Історія. www.metropoliten.kiev.ua [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-13. (ukrajinsky)
- ↑ a b c nuclear-attack.com. ww38.nuclear-attack.com [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-12. (rusky)
- ↑ nuclear-attack.com. ww38.nuclear-attack.com [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-12. (rusky)
- ↑ Українська правда - Київ. kiev.pravda.com.ua [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-12-01. (ukrajinsky)
- ↑ Станція «Іподром» прийняла перший поїзд (ФОТОРЕПОРТАЖ) [online]. Kyjev: KP Kyjevské metro [cit. 2022-12-13]. Dostupné online.
- ↑ У Києві відкрито нову станцію метро “Теремки”. www.unian.ua [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ V Kyjevě byla otevřena stanice metra "Chervony Khutir" [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné online.
- ↑ Рейковий Пацажирський Транспорт [online]. [cit. 2023-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-15. (ukrajinsky)
- ↑ Кияни віддали понад 100 тисяч голосів за перейменування семи міських об’єктів, назви яких пов’язані з рф та її сателітами. KYIV CITY COUNCIL [online]. [cit. 2023-01-14]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ Kyivans voted to de-Sovietize two metro station names, following 200 renamed streets. Euromaidan press [online]. 2023-01-13 [cit. 2023-01-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Станції столичного метро “Дружби народів” та “Площа Льва Толстого” отримають нові назви. Українська правда [online]. [cit. 2023-01-14]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ Informace na stránkách Škody; kromě pražského metra je uvedena i dodávka pro kyjevské vlaky. www.skoda.cz [online]. [cit. 2007-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-27.
- ↑ Киев, Метрополитен — Статистика подвижного состава. TransPhoto [online]. 2019-08-06 [cit. 2022-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-06. (rusky)
- ↑ KYJEVSKÉ, metro. Електродепо [online]. Kyjev: KP Kyjevské metro [cit. 2022-12-13]. Dostupné online.
- ↑ Informace na stránkách Škody; kromě pražského metra je uvedena i dodávka pro kyjevské vlaky. www.skoda.cz [online]. [cit. 2007-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-27.
- ↑ Informace na stránkách podniku. zreps.ru [online]. [cit. 2007-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-27.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Obolonsko-Teremkivska na Wikimedia Commons
