Nowotny
Vzhled
Nowotny,[1] tedy pokud se přechyluje, tak v ženské podobě Nowotná,[2] nebo v pohlaví neurčitelné podobě Nowotna,[3] je příjmení, které vzniklo, často snáze v německojazyčném prostředí, používajícím dosud -w- i v jiných slovech. Vznik byl dán zachováním staršího českého pravopisu obvyklejšího před rokem 1849 pro českého příjmení Novotný, někdy i s délkou, tedy v podobě Nowotný.[4] Běžně se vyskytuje v Rakousku, Německu a německojazyčných částech Švýcarska, před vyhnáním většiny německojazyčného obyvatelstva z českých zemí bylo tak dosti běžné v rámci celé německojazyčné menšiny právě i v českých zemích. Jméno pochází ze starého přídavného jména nowotný = nowý.[5]
Známí nositelé příjmení
[editovat | editovat zdroj]- Eva Nowotny (* 1944), rakouská diplomatka
- Ewald Nowotny (* 1944), rakouský ekonom a politik
- Franz „Kilián“ Nowotny (1905–1977), sudetoněmecký pašerák a převaděč
- Helga Nowotny (* 1937), švýcarská profesorka sociologie vědy
- Jens Nowotny (* 1974), německý fotbalista
- Karl Anton Nowotny (1904–1978), rakouský etnograf a historik umění
- Rita-Maria Nowotny (1925–2000), německá herečka
- Walter Nowotny (1920–1944), německý stíhací pilot
Jiná užití
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SAMEK, Ondřej Malačka, Jan. Příjmení | Nowotny: 9 | KdeJsme.cz | Četnost příjmení nebo jména v České republice. www.kdejsme.cz [online]. [cit. 2018-11-15]. Dostupné online.
- ↑ SAMEK, Ondřej Malačka, Jan. Příjmení | Nowotná: 4 | KdeJsme.cz | Četnost příjmení nebo jména v České republice. www.kdejsme.cz [online]. [cit. 2018-11-15]. Dostupné online.
- ↑ SAMEK, Ondřej Malačka, Jan. Příjmení | Nowotna: 2 | KdeJsme.cz | Četnost příjmení nebo jména v České republice. www.kdejsme.cz [online]. [cit. 2018-11-15]. Dostupné online.
- ↑ SAMEK, Ondřej Malačka, Jan. Příjmení | Nowotný: 1 | KdeJsme.cz | Četnost příjmení nebo jména v České republice. www.kdejsme.cz [online]. [cit. 2018-11-15]. Dostupné online.
- ↑ JUNGMANN, Josef; PETR, Jan. Slovník česko-německý. Díl II. K-O. 2., nezměněné vydání (1. vyd. r. 1835). vyd. Praha: Academia, 1990. 4 + 1034 s. S. 737.