Nulový znak

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Nulový znak (je používáno i anglické označení NULL nebo NUL a vzhledem k nejčastější reprezentaci také označení nulový bajt) je řídící znak, který je ve většině kódových sad na pozici 0. Tak je tomu například ve standardech ISO/IEC 10646 (a s ním příbuzných Unicode a ISO/IEC 8859), ISO/IEC 646, ASCII, EBCDIC a v kontrolních znakových sadách C0 a C1.

Původní význam nulového znaku odpovídal nulové operaci – jeho zaslání tak nemělo mít žádný vliv na výstup na terminál nebo tiskárnu. Podobně na děrné pásce odpovídal nulový znak řádce bez děr, tedy nepoužité. Později se zejména s rozšířením jazyka C rozšířily takzvané nulou ukončené řetězce, ve kterých má nulový znak zvláštní význam znaku ukončujícího řetězec, a tento význam je v moderní době dominantní.

Zápisy nulového znaku[editovat | editovat zdroj]

Notace Zápis nulového znaku
Stříškový zápis ^@
Unicode (samotný znak) (U+0000)
Unicode (viditelná reprezentace) ␀ (U+2400)
Escape sekvence \0
URL kódování %00

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Nullzeichen na německé Wikipedii a Null character na anglické Wikipedii.