Obština Isperich
Vzhled
Souřadnice: 43°43′1″ s. š., 26°49′59″ v. d.
| Obština Isperich Община Исперих | |
|---|---|
Obština na mapě Bulharska | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 43°43′1″ s. š., 26°49′59″ v. d. |
| Stát | |
| oblast | Razgradská |
| Administrativní dělení | 1 město a 23 vesnice |
Obštiny v Razgradské oblasti | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 402,24 km² |
| Počet obyvatel | 22 692 (2011[1]) |
| Hustota zalidnění | 56,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Bejsim Rasim |
| Oficiální web | www |
| isperih | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obština Isperich (bulharsky Община Исперих) je bulharská jednotka územní samosprávy v Razgradské oblasti. Leží ve středním Bulharsku, ve vysočinách Dolnodunajské nížiny. Sídlem obštiny je město Isperich, kromě něj zahrnuje obština 23 vesnic. Žije zde přes 20 tisíc stálých obyvatel.
Sídla
[editovat | editovat zdroj]Sousední obštiny
[editovat | editovat zdroj]| Zavet | Glavinica | Dulovo | ||
| Razgrad | Samuil | Kaolinovo |
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]V obštině žije 20 286 stálých obyvatel a včetně přechodně hlášených obyvatel 34 242.[2] Podle sčítáni 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[3][p 3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Obština Isperich na Wikimedia Commons
Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Население местоживеене, пол и възраст; Област: Разград Община: Исперих [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2015-10-08]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ Месечни таблици на населението по постоянен и настоящ адрес (по области и общини) за текущата година [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2015-10-15 [cit. 2015-12-26]. Dostupné online. (bulharsky)[nedostupný zdroj]
- ↑ НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2015-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (bulharsky)
