Obština Venec
Vzhled
Souřadnice: 43°33′ s. š., 26°55′59″ v. d.
| Obština Venec Община Венец | |
|---|---|
Obština na mapě Bulharska | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 43°33′ s. š., 26°55′59″ v. d. |
| Stát | |
| oblast | Šumenská |
| Administrativní dělení | 13 vesnic |
Obštiny v Šumenské oblasti | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 209,91 km² |
| Počet obyvatel | 7 137 (2011[1]) |
| Hustota zalidnění | 34 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Nechriban Achmedova |
| Oficiální web | www |
| kmet | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obština Venec (bulharsky Община Венец) je bulharská jednotka územní samosprávy v Šumenské oblasti. Leží ve východním Bulharsku ve vysočinách Dolnodunajské nížiny. Sídlem obštiny je ves Venec, kromě ní zahrnuje obština 12 vesnic. Žije zde přes 7 tisíc stálých obyvatel.
Sídla
[editovat | editovat zdroj]Všechna sídla v obštině jsou samosprávná.
|
|
|
Sousední obštiny
[editovat | editovat zdroj]| Samuil | Kaolinovo | |||
| Chitrino |
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]V obštině žije 7 128 stálých obyvatel a včetně přechodně hlášených obyvatel 13 662.[2] Podle sčítáni 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[3][p 1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Obština Venec na Wikimedia Commons
Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Население местоживеене, пол и възраст; Област: Шумен Община: Венец [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2015-10-08]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ Таблица на населението по постоянен и настоящ адрес към 15.12.2015 г. (по области и общини) [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2015-12-15 [cit. 2016-02-24]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2015-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (bulharsky)
