Obedience

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Obedience je přejatý výraz pro poslušnost, latinsky oboedientia. Obecně označuje podřízenost určité autoritě, respektive jurisdikci.

Speciální významy v češtině[editovat | editovat zdroj]

  • Středověká hospodářská jednotka (obvykle vesnice), která byla zdrojem příjmů duchovnímu po dobu, kdy zastával církevní funkci.
  • Podřízenost určité moci v případě paralelních organizačních struktur. Například v případě mocenského rozkolu či překryvu nebo rozdělení nějaké organizace, jako je podřízenost jednomu z papežů v době papežského schizmatu, některému vedení církevního řádu v případě jeho rozkolu (např. Spory o velmistrovství Řádu svatého Lazara) atd., příslušnost mnicha, bratrstva či komunity k určitému řádu (františkánská obedience vs. dominikánská obedience), příslušnost k některé větvi františkánského řádu (OFM, OFMCap., OFMConv. TOR), řádové provincii atd.
  • Synonymum pro zednářskou velkolóži (termín jurisdikce se analogicky používá pro organizaci osob ve vyšších stupních zasvěcení).
  • Obedience (kynologie), soutěžní disciplína a typ výcviku psa,

Obraz v kultuře[editovat | editovat zdroj]