Přeskočit na obsah

Nowotny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Nowotny,[1] tedy pokud se přechyluje, tak v ženské podobě Nowotná,[2] nebo v pohlaví neurčitelné podobě Nowotna,[3] je příjmení, které vzniklo, často snáze v německojazyčném prostředí, používajícím dosud -w- i v jiných slovech. Vznik byl dán zachováním staršího českého pravopisu obvyklejšího před rokem 1849 pro českého příjmení Novotný, někdy i s délkou, tedy v podobě Nowotný.[4] Běžně se vyskytuje v Rakousku, Německu a německojazyčných částech Švýcarska, před vyhnáním většiny německojazyčného obyvatelstva z českých zemí bylo tak dosti běžné v rámci celé německojazyčné menšiny právě i v českých zemích. Jméno pochází ze starého přídavného jména nowotný = nowý.[5]

Známí nositelé příjmení

[editovat | editovat zdroj]

Jiná užití

[editovat | editovat zdroj]
  1. SAMEK, Ondřej Malačka, Jan. Příjmení | Nowotny: 9 | KdeJsme.cz | Četnost příjmení nebo jména v České republice. www.kdejsme.cz [online]. [cit. 2018-11-15]. Dostupné online. 
  2. SAMEK, Ondřej Malačka, Jan. Příjmení | Nowotná: 4 | KdeJsme.cz | Četnost příjmení nebo jména v České republice. www.kdejsme.cz [online]. [cit. 2018-11-15]. Dostupné online. 
  3. SAMEK, Ondřej Malačka, Jan. Příjmení | Nowotna: 2 | KdeJsme.cz | Četnost příjmení nebo jména v České republice. www.kdejsme.cz [online]. [cit. 2018-11-15]. Dostupné online. 
  4. SAMEK, Ondřej Malačka, Jan. Příjmení | Nowotný: 1 | KdeJsme.cz | Četnost příjmení nebo jména v České republice. www.kdejsme.cz [online]. [cit. 2018-11-15]. Dostupné online. 
  5. JUNGMANN, Josef; PETR, Jan. Slovník česko-německý. Díl II. K-O. 2., nezměněné vydání (1. vyd. r. 1835). vyd. Praha: Academia, 1990. 4 + 1034 s. S. 737.