Nápověda:Odpovědi nováčkům

Nováčci nebo méně zkušení uživatelé jsou lidé, kteří se v prostředí Wikipedie zatím neumí dobře orientovat. Často potřebují poradit od zkušenějších uživatelů. Zde je shrnuto to nejdůležitější, co by zkušenější uživatel měl vědět při komunikaci s nováčky.

Včasná reakce

Výzkum nadace ukázal, že největší roli v tomto ohledu hraje čas. Nováčci očekávají, že na svůj dotaz dostanou odpověď během chvilky. Pokud se tak nestane, už se na Wikipedii možná nikdy nevrátí. Odpovědět včas tedy v mnoha případech znamená udržet u nováčka zájem o wiki. Samozřejmě to neznamená být na stránce nalepený 24/7, jde spíše o to rychle zareagovat, pokud si všimnu nového dotazu na stránce.

Délka odpovědi

Co se týče délky odpovědi, zde už tak jednoznačné vymezení není. Odpověď samotným odkazem na nápovědu má velké nevýhody v několika ohledech. Postrádá totiž vlídné přivítání i rozloučení a odkaz také nemusí být nováčkovi příliš užitečný. Často totiž nápovědní stránka není aktuální, neobsahuje přímo odpověď na položenou otázku, případně obsahuje v tu chvíli mnoho nadbytečných informací atd.

Případ špatný	Případ správný
:Wikipedie:FAQ --Rychlík (diskuse) 20. 5. 2018, 18:44 (CEST)	:Hezký den, zkuste tohle a tamto, toho docílíte takhle a takhle, viz také Wikipedie:FAQ#Konkrétní otázka. --Zkušený (diskuse) 20. 5. 2018, 18:44 (CEST)

Není však smyslem odpovědi vyždímat každému dotazu maximum informací, přeci jen jde o čas a kromě toho pokud si nováček nebude něčím jistý, může se zeptat dál.

Případ špatný

Případ správný

:Hezký den, zkuste tohle a tamto, toho dosáhnete takhle a takejhle, někdy také pomáhá tamhleto s tímhlectím, to se udělá tak, že se tohle s tímhle vloží tamhle. Já osobně používám tondlecto, což je podobné tomuhlectomu, ale někteří kolegové sem tam také využívají tohlecto, což vlastně vloží to samé jako tonhlencto. Nejjednodušší se mi zdá použít kombinaci tohohle a tamtoho, pro pokročilejší použítí pak asi tondlecto, jako používám já. Pak tu jsou také kolegové, kteří používají tonhle a tenonhle, to vložíte tohle a tamto naráz, ale to bych vám nedoporučoval, protože obojí vyžaduje pokročilé znalosti támhlectoho. No detailněji o této problematice mluví Wikipedie:Ověřitelnost, zajímavé informace jsou také v Nápověda:Reference, případně Nápověda:Reference podrobně, Nápověda:Reference ve Vizuálním editoru a Nápověda:Reference na příkladu. Docela se hodí znát stručnější výcuc Wikipedie:Dva nezávislé netriviální věrohodné zdroje. Mně osobně také pomohly detailní stránky Wikipedie:Encyklopedická významnost a Wikipedie:Věrohodné zdroje. Případně se můžete obrátit na Wikipedie:WikiProjekt Zdrojování, pokud by byl nějaký problém. --Důkladný (diskuse) 20. 5. 2018, 18:44 (CEST)

:Hezký den, zkuste tohle a tamto, toho docílíte tak, že do článku vložíte tohleto, viz také Nápověda:Reference. Pokud by něco nebylo jasné, znovu se ptejte. --Zkušený (diskuse) 20. 5. 2018, 18:44 (CEST)

Obsah odpovědi

Je tedy jasné, že délka bude jakýsi kompromis mezi maximem informací a rychlostí odpovědi. Co by tedy měla odpověď vlastně všechno obsahovat, aby byla dostatečně podrobná a přesto co nejrychleji sepsaná?

1. Ping – uživatel se ne vždy dozví, že dostal odpověď, proto je dobré ho nějakým způsobem na odpověď upozornit

   (není třeba pokud se jedná o jeho vlastní diskusní stránku)

   {{Ping|Nováček123}}

2. Pozdravení, přivítání – vlídné chování vytváří při anonymní komunikaci po internetu dobrou atmosféru a může u nováčka vyvolat pocit, že je na správném místě

   Hezký den,

   Vítejte na Wikipedii,

3. Jedna stručná a přehledná odpověď obsahující konkrétní kroky – viz výše délka odpovědi

   zkuste tohle, toho docílíte tak, že uděláte nejprve tamto a poté tamhleto

4. Osobní zaujetí řešeným problémem – osobní přístup k nováčkům v nich může vyvolat pocit, že jejich práce pro Wikipedii je důležitá, že se o jejich práci někdo zajímá a případně je může na Wikipedii pomoci udržet

   K čemu přesně to potřebujete? Vypadá to, jako byste chtěl k této památce vložit fotografie. Také jsem nedávno nahrával fotografie k nedalekému místu. Mohl bych vás provést tím, jak fotografie k památkám nahrávám já, pokud byste měl zájem.

5. Odkaz na více informací – někdo preferuje osobní komunikaci, jiný si rád informace načte.

   podrobně vizte třeba [[Nápověda:Editace ve Vizuálním editoru]]

6. Rozloučení, návazné kroky – viz pozdravení, také je dobré zmínit, že se na vás mohou obrátit znovu

   kdyby bylo cokoliv nejasné, znovu se ptejte

   fungoval vám můj postup?

   kdyby bylo cokoliv nejasné, znovu se ptejte na téhle stránce nebo na mojí diskusní stránce nebo ještě tamhle – uživatel se již jednou zvládl zeptat, není třeba mu postup v první chvíli opakovat