Obléhání Paříže (1420)
| Obléhání Paříže | |||
|---|---|---|---|
| konflikt: Stoletá válka | |||
| Trvání | 1. prosince 1420 | ||
| Místo | Paříž | ||
| Souřadnice | 48°51′24″ s. š., 2°21′7″ v. d. | ||
| Výsledek | anglo-burgundské vítězství, dobytí města | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Síla | |||
| |||
| Ztráty | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
Obléhání Paříže v roce 1420 skončilo dobytím města Burgunďany, spojenci anglického krále a znamenalo počátek anglické přítomnosti v Paříži během stoleté války.
Historický kontext[editovat | editovat zdroj]
Dne 29. května 1418 díky zradě jistého Perrineta Leclerca a za podpory řemeslníků a členů univerzity proti Karlu VI. ovládl Paříž burgundský kapitán Jean de Villiers, spojenec Angličanů.
Průběh[editovat | editovat zdroj]
10. září 1419, krátce po uzavřeném příměří, byl burgundský vévoda Jan I. zavražděn v Montereau. Zpráva se rychle rozšířila do Paříže, kde vyvolala odpor Burgunďanů. Ti pronásledovali Armagnaky. Problémy trvaly až do roku 1420. V dubnu byli Armagnaci vytlačeni mimo město.
29. dubna pařížský parlament jednohlasně schválil princip francouzsko-anglické mírové dohody, která otevřela cestu ke smlouvě z Troyes. Na počátku června anglické posádky ovládly pevnosti Bastilu a Louvre. Ve městě vznikla anglicko-burgundská vláda. Město se dostalo pod kontrolu anglického krále Jindřicha V.
Následky[editovat | editovat zdroj]
Vstup Burgunďanů do Paříže, kterým velel burgundský vévoda Filip Dobrý, a jejich anglických spojenců, kterým velel Jindřich V., znamenal počátek šestnáctileté nadvlády Burgunďanů a Angličanů nad hlavním městem. V roce 1427 obléhal město francouzský král Karel VII. a roku 1429 se také vojska Johanky z Arku snažila Paříž dobýt zpět, ale bez úspěchu.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prise de Paris (1420) na francouzské Wikipedii.