Občanská záložna ve Vlašimi
| Občanská záložna ve Vlašimi | |
|---|---|
 Vlašimská záložna z ulice Na Valech | |
| Účel stavby | |
sídlo záložny, galerie | |
| Základní informace | |
| Sloh | novorenesance |
| Architekt | Saturnin Heller |
| Výstavba | 1871–1872 |
| Materiál | zdivo |
| Stavebník | Občanská záložna ve Vlašimi |
| Poloha | |
| Adresa | Pláteníkova 48 Vlašim, Vlašim,  Česko |
| Ulice | Pláteníkova |
| Souřadnice | 49°42′26,57″ s. š., 14°53′47,54″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 42052/2-4105 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Občanská záložna ve Vlašimi je reprezentativní budova někdejší městské záložny ve Vlašimi, která byla postavena v roce 1872 podle návrhu architekta Saturnina Hellera v novorenesančním slohu v Pláteníkově ulici čp. 48, nedaleko brány vlašimského zámku. Vystavěna byla jako nové sídlo Občanské záložny ve Vlašimi, prvního občanského peněžního ústavu (družstevní záložny) v českých zemích založeného roku 1858. Stavba byla před rokem 1988 zapsána jako kulturní památka.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Stavba byla dokončena roku 1872 pro potřeby finančního ústavu Občanské záložny ve Vlašimi, občanské spolkové záložny, prvního takového ústavu v českých zemích, která oficiálně vznikla k 14. březnu 1858.[1] Prvním ředitelem ústavu se stal zdejší obuvník Jan Pláteník, jako tři další hlavní zakladatelé jsou uváděni Vojtěch Červ, František Cenkr, Josef Slabý a několik dalších.[2] Návrh stavby vypracoval architekt a vlašimský rodák Saturnin Heller, který byl žákem Josefa Zítka. Stavba měla bohatě zdobený interiér.
Po zániku vlašimské záložny budova změnila využití. Po roce 2020 zde mj. sídlila galerie.
Architektura stavby[editovat | editovat zdroj]
Jednopatrová budova je postavena ve svahu v centru města, v blízkosti vstupní brány vlašimského zámku. Částečně kompenzuje severní svah. Nese bohatou secesní štukovou a sgrafitovou výzdobu, svou strukturou, mj. nízkou sedlovou střechou, nese prvky tehdy módní italské renesanční architektury.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ SCHREYER, Josef. Ďejiny svépomochných záložen českých: z usnesení jednoty záložen v Čechách. [s.l.]: Nákl. Jednoty záložen v Čechách 402 s. Dostupné online. Google-Books-ID: 5_TSAAAAMAAJ.
- ↑ Posel z Prahy: spis uzitecny, zabavne poucny pro mesto i ves. [s.l.]: Belak 296 s. Dostupné online. Google-Books-ID: yBPGr9PVkZoC.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Spořitelna na Wikimedia Commons
