O-Zone
O-Zone | |
---|---|
Základní informace | |
Původ | Chișinău, Moldavsko |
Žánry | pop, eurodance, electronica |
Aktivní roky | 1998—2005, 2017, 2019 |
Vydavatelé | Cat (Rumunsko) T.I.M.E. (Itálie) Ultra Records (USA) Avex Trax (Japonsko) Mushroom Records (Austrálie) |
Ocenění | Cena Echo Pop za hit roku (2005) |
Současní členové | |
Dan Bălan Arsenie Todiraş Radu Sîrbu | |
Dřívější členové | |
Dan Bălan (zpěv) Petru Želihovski (zpěv) Radu Sîrbu (zpěv) Arsenie Todiraş (zpěv) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
O-Zone bylo pěvecké popové uskupení z Moldavska, které dosáhlo světové popularity se svou písní Dragostea Din Tei. V období největší slávy vystupovala skupina jako trio ve složení Dan Bălan („Duke“), Radu Sîrbu, („Picasso“), a Arsenie Todiraș („Arsenium“). Skupina byla aktivní v letech 1998 až 2005, krátkodobý návrat na pódia ohlásili členové uskupení ještě v letech 2017 a 2019. Většinu singlů nazpívala skupina v rumunštině/moldavštině, jen v několika případech jsou texty písní dvojjazyčné, přičemž jedním z použitých jazyků je vždy rumunština/moldavština.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Skupina O-Zone vznikla na konci 90. let, roku 1998 jako pěvecké duo Dana Bălana a Petru Želihovského.[1] Společně připravili debutové album Dar, Unde Ești..., avšak už po roce spolupráce se Petru Želihovski rozhodl ukončit pěveckou kariéru. Dan Bălan proto uspořádal ještě v témže roce veřejný konkurs, aby našel za Želihovského náhradu. Vítězem konkursu se stal Arsenie „Arsenium“ Toderaș. Bălan i Arsenium byli rozhodnuti působit nadále jako duo, než je po ukončení konkursu telefonicky kontaktoval zpěvák Radu Sîrbu, jenž dodatečně projevil zájem ve skupině působit. Bălan souhlasil a vypsal dodatečný konkurs, v němž byl Sîrbu vybrán jako třetí člen, a tak se ze skupiny O-Zone stalo trio.
V roce 2002 vydali album Number 1 a odstěhovali se z Moldávie do rumunské metropole Bukurešti, kde doufali, že získají větší oblibu. Zde se skutečně stali okamžitě slavní díky hitu „Despre Tine“ (česky: O tobě) a v únoru 2003 setrvali v rumunské hitparádě Top 100 na prvním místě po tři týdny. Následoval hit „Dragostea Din Tei“ (česky: Láska z lip, nebo Lipová láska), který skupině nakonec přinesl celosvětovou slávu.[2] Tato píseň se však stala celosvětově známou poněkud kuriózním způsobem.
Ačkoliv píseň v létě téhož roku vydržela v rumunské hitparádě Top 100 na prvním místě po dva týdny, upadla v rumunském prostředí rychle v zapomnění. Avšak v únoru 2004 vytvořila málo známá italská taneční skupina Haiducii cover verzi Dragostea Din Tei, se kterou vyhrála italskou hitparádu a sesadila z trůnu mnohem slavnější kapely.[2] Členové O-Zone byli zklamáni, že skupina Haiducii vytvořila cover verzi písně bez jejich vědomí i bez jejich svolení, avšak italské produkční skupiny se začaly zajímat, kdo byl původní autor této úspěšné písně. Vydavatel Time Records proto kontaktoval členy O-Zone, podepsal s nimi roční smlouvu o spolupráci a vydal pro italský trh singl Dragostea Din Dei v původní podobě od O-Zone.[2] Poté píseň získala popularitu nejen v Itálii, ale po vydání pro ostatní trhy firmou Polydor Records i ve Francii, Španělsku i České republice a setrvala na vrcholu hitparády ve více než deseti evropských zemích. Kapela pak v létě vyrazila na celoevropské turné.
Zpěvák Arsenie Todiraș odmítal, že by kapela přestala zpívat rumunsky či moldavsky a vyměnila oba tyto jazyky za angličtinu kvůli proražení v Anglii.[2] Přesto udělali pár výjimek a zpívali některé písně dvojjazyčně (např. singl „Fiesta De La Noche“ rumunsko-španělsky, „Ciao Bambina“ rumunsko-italsky). Samotnou píseň Dragostea Din Tei přezpíval Bălan ve spolupráci s americkým DJ Lucas Prata do angličtiny jako Words of Love.[3]
Rozpad (2005)[editovat | editovat zdroj]
V lednu 2005 v době vrcholící popularity po celém světě trio zpěváků oznámilo ukončení spolupráce z osobních důvodů.[1] Každý z trojice se poté vydal na svou sólovou dráhu. S publikem se rozloučili v létě na koncertu Golden Stag music festival 2005 v Rumunsku, kde se trojice zpěváků znovu dala dohromady, protože cítili, že si jejich publikum zaslouží rozlučkový koncert.[4]
Návrat (2017)[editovat | editovat zdroj]
V květnu 2017 oznámili všichni tři zpěváci návrat skupiny O-Zone pro dva plánované koncerty v rámci Ziua Europei (Den Evropy). První se uskutečnil v Kišiněvě, druhý v Bukurešti.[5] Po ukončení akce Ziua Europei se všichni tři opět vrátili každý ke svým projektům.
Návrat (2019)[editovat | editovat zdroj]
Dne 17. prosince 2019 skupina oznámila druhý návrat na pódia. Společně vystoupili 31. prosince 2019 na bukurešťském Piața Constituției v rámci koncertu hvězd 90. let a milénia. Po akci se všichni tři opět vrátili každý ke svým projektům. Výjimkou byla kolaborace Radua a Arsenieho v rámci písně „Lay Down“.
Členové skupiny[editovat | editovat zdroj]
Jméno | Pseudonym | Činnost | Doba působení |
---|---|---|---|
Dan Bălan | Duke (česky Vévoda) | zpěv (frontman) | 1998–2005, 2017, 2019 |
Petru Želihovski | – | zpěv | 1998–1999 |
Radu Sîrbu | Picasso | zpěv | 1999–2005, 2017, 2019 |
Arsenie Todiraș | Arsenium | zpěv | 1999–2005, 2017, 2019 |
Diskografie[editovat | editovat zdroj]
- Dar, Unde Ești... (1999)
- Number 1 (2002)
- DiscO-Zone (2004)
Singly[editovat | editovat zdroj]
- 1999 – Ciao Bambina
- 1999 – Nopti Fara De Somn
- 2001 – Number 1
- 2001 – V.I.P
- 2003 – Numai Tu
- 2003 – Sarbatorea Noptilor De Vara
- 2004 – Dragostea Din Tei
- 2004 – Fiesta De La Noche
- 2005 – Despre Tine
- 2005 – De Ce Plang Chitarele
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Radu si Arsenie de la O-Zone vor ca trupa sa se reuneasca. Ziarul de Iasi. 22. března 2007. [1]
- ↑ a b c d TOMIU, Eugec. Romania/Moldova: O-Zone Breathes Fresh Air Into European Pop „Music Scene. Rádio Svobodná Evropa. 6. května 2004. Dostupné online
- ↑ (japonsky) maiahi.com/index.html
- ↑ O-Zone’s Last Concert During “The Golden Deer” Festival Was A Huge Success. Spotlighting News. 23. září 2005. [cit. 2011-01-08] Dostupné online
- ↑ MARICA, Irina. Famous Moldovan pop band reunites after 12 years for Europe Day concert in Bucharest. Romania Insider. 17. května 2017. [cit. 2018-11-25]. Dostupné online