Obležení Alcázaru

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Obležení Alcázaru
Konflikt: Španělská občanská válka
Toledský Alcázar v prosinci 2006
Toledský Alcázar v prosinci 2006
Trvání: 21. červenec27. září 1936
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: Toledo
Casus belli: {{{příčina}}}
Výsledek: vítězství frankistů
Změny území: {{{Území}}}
Strany
Flag of the Second Spanish Republic.svg Druhá španělská republika Flag of Spain (Civil) alternate colours.svg Frankistické Španělsko
Velitelé
Cándido Cabelo José Moscardó Ituarte
Pedro Romero Basart
Síla
asi 8 000 milicionářů 1 028 vojáků a povstalců
Ztráty
 ?? 65 mrtvých
438 zraněných
22 nezvěstných
{{{poznámky}}}

Bitva o Alcázar, pevnost v Toledu, bráněnou frankistickými povstalci proti jednotkám republikánské vlády představuje jednu z bitev Španělské občanské války, která se navzdory svému nevelkému rozsahu velice promítla do průběhu celého konfliktu. Bitva skončila neúspěchem obléhatelů, kteří byli po 70 (69) dnech vytlačeni z Toleda jednotkami generála Varely.

Průběh bitvy[editovat | editovat zdroj]

Když vypuklo povstání proti republikánské vládě, toledské milice spolu s většinou obyvatelstva zůstaly na straně vlády, zatímco vojenská posádka se přidala k povstalcům a po neúspěšném pokusu ovládnout centrum města se uzavřela i s dalšími příznivci povstání v pevnosti.

Tito povstalci ve své pozici představovali nejen hrozbu pro republikánský týl a celou toledskou oblast, ale jejich přítomnost byla velkou morální vzpruhou pro nacionalisty a jejich příznivce mezi obyvatelstvem.

Republikáni se proto rozhodli pevnost co nejrychleji dobýt, ale utrpěli neúspěch, kterého využila nacionalistická propaganda. V jejím podání se hrdinská obrana Alcázaru stala dokladem odhodlání, statečnosti a schopnosti frankistů, v přímém kontrastu se slabostí a neschopností republikánů, kteří navzdory obrovské převaze a dostatku času nedokázali posádku přemoci. Republikánům po propagandistické stránce nepomohly ani různé nestandardní metody, kterými chtěli situaci vyřešit, z nichž nejznámější byla poprava zajatého syna velitele pevnosti jakožto msta za to, že odmítl kapitulovat.

Do odhodlání obráců se mimo jiné promítlo kruté zacházení a popravy zajatců na straně republikánů a fakt, že s řadou z nich byly v pevnosti i jejich rodiny (celkem 520 žen a 50 dětí).

Význam v dějinách[editovat | editovat zdroj]

Sedmdesátidenní obrana Alcázaru se stala legendou španělských dějin. Významný nacionalistický časopis El Alcázar (1936-1988) nesl jméno na počest této události.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]