Obština Ivajlovgrad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Obština Ivajlovgrad
Община Ивайловград
Obština na mapě Bulharska
Obština na mapě Bulharska
Poloha
Souřadnice
Stát BulharskoBulharsko Bulharsko
oblast Chaskovská
Administrativní dělení 1 město a 48 vesnic
Obština Ivajlovgrad na mapě
Obštiny v Chaskovské oblasti
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 814,14 km²
Počet obyvatel 6 426[1] (2011)
Správa
Starosta Diana Ovčarova
Oficiální web www.ivaylovgrad.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obština Ivajlovgrad (bulharsky Община Ивайловград) je bulharská jednotka územní samosprávy v Chaskovské oblasti. Leží v jižním Bulharsku na východních svazích Východních Rodopů podél hranic s Řeckem. Správním střediskem je město Ivajlovgrad, kromě něj zahrnuje obština 48 vesnic. Žije zde přes 5 tisíc stálých obyvatel.

Sídla[editovat | editovat zdroj]

  • Belopolci[p 1]
  • Belopoljane[p 1]
  • Bjalgradec[p 1]
  • Boturče
  • Brusino
  • Bubino
  • Černi Rid[p 1]
  • Černičino
  • Čučuliga
  • Dolno Lukovo[p 1]
  • Dolnoselci
  • Drabišna
  • Glumovo
  • Gorno Lukovo[p 2]
  • Gornoselci
  • Gorsko
  • Gugutka[p 1]
  • Chuchla
  • Ivajlovgrad[p 3] (sídlo správy)
  • Kamilski Dol[p 1]
  • Karlovsko[p 2]
  • Kazak
  • Kobilino[p 1]
  • Kondovo[p 1]
  • Konnici[p 1]
  • Kostilkovo[p 2]
  • Lambuch
  • Lensko
  • Mandrica
  • Meden Buk
  • Nova Livada
  • Odrinci
  • Orešino
  • Păstrook[p 1]

Sousední obštiny[editovat | editovat zdroj]

Růžice kompasu Madžarovo Ljubimec   Růžice kompasu
Krumovgrad Sever  
Západ   Obština Ivajlovgrad   Východ
Jih
     

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

V obštině žije 5 486 stálých obyvatel a včetně přechodně hlášených obyvatel 8 247.[2] Podle sčítáni 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[3][p 4]

BulhařiTurciRomovéostatní: 160 (3.0 %)Circle frame.svg
  •   Bulhaři: 4 739 (88.3 %)
  •   Turci: 412 (7.7 %)
  •   Romové: 54 (1.0 %)
  •   ostatní: 160 (3.0 %)

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Do dědiny Odrinici se v roce 2015 přistěhovalo 22 německých vyznavačů přírodního životního stylu a většina z nich zde žije trvale.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q Samosprávné sídlo.
  2. a b c d Bez stálých obyvatel.
  3. Město.
  4. Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Население местоживеене, пол и възраст; Област: Хасково Община: Ивайловград [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2016-12-29]. Dostupné online. (bulharsky) 
  2. Месечни таблици на населението по постоянен и настоящ адрес (по области и общини) за текущата година [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2015-12-15 [cit. 2016-12-29]. Dostupné online. (bulharsky) 
  3. НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2016-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (bulharsky) 
  4. BARET, Daniel. Ojedinělá fotoreportáž: Německá sekta koupila opuštěnou vesnici v Bulharsku, žije bez elektřiny a mobilů. Reflex [online]. Praha: 2018-08-10 [cit. 2018-08-10]. Dostupné online.