Obléhání Maastrichtu (1673)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Obležení Maastrichtu
konflikt: Francouzsko-nizozemská válka
{{{alt}}}
Ludvík XIV. před obleženým městem
trvání: 13. – 26. června, 1673
místo: Maastricht, Nizozemsko
výsledek: francouzské vítězství
strany
Francouzské království Francie Spojené provincie nizozemské Spojené provincie
Španělská monarchie Španělsko
velitelé
Francouzské království Ludvík XIV.
Francouzské království Sébastien de Vauban
Francouzské království markýz de Montbrun
Francouzské království hrabě de Montal
Francouzské království Ch. Batz-Castelmore d'Artagnan †
Spojené provincie nizozemské Jacques de Fariaux

síla
24 000 pěchoty
16 000 jízdy
58 děl
5 000 pěchoty
1 200 jízdy
ztráty
2 300+ 1 700 mrtvých, zraněných či zajatých

Obléhání Maastrichtu bylo jedním z klíčových prvků v plánech francouzského krále Ludvíka XIV. na dobytí celého Nizozemí, čímž by se pomstil za ponižující podmínky, které mu vnutila trojitá aliance, když se snažil plně si podmanit Španělské Nizozemí během devoluční války.

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

Po klamném výpadu na Gent a Brusel nechal v květnu 1672 Ludvík pochodovat svou armádu kolem Maastrichtu, kondominia Spojených provincií a Lutyšského biskupství, dále do Nizozemska, nestaraje se o dobývání pevnosti. V roce 1673, když začaly být jeho zásobovací linie ohroženy, rozhodl se město obsadit; obléhání začalo 11. června.

Obléhání[editovat | editovat zdroj]

Bazilika Onze Lieve Vrouw ten Hemelopneming v Maastrichtu (raně románská stavba, později přebudována na gotickou)

Maastricht bylo jedním z prvních měst dobývaných Sébastienem Vaubanem, mistrem obléhacích prací své doby. K ostřelování pevnostních hradeb navíc Vauban nařídil budovat zákopy „v cikcak vzorci“, paralelně k hradbám. Tyto výkopy podstatně ztěžovaly obráncům přímou střelbu na útočníky a ještě k tomu dovolovaly minérům pod ochranou dosáhnout základů opevnění a usadit zde miny k tvorbě průlomu.

Čtyřiadvacátého června byla slavnost sv. Jana Křtitele, a tak se Ludvík pokusil ukončit dobývání města tak, aby mohl slavit mši svatou v maastrichtské katedrále. Zákopy byly kompletně hotové, a tak Králův pluk se Společností Šedých mušketýrů vedli pochod na město pod velením kapitán-poručíka Charlese de Batz de Castelmore, známého jako hrabě d'Artagnan. Francouzi, po nějaké době obtížných bojů, překročili příkop a zmocnili se půlměsícovitého opevnění, které se mělo stát místem nejtužších bojů celého obléhání.

Většina Francouzů byla brzy na to vytlačena španělskými pomocnými jednotkami, ale asi třicet mužů se udrželo celou noc. James Scott, vévoda z Monmouthu, se pokusil obsadit krytou cestu chránící příkop a ustoupil až poté, co utrpěl ztrátu tří set mužů. Holanďané brzy po tom dobyli zpět půlměsícovité opevnění, a když vévoda z Monmouthu shromáždil své muže k další zteči, byli opět zatlačeni zpět a hrabě d'Artagnan byl zabit.

Nakonec nařídil Ludvík dělostřelectvu, aby opět spustilo palbu. Během týdne pak dosáhl nizozemské kapitulace.

Když byla nijmegenským mírem ukončena válka mezi Francií a Nizozemskem, byl Maastricht navrácen Nizozemcům. Přesto si Ludvík podržel značný počet habsburských měst. Nejpříznačnější pro tento střet bylo použití revolučních technik v obléhacích pracích, které řídil Vauban.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • Davis, Paul K. (2001). "Besieged: 100 Great Sieges from Jericho to Sarajevo." Oxford: Oxford University Press.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Siege of Maastricht (1673) na anglické Wikipedii.